Wikipedista:Prahabrnoblava/Pískoviště

Vít Masare

Vít Masare (* 2. března 1987 Praha) je český politik, sociální inovátor a občanský aktivista zaměřující se na klimatickou politiku, politiku udržitelnosti, protikorupční politiku a rozvoj občanské participace na spolurozhodování o věcech veřejných.

Od listopadu 2018 je spolupředsedou Zelených v Praze, v období od ledna 2018 do ledna 2020 byl členem celostátního vedení Zelených.

V letech 2015-2016 působil jako odborný poradce dvou náměstků primátorky hl. m. Prahy pro územní rozvoj. V roce 2019 vykonával obdobnou funkci projektového manažera pro lepší klima / odborného poradce radního pro životní prostředí, IT, úklid a rozvoj hřišť na Praze 1.

Inicioval mj. kampaň BEZUHLI.CZ, vznik diskuzního fóra o dění v centru Prahy Praha číslo 1 nebo kampaň Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!

Život

Vyrůstal v Praze na Žižkově a následně strávil většinu dospívání v panelovém sídlišti na pomezí Bohnic a Troji. Důležitým pro něj byla i zkušenost z východočeského Heřmanova Městce, odkud pochází jeho rodina.

Absolvoval Gymnázium Ústavní, poté vystudoval Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (promoval v roce 2010 s prací zaměřenou na francouzskou reakci na Maďarskou revoluci 1956 a získal titul Bc.) a následně Bezpečnostní studia na téže fakultě (promoval v roce 2014 s prací zaměřenou na moderní trendy městského rozvoje jako součást lidsko-bezpečnosntí politiky v 21. století a získal titul Mgr.). Během bakalářského studia se živil jako frankofonní turistický průvodce po Praze. Významně jej ovlivnila roční stáž v rámci programu ERASMUS v Rennes, v Bretagni na škole Sciences Po Rennes (2008/2009) a poté dokumentární film Auto*Mat režiséra Martina Marečka.

Na základě zkušenosti z života v odlišně fungující francouzské společnosti a díky následnému seznámení se s prostředím českých progresivních organizací, zejména Marečkem založeného spolku AutoMat, které již roky usilovaly o přenos nejlepší zkušenosti z rozvoje a správy měst do Česka, postupně věnoval víc a víc času ve prospěch podpory sociálně inovačních projektů.

Hovoří plynně anglicky a francouzsky, ovládá základy italštiny, maďarštiny a ruštiny.

V roce 2013 se z politických důvodů přestěhoval na Prahu 1. Od té doby žije na Starém Městě a aktivně spolupracuje na občansko-politické reformaci sociálně vyloučeného centra Prahy.

Od roku 2015 je členem Zelených.

Je ženatý a společně se svou ženou vychovává částečně na rodičovské dovolené malou dceru.

Profesní a politická kariéra

AutoMat

Po shlédnutí dokumentárního snímku Auto*Mat režiséra Martina Marečka v lednu 2010 se přihlásil jako dobrovolník do tehdy skomírajícího spolku AutoMat. Spolu s pár dalšími lidmi, které takto film mobilizoval, dodal spolku potřebnou energii do dalších let, během kterých byl v letech 2011-2014 členem vedení a mluvčím AutoMatu.

Svou kapacitou a zaměřením pomohl k navázání mezistátní spolupráce AutoMatu s podobně zaměřenými organizacemi napříč Evropou a zintenzivnění přeshraničního přenosu informací.

Cyklojízdy

V létě 2010 byl pověřen funkcí koordinátora cyklojízd, a to navzdory faktu, že k samotnému pohybování se vnitřní Prahou na kole jej přivedli vlastně až členové AutoMatu několik měsíců předtím. Všechny každoměsíční malé cyklojízdy a dvakrát ročně i velké cyklojízdy koordinoval až do nalezení dalších následovníků v roce 2012.

Do práce na kole

Na jaře 2011 převzal v momentu zahájení hlavní fáze projektu projektové vedení prvního ročníku kampaně Do práce na kole. Přípravu dalšího ročníku, který poprvé expandoval i mimo Prahu, a který si dal ambici preferovat prvky týmové spolupráce nad kompeticí, od počátku koordinoval.

Laboratoř udržitelného urbanismu (dříve Watchdog)

V létě 2011 byl pověřen funkcí mluvčího AutoMatu, tedy především jeho watchdogového programu zaměřeného na dohled a lobbing v oblasti pražské politiky v oblasti dopravy a městského rozvoje. Následně byl zvolen do tříčlenné Výkonné rady, vedení spolku.

Proměna Severojižní magistrály v novou městskou třídu

V roce 2011 byl spoluautorem a hlavním vyjednavačem tzv. Iniciativy za humanizaci magistrály, dokumentu, který podepsali v lednu 2012 starostové Prahy 2, 4, 7 (všichni z ODS) a "nerozporoval" jej starosta Prahy 1 (TOP 09), ve kterém signatáři zavrhli tunelové řešení magistrály (plán z doby primátora Béma), ale vyslovili se shodně pro povrchové zklidnění a žádali od vedení Prahy 50 milionů na zahájení projektové přípravy změn. Adresované vedení Prahy (ODS s ČSSD) tyto peníze sice navzdory slibům nikdy neuvolnilo, ale zároveň ani nepokračovalo v rozvíjení teorie o tunelech.

Nábřeží žije!

V roce 2012 byl jedním z hlavních autorů oživení dávného slibu primátora Béma ohledně zneprůjezdnění Smetanova nábřeží pro tranzit. Na základě inspirace newyorskými Summer streets a kolumbijskými Ciclovías byl projednáván záměr obdobné opakované transformace Smetanova nábřeží v zónu bez aut po dobu několika letních sobot v létě 2013. Akce měla být spojena s historicky prvním navedením objízdné dopravy mimo Malou Stranu, s rozsáhlými debatami s místními rezidenty ohledně možností zlepšování podmínek pro život v centru a s intenzivním průběžným laděním dopravně organizačních opatření stejně jako intenzivním sběrem a vyhodnocováním dopravních dat.

Akce následně nesoucí název Nábřeží žije!, nabrala novou dynamiku v momentě transformace Útvaru rozvoje města (ÚRM) na Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) po zapojení se TOP09, resp. tehdy nového náměstka primátora pro územní rozvoj Tomáše Hudečka do koalice s ODS. Začala se oficiálně připravovat jako společný podnik IPRu, AutoMatu a MHMP. Vlivem průtahů na straně MHMP byl zmeškán letní termín, v úvahu tak na dlouho dopředu připadl podzim 2013.

K překvapení všech zapojených akci začal veřejně sabotovat Hudečkův stranický kolega, starosta Prahy 1, Oldřich Lomecký. Ačkoliv s Prahou 1 bylo vše konzultováno dlouhé měsíce, a vycházelo se vstříc veškerým jejím připomínkám, a Praha 1 proto vydávala veškerá potřebná rozhodnutí, ta samá Praha 1 o akci, jejím smyslu, ani o souvisejících debatách, které byly určeny ke sběru informací pro tvorbu Strategického plánu hl.m. Prahy, zejména pro kapitolu věnující se podpoře života v centru, nenapsala ve svých médiích rezidentům ani slovo. Místo toho starosta začal do médií rozhlašovat manipulativní tvrzení o tom, že neví co se děje, že byl vždycky proti, že to je útok na místní rezidenty, a že Magistrát nikoho neinformoval. Podobně se do hry vložila i ODS z Prahy 1, ačkoliv právě s ODS (z vedení Prahy) se celá akce začala připravovat rok předtím a právě ODS měla nejvíc informací od samého začátku.

Přidaly se ztracené informační letáky Magistrátu pro místní rezidenty, které místo roznosu zmizely na poště. Konečným překvapením bylo zjištění, že většina vedoucích úředníků Magistrátu, kteří měli na akci spolupracovat, odmítá představu, že by na základě zkušeností z každé proběhlé soboty upravovala a zlepšovala opatření pro další týden.

Výsledkem akce byla i přes všechny komplikace odborná studie Centrum bez kolon , ale také spousta manipulativních prohlášení ze strany zejména ODS a starosty Prahy 1 z TOP 09 - ten i při přímé konfrontaci Vítu Masare odmítl opakované pozvání na veřejnou diskuzi pořádanou na IPRem o budoucnosti centra Prahy, ale také sdělil, že nepravdy šíří do médií "z politických důvodů".

Po této odstrašující zkušenosti a po vyslechnutí zprávy, že se s ním politici z vedení Prahy 1 nebudou bavit, když na Praze 1 nebydlí, se Vít Masare na podzim 2013 na Prahu 1 přestěhoval a začal propojovat místní opozici.

V Ozvučné desce (MOZD) a Pražském urbanistickém kroužku (PUK)

Na konci roku 2012 byl Adamem Gebrianem přizván do nového poradního orgánu nové Rady hl.m. Prahy (ODS-TOP09) s názvem Metropolitní ozvučná deska. Ještě před prvním jednáním se za AutoMat, v zastoupení nepřítomného kolegy, zúčastnil setkání zástupců pražských neziskovek, které se zabývaly rozvojem města, a kde panovala obava z exkluzivního formátu Ozvučné desky, tedy z toho, že byl přizván jen někdo a rozhodně ne všichni, kdo měli zájem. Tento postoj pak byl jediný ochoten tlumočit plénu Ozvučné desky. Tím se stal de facto mluvčím pražských rozvojových neziskovek. Za tyto byl přizván do koordinační skupiny Ozvučné desky, kde se následně podílel na maximální možné diverzifikaci účastníků jednání Ozvučné desky z původně převažujícího modelu muži-architekti-středního věku.

Z platformy neziskovek kolem Ozvučné desky se následně vyvinul tzv. Pražský urbanistický kroužek (PUK), který vytvořil mj. crowdsourcovaně vytvořený Manuál pro udržitelné územní plánování a rozvoj Prahy, z kterého pak bylo možno čerpat při tvorbě programového prohlášení Rady hl.m. Prahy pro roky 2014-2018.

VIZE 2025: Vize pro mobilitu a veřejný prostor Praha 2025

V květnu 2014 se omezeně podílel na vydání dokumentu VIZE 2025: Vize pro mobilitu a veřejný prostor Praha 2025.

Předvolební debaty 2014

Před komunálními volbami chtěl AutoMat navázat na předchozí praxi a zrealizovat sérii předvolebních debat s kandidáty do vedení Prahy. Novinkou mělo být zavedení debat i do vybraných městských částí. Po odmítnutí ze strany Martina Veselovského z tehdy nově vzniklé DVTV pro nedostatek kapacit Masare tyto debaty s kolegy zprodukoval se zřejmě ještě menšími kapacitami. Čtyři tematické debaty celoměstské a debatu na Praze 7 i sám moderoval. Debatu na Praze 1 spoluprodukoval.

Oživení

Na podzim roku 2014 se jako projektový manažer zapojil v protikorupčním spolku Oživení do realizace projektu Starostové pro transparentnost, jehož cílem byla podpora zveřejňování smluv bez ohledu na výsledek projednávání zákona o registru smluv.

Zelení

Jednička bez hazardu - vyvolání historicky prvního obecního referenda na Praze 1

Na sklonku roku 2013 se Ondřej Černoš ze Zelených z Prahy 1 přihlásil na workshopu pořádaném spolkem Občané proti hazardu z.s.k pořádání petiční akce k vyvolání protihazardního referenda na Praze 1. Tou dobou se Masare již několik měsíců účastnil schůzek místní buňky Zelených, kterou identifikoval jako jediné reálné opoziční uskupení na Praze 1. Černošovu myšlenku sesbírání podpisů pro referendum doplnil o rozvahu, kolik to bude zapojené stát energie a času, a že to bude hodně moc práce. Když i nadále řada lidí souhlasila s pokračováním v akci, pokračoval v plánování a koordinaci. Následně byl nejaktivnějším sběračem podpisů během unikátní door-to-door kampaně. Konání freferenda bylo následně Lomeckého radnicí zmanipulováno, aby se minimalizovala účast hlasujících. Radniční noviny se radši zrušily, než, aby se z nich občané o referendu, byť v bizarním termínu týden po volbách, dozvěděli. Nová povolební koalice - ta předchozí TOP09, ČSSD rozšířená o ODS následně porušila své sliby dané občanům na předvolební debatě a výsledek referenda vyignorovala kompletně.

V týmu náměstka primátorky pro územní rozvoj

Ještě jako nestraník byl Masare přesvědčen Matějem Stropnickým a Petrou Kolínskou, aby přijal žádost Matěje Stropnického a stal se jeho poradcem-asistentem jakožto náměstka primátorky pro územní rozvoj a územní plán.

V týmu náměstkyně primátorky pro územní rozvoj, územní plán, životní prostředí a energetiku

Po odvolání Matěje Stropnického z funkce pokračoval se svou agendou spolu s celým týmem pod Janou Plamínkovou ze STANu.

V hlavní kanceláři Zelených

Po zvolení Matěje Stropnického předsedou Zelených přijal jeho žádost a ucházel se ve výběrovém řízení o pozici asistenta pro regiony v Hlavní kanceláři Zelených. V této funkci měl na starosti jak podporu členské základny napříč Českem, tak přenos informací mezi odbornými sekcemi strany, předsednictvem a senátory. Během volební kampaně do sněmovny 2017 koordinoval celorepublikové kontaktní turné v 92 městech.

Centrum bez šmejdů

Po volbách 2017 ocenil profesionalitu zaměstnankyň Úřadu práce, a než si našel práci v korporátu, aby uživil novou rodinu, zrealizoval kampaň Centrum bez šmejdů - týden trvající nenásilnou informační blokádu nejhorší směnárny v Praze, potažmo v Česku, na které spolupracoval s nálezcem tématu Jankem Rubešem. Výsledkem i této akce, a zejména komunikace s majiteli objektu, bylo následné vypovězení smlouvy provozovatelům směnárny.

Ve vedení Zelených 2018 - 2020

Z Úřadu práce jel rovnou do porodnice, z porodnice do nové práce a z nové práce rovnou domů sepsat kandidaturu do předsednictva Zelených. Přibližně tak proběhla jeho kandidatura do funkce člena vedení strany, kterou zastával od ledna 2018 do ledna 2020 s gescí finance, fundraising, Praha a Karlovarský kraj. V krizovém období dosáhl hlavně těchto omezených výsledků:

• Zelení zvládli fungovat a dosahovat řady výsledků i s drasticky omezenými příjmy
• Zelení byli schopni úspěšně fundraisovat na komunální volby po celé republice a tyto mnohde proměnit v úspěch i navzdory předchozímu debaklu z voleb směnovních
• Zelení se novou iniciativou BEZUHLI.CZ a průkopnickým prosazováním klimapolitiky v hlavním městě ihned zapojili do nového klimatického hnutí a dodávali mu inspiraci
• Zelení přežili neúspěch na celopražské úrovni a nahradili jej průlomovými úspěchy ve strategicky významné Praze 1
• Zelení dali možnost vyrůst nebo si odpočinout novým lídryním a lídrům, kteří převzali obrozenou stranu v roce 2020

Spolupředsedou pražských Zelených od listopadu 2018

Po neúspěšných celopražských volbách, kde kandidoval na 7., nevolitelném místě kandidátky, ale se zkušeností z čerstvého historického úspěchu z Prahy 1, kde se podařilo sestavit reformní koalici, kandidoval a uspěl ve volbě pražského spolupředsedy Zelených. Protikandidátem byl Štěpán Klimeš, který byl následně zvolen jako řadový člen pražského vedení. Dosavadní úspěchy:

• Nastartování debaty o klimapolitice ve vedení Prahy
• Vyvolání historicky prvního vyhlášení stavu klimatické nouze ve Střední a Východní Evropě - na Praze 7
• Přepnutí radnic Prahy 1, 3 a 7 na obnovitelné zdroje energií
• Prosazení zásadního navýšení prostředků na údržbu stromů v pražských ulicích v době jejich masivního schnutí
• Zásadní kultivace údržby Sherwoodu (Vrchlického sadů) včetně brigád -prvotní cesty k reintegraci- pro místní lidi bez domova
• Propojení agendy klimatu a overtourismu s rozšiřováním Letiště Praha kampaní Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!