Wikipedista:Phiwy/Banna (Birdoswald)

Banna (římská pevnost Birdoswald)
	Římská pevnost Banna (Birdoswald)
Účel stavby
	součást Hadriánova valu
Základní informace
Výstavba	přibližně roku 112
Zánik	přibližně roku 500
Materiál	kámen
Poloha
Adresa	Anglie
Souřadnice	54°59′21,84″ s. š., 2°36′8,28″ z. d.

Banna, v moderní době známá jako římská pevnost Birdoswald, byla jednou z pevností na západním konci Hadriánova valu v římské provincii Británie. Zůstává jedinou z pevností, u níž se podařilo dokázat, že byla obývána i v době po odchodu Římanů, a probíhá zde dlouhodobý archeologický program pod vedením Tonyho Wilmotta.

Pevnost patří k nejlépe dochovaným ze 16 pevností na Hadriánově valu. Zaujímá strategickou polohu na výběžku ve tvaru trojúhelníku, který z jihu a východu ohraničují útesy. Shora se otevírá výhled na široký meandr řeky Irthing v hrabství Cumbria.

V dobách Římské říše byla známa pod názvem Banna (“roh” v jazyce Keltů). Pojmenování odráží její zeměpisnou polohu.

Rada hrabství Cumbria za správu pevnosti zodpovídala od roku 1984 do konce roku 2004, kdy péči o ni převzala organizace English Heritage (Anglické dědictví).

Popis

V pevnosti měly základnu auxilia, některé z pomocných jednotek římské armády, a to přibližně od roku 112 do 400. V této západní části Hadriánova valu byl val z turfu, hlíny a drnů, až později z kamene (Hogan, 2007). Kamenná pevnost byla postavena o něco později než val, v obvyklém tvaru obdélníku, s branami na východě, na západě a na jihu. V areálu byly obvyklé kamenné domy, budova velitelství (Principia), sýpky (horrea) a kasárenské baráky. A - což bylo pro pomocnou pevnost neobvyklé - také budova pro výcvik (basilica exercitatoria), snad kvůli problémům s výcvikem vojáků v této exponované lokalitě na severu Anglie.

Historie vykopávek

Vykopávky v této lokalitě probíhají už déle než sto let. Ve 20. století se s nimi začalo v roce 1911, kdy je vedl F. G. Simpson, a od 1927 do 1933 v nich pokračoval Ian Richmond.^[1]

Brány a zdi byly pak znovu vykopány pod dozorem Brendy Swinbankové a Johna Pearsona Gillama mezi léty 1949 a 1950.^[2] Vykopávky v letech 1987 až 1992 ukázaly souvislé osídlení na místě pevnostních sýpek, které trvalo od pozdního římského období pravděpodobně až do roku 500. Sýpky později nahradila první a potom druhá velká dřevostavba podobná těm z 5. a 6. století, které byly objeveny v celé řadě jiných míst v Británii. Podle názoru Tonyho Wilmotta, který práci archeologů řídil, po skončení římské nadvlády v Británii pevnost sloužila jako základna pro místní válečníky, potomky římské posádky, kteří možná po několik generací odvozovali svou legitimitu od těchto svých předků.

V letech 1997-2001 byly provedeny rozsáhlé geofyzikální průzkumy. Ukázalo se, že zbytky pevnosti pod povrchem jsou dobře zachované.

Později byly objeveny dvě civilní osady (vicus, plurál vici) různého charakteru na východní a západní straně pevnosti. Průzkumy TimeScape také zjistily, kde se v údolí řeky Irthing nacházely lázně.

Oblast mezi pevností a příkopem zkoumali v televizním programu Time Team (Channel 4) v lednu 2000. Byly vykopány pozůstatky civilní osady, která ležela mimo pevnost, ale tato část lokality je náchylná k erozi a většina civilní osady se pravděpodobně už zřítila z útesů.

Poloha

Obzvlášť zajímavý je také úsek Hadriánova valu o délce více než tří kilometrů na obě strany od Birdoswaldu. V současné době je jedinou známou částí tohoto valu, kde byl původní val z hlíny a drnů (turfu) nahrazen kamennou zdí, která vede jinudy než val původní. Když probíhala tato přestavba (pravděpodobně po roce 130), val byl posunut přibližně o 50 metrů dále na sever, aby běžel při severní stěně pevnosti.

Důvody pro tuto změnu nejsou jasné, i když David Woolliscroft (Woolliscroft, 2001) dosti hodnověrně zdůvodnil, že k tomu vedly změny při provádění signalizace. V každém případě je tato lokalita jediná, kde lze hliněný val a kamennou zeď přímo porovnat.

Přibližně 600 metrů na východ od Birdoswaldu, na úpatí příkopu, leží zbytky Willowfordského mostu. Po něm šel Hadriánův val přes řeku Irthing. Řeka v průběhu staletí posunula řečiště k západu, takže východní opevnění mostu se dostalo do vyšší a suché polohy, zatímco západní opevnění pravděpodobně zničila eroze. I značně změněné viditelné zbytky jsou však velmi působivé. Do roku 1996 nebyly přímo přístupné z pevnosti, ale nyní se k nim dá dojít po lávce, kterou na místo usadil vrtulník RAF Chinook.

Maiden Way

Pevnost u Birdoswaldu byla spojena římskou silnicí známou pod jménem Maiden Way, s pevností Bewcastle, která leží o více než jedenáct kilometrů na sever. Signály mezi oběma pevnostmi mohly být předávány pomocí dvou signálních věží.

Římská pevnost Birdoswald v moderní době

V moderní době o pevnost pod názvem Birdoswald pečuje organizace Anglické dědictví. Návštěvnické centrum pořádá výstavy a předvádí rekonstrukce pevnosti, exponáty o životě v římské Británii, seznamuje s historií tohoto místa v průběhu staletí a s archeologickými objevy v 19. a 20. století. Návštěvníci se mohou projít podél odhalených pozůstatků pevnosti.

Reference

↑ www.english-heritage.org.uk. Dostupné online.
↑ GILLAM, J. P. Recent excavations at Birdoswald. Transactions of the Cumberland and Westmorland Antiquarian and Archaeological Society. 1950, s. 63, 64.. Dostupné online.

Související články

Hadriánův val

Externí odkazy

BANNA (Birdoswald) Hadrian's Wall as it exists today
Visitor information : English Heritage
Updates on the 2009 Birdoswald excavations : English Heritage
Time Team excavation
Interactive tour
Visit Cumbria information on Birdoswald, including [./https://en.wikipedia.org/wiki/Aerial_photograph aerial photograph]
Youth Hostel
Review of English Heritage booklet
iRomans Website showing Birdoswald objects at Tullie House Museum and the forts position on the wall

[1] www.english-heritage.org.uk. Dostupné online.

[2] GILLAM, J. P. Recent excavations at Birdoswald. Transactions of the Cumberland and Westmorland Antiquarian and Archaeological Society. 1950, s. 63, 64.. Dostupné online.

[1]

[2]