Wikipedista:Pazderecka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vývoj hranic Československa[editovat | editovat zdroj]

Vznik Československa[editovat | editovat zdroj]

·       Československo se na mapě světa objevuje 28. 10. 1918 jako jeden z nástupnických států po rozpadu Rakousko-Uherska

·       O samostatnost se zasloužili významní čeští i slovenští politici jako jsou T. G. Masaryk a Milan Rastislav Štefánik, ale i jiní (E. Beneš nebo M. Hodža)

·       Od října 1918 byl základ státu tvořen Čechami, Moravou a Slezskem + Slovensko

·       V září 1919 se součástí ČSR stalo samosprávné území Podkarpatské Rusi – stanoveno podle smlouvy, která byla uzavřená v Saint-Germain

o  Jednalo se o Saintgermainskou mírovou smlouvu, která byla podepsána po skončení války a měla za cíl ukončit válečný stav a ukončit rozpadající se stav Rakousko-Uherska

·       V červnu 1920 byla podepsaná Trianonská mírová smlouva, ta se týkala převážně Slovenska, neboť vymezila hranici s Maďarskem

Spor ČSR s Polskem[editovat | editovat zdroj]

·       Sedmidenní válka (23. 1. 1919 – 30. 1. 1919) bylo vojenské střetnutí Československa s Polskem o Těšínsko

·       Československo vyzvalo Polsko, aby stáhlo svá vojska z Těšínska, ale Polsko výzvu ignorovalo

·       Polsku bylo předáno ultimátum, aby oblast vyklidilo – neuskutečnilo se a tak začala československá armáda postupovat směrem na Bohumín a Karvinou a polské vojsko se přesunulo do oblasti za řekou Visla

·       Po pár dnech došlo k zajištění oblasti kolem železnice z Bohumína do Jablunkova a k Československu se přidaly i další země – vyústilo to k početní převaze a Polsko nakonec ustupuje (plánován útok na Skočov)

·       26. 2. 1919 bylo podepsáno příměří mezi ČSR a Polskem (na základě Trojdohody)

Země Moravskoslezská[editovat | editovat zdroj]

·       Po neuskutečnění župní reformy byla Morava a Slezsko spojené do jednoho správního celku = Země Moravskoslezské

·       Důvody: malá rozloha Slezska a omezení vlivů sudetských Němců a těšínských Poláků

·       Nejvíce protestovali „Šlonzáci“ vedeni Josefem Koždoněm (propagátor autonomie Slezska)

Mnichovská dohoda[editovat | editovat zdroj]

·       Mnichovská dohoda (29. 9. 1938 – 30. 9. 1938) „O nás bez nás“ – podepsali Anglie (Chamberlain), Francie (Daladier), Itálie (Mussolini) a Německo (Hitler)

·       Výsledek bylo zabrání pohraničí (Sudet, kde dle A. Hitlera byla údajně „utlačována“ německá menšina) a Československo přišlo o významné průmyslové oblasti a vojenské základny

·       Touto dobou bylo ČSR významný výrobce zbraní na světě a touto dohodou přišli Spojenci o významného partnera v boji proti nacistickému Německu

Březen 1939[editovat | editovat zdroj]

·       14. 3. 1939 vznikl Slovenský Štát, kdy v čele vstal Josef Tiso - dostal „nabídku“, že se buď Slovensko osamostatní a stane se satelitem Německa, anebo se Slovensko rozdělí mezi Maďarsko a Polsko

·       Podkarpatskou Rus zabírá Maďarsko

·       15. 3. 1939 vzniká Protektorát Čechy a Morava - Německo porušilo Mnichovskou dohodu a Česko se stává součástí Německé říše

·       Obyvatele Česka – někteří měli být poněmčeni, děti měly být poslané do německých rodin a zbytek obyvatel měl být poslán na Sibiř

ČSR po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

·       Po 2. světové válce Československo obnovuje hranice, které mu byly odebrány Mnichovskou dohodou

·       Edvard Beneš vydává Benešovy dekrety a odsouvá sudetské Němce z pohraničí

·       V roce 1945 se Podkarpatská Rus stává součástí Sovětského svazu

[1]

  1. IŠTOK, ROBERT. Politická geografia a geopolitika. 2, dopl. vyd. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove. Fakulta humanitných a prírodných vied 392 s. s. Dostupné online. ISBN 80-8068-313-1, ISBN 978-80-8068-313-9. OCLC 749824689 

[1]

  1. KREJČÍ, OSKAR. Geopolitika středoevropského prostoru : horizonty zahraniční politiky České republiky a Slovenské republiky. 1. vyd. vyd. Praha: Ekopress 318 pages s. Dostupné online. ISBN 80-86119-29-7, ISBN 978-80-86119-29-8. OCLC 47206085