Wikipedista:Olaf 432/Problém zla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Problém zla je otázka v oborech teologie, etiky a filosofie náboženství, která se snaží sladit existenci určitých pojetí Boha s existencí zla a utrpení.[1] Nejznámější verze je připisována Epikurovi, a byla popularizována Davidem Humem.

Problém zla se zabývá bohem který by byl:

  • Všemocný – obecně chápáno jako schopnost činit v hranici logické možnosti. [2]
  • Vševědoucí – dnes obecně rozuměno jako "maximální vědění" tedy schopnost vědět to, co vědět jde. [3]
  • Všedobrý – chápáno jako Boží motivace konat v souladu toho co je nejlepší, jak je jenom možné, pokud není absolutní dobro kvůli fyzickým limitům dosažitelné, pokouší se Bůh stvořit optimální realitu.[4]


Logický problém zla[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší verze je připisována Epikurovi

Možná formulován Řeckým filozofem Epikurem (341–270 př. n. l), Hume shrnuje Epikurovu verzi následovně: "Je Bůh ochoten předejít zlu ale ne schopen? Pak není všemocný. Je schopný, ale ne ochotný? Pak je zlovolný. Je Bůh schopný i ochotný? Tak kde se bere zlo?"[5]

Pravděpodobnostní problém zla[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobnostní problém zla se snaží ukázat že existence zla, byť logicky souladná s existencí Boha, značně snižuje pravděpodobnost jeho existence.

Verze od Williama L. Rowa:

  1. Existují příklady intenzivního utrpení, kterým by všemohoucí a vševědoucí bytost mohla předejít bez ztráty nějakého vyššího dobra či povolení zla podobného či horšího.
  2. Vševědoucí, všedobrá bytost by předešla jakémukoliv intenzivnímu utrpení kterému by mohla, pokud by u toho neztratila žádné vyšší dobro či nepovolila žádné zlo stejné či horší.
  3. (Tudíž) Neexistuje všemocná, vševědoucí, všedobrá bytost.

Protiargumenty[editovat | editovat zdroj]

Problém zla typický pro monoteistická náboženství, jako je křesťanství, islám a judaismus, která věří v Boha, který je všemohoucí, vševědoucí a všedobrý; [6] [7] ale otázka existence zla byla studována i v náboženstvích, která nejsou teistická nebo polyteistická, jako je buddhismus, hinduismus a džinismus. [8] [9]

Křížová teodicea[editovat | editovat zdroj]

Křížová teodicea byla a zůstává primární křesťanskou odpovědí na problém zla. [10] :s.79–80

V křížové teodiceji není Bůh božstvem vzdáleným od člověka. James Cone uvádí, že trpící jedinec zjistí, že Bůh se ztotožňuje „s utrpením světa“, v postavě Ježíše. [11]


Tato teodicea se zajímá o oběti světa a zdůrazňuje důležitost péče o ty, kteří trpí nespravedlností. [12] :s.146–148Soelle říká, že Kristova ochota trpět ve prospěch druhých znamená, že jeho následovníci musí sami sloužit jako „Zástupci Boha na zemi“ tím, že budou bojovat proti zlu a nespravedlnosti a budou ochotni trpět za ty, kdo jsou na okraji společnosti. [13]

Obrana svobodnou vůlí[editovat | editovat zdroj]

Problém zla je někdy vysvětlován jako, alespoň částečně, důsledek svobodné vůle . [14] [15] Svobodná vůle je zdrojem dobra i zla. Gregory Boyd říká, že lidé se svobodnou vůlí dělají svá vlastní rozhodnutí, aby konali zlo, a jsou to oni, kteří tuto volbu činí, ne Bůh. [14] Dále argument tvrdí, že by bylo logicky nekonzistentní, aby Bůh zabránil zlu silou, protože pak by lidská vůle již nebyla svobodná. [14] [15]

Odpovědi vyššího dobra[editovat | editovat zdroj]

Obrana většího dobra je často argumentována proti pravděpodobnostnímu problému zla, [16] zatímco obrana svobodnou vůlí je často diskutována v kontextu logické verze. [17] Některá řešení navrhují, že všemohoucnost nevyžaduje schopnost uskutečnit logicky nemožné. Argumentují existencí vyššího dobra, které Bůh nemůže realizovat, aniž by také připustil existenci zla. A nelze tedy očekávat jejich odstranění i kdyby byl Bůh všemocný

Skeptičtí teologové tvrdí, že jelikož nikdo nemůže plně pochopit Boží plán, nemůže být předpokládáno že zlé činy nemají nějaký vyšší účel. [18]

  1. ↑ The Stanford Encyclopedia of Philosophy, "The Problem of Evil", Michael Tooley
  2. ↑ Dostupné online. 
  3. ↑ WIERENGA; EDWARD, R. The Nature of God: An Inquiry Into Divine Attributes. [s.l.]: Cornell University Press, 1989. ISBN 9780801488504. 
  4. ↑ www.proquest.com. Dostupné online. 
  5. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-1-118-60797-8. 
  6. ↑ Problem of Evil, Paul Brians, Washington State University
  7. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-535296-2. , Quote: "As Max Weber notes, however, it is in monotheistic religions that this problem becomes acute."
  8. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-521-85942-4. 
  9. ↑ Arthur Herman, The problem of evil and Indian thought, 2nd Edition, Motilal Banarsidass, ISBN 8120807537, pp. 5 with Part II and III of the book
  10. ↑ . . , . . Dostupné online.
  11. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781608330386. 
  12. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781451464702. 
  13. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781498295765. 
  14. ↑ a b c Gregory A. Boyd, Is God to Blame? (InterVarsity Press, 2003) ISBN 978-0830823949, pp. 55–58, 69–70, 76, 96.
  15. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-317-63583-3. 
  16. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-966118-3. 
  17. ↑ ; James Franklin Harris. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-4020-0530-5. 
  18. ↑ Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Olaf_432/Problém_zla&oldid=23056865“