Wikipedista:Okspa/Eugene Lee-Hamilton
Wikipedista:Okspa/Eugene Lee-Hamilton | |
---|---|
Narození | 6. ledna 1845 Londýn |
Úmrtí | 9. září 1907 (ve věku 62 let) Bagni di Lucca, Itálie |
Místo pohřbení | Bagni di Lucca, Itálie |
Alma mater | Oxford University |
Období | Fin de siècle |
Manžel(ka) | Annie E. Holdsworth |
Děti | Persis, dcera |
Příbuzní | Vernon Lee, nevlastní sestra |
Eugene Lee-Hamilton (6. ledna 1845 Londýn – 9. září 1907 Bagni di Lucca, Itálie) byl anglický pozdně viktoriánský básník.[1] Jeho dílo zahrnuje mj. pozoruhodné sonety velmi temné obraznosti, jež vznikly v období, kdy byl postižen paralýzou. Většinu svého dospělého života trpěl fyzickými i psychickými hendikepy.[2] Jeho jméno nese literární cena, udílená Oriel College na Oxfordské univerzitě, kde studoval. Cena za nejlepší klasický sonet je udělována studentům Oxfordu a Cambridgeské univerzity dodnes.
Život
[editovat | editovat zdroj]Eugene Lee-Hamilton se narodil v Londýně 6. ledna 1845; jeho rodiči byli James Lee-Hamilton (zemřel 1852) a Matilda Abadamová (1815–1896), dcera Edwarda Hamlyna Adamse.
Školní docházku absolvoval ve Francii a Německu. V roce 1864 začal studovat na univerzitě v Oxfordu. Roku 1869 vstoupil do britských diplomatických služeb. Nejprve byl přidělen na velvyslanectví v Paříži, k čemuž měl díky svým raným francouzským zkušenostem a plynné francouzštině výborné předpoklady. Po vypuknutí prusko-francouzské války byl přímým svědkem událostí obléhání Paříže a Pařížské komuny.[3] V roce 1871 se zúčastnil alabamské arbitráže v Ženevě. Následně byl jmenován tajemníkem britského vyslanectví v Lisabonu. Své diplomatické kariéry se musel vzdát v roce 1873, kdy byl náhle paralyzován, přestal chodit a trpěl velkými bolestmi. Vyjádřil to v jednom ze svých sonetů:
"Mám zůstat po zbytek života položen v hrobě, / Zatímco ostatní chodí a běhají, tančí a skáčou."
Aby utišil trýzeň vyplývající ze své nemoci, začal psát verše. Veškerá jeho poezie z této doby byla složena bez pomoci pera a papíru. Zaznamenávala se diktováním. Byl ošetřován svou matkou a sporadicky svou nevlastní sestrou, spisovatelkou Violet Pagetovou, známou pod svým literárním pseudonymem Vernon Lee. Během své nemoci žil se svou matkou a nevlastním otcem v italské Florencii. V roce 1896 matka zemřela a téhož roku se básníkův stav radikálně zlepšil. Mohl se znovu pohybovat a brzy poté se oženil se spisovatelkou Annie E. Holdsworthovou. V roce 1898 se manželům narodila dcera Persis. Jako pětiletá zemřela v roce 1903 na meningitidu. Toto další své životní trauma zachytil v knize Mimma Bella.
Básnické dílo
[editovat | editovat zdroj]Hamiltonovy první básně byly publikovány v roce 1878 a nevyvolaly větší ohlas; teprve vydáním sbírky Nová Medúza se jeho poezii začal přikládat význam. Následovala v roce 1885 sbírka s názvem Apollo a Marsyas a další s názvem Imaginární sonety vyšla na podzim roku 1888. Imaginární sonety promlouvají na malé ploše sonetu v první osobě (která není autorskou ich-formou, ale jakýmsi dramatickým monologem), v konkrétním dramatickém prostoru a čase, v extatické zkratce, přímou řečí historické, případně imaginární postavy. Sonet se Lee-Hamiltonovi stal, jako mnohým dalším viktoriánským básníkům, základní formou jeho poezie. Dosáhl v ní neobyčejného mistrovství. Byl v tom sice ovlivněn Robertem Browningem či Gerardem Manleyem Hopkinsem, jeho sonety ale mají pozoruhodně originální a košatou metaforičnost. Některé motivy se v ní neustále vracejí: topení se ve vodě, pohřbení, spoutání, konflikt mezi tělem a duchem, temné ženské archetypy (jako gorgona) či archetypy mužské (šílenec či vraždící milenec). Ale už v básních sbírky Nová Medúza (1882) jsou dramatické monology, která reflektují temné stránky lidské osobnosti: převládá chtíč, žárlivost a strach.
První vydání sbírek
[editovat | editovat zdroj]- Poems and Transcripts (Básně a přepisy), Londýn: William Blackwood, 1878.[4]
- Gods, Saints and Men (Bohové, světci a lidé), Londýn: W Satchell & Co, 1880).[5]
- The New Medusa (Nová Medúza), Londýn: Eliot Stock, 1882.
- Apollo and Marsyas, Londýn: Eliot Stock, 1884.
- Imaginary Sonnets (Imaginární sonety), Londýn: Elliot Stock, 1888.
- The Fountain of Youth (Pramen mládí), Londýn: Eliot Stock, 1891.
- Sonnets of the Wingless Hours (Sonety bezkřídlých hodin), Londýn: Eliot Stock, 1894.
- The Inferno of Dante (Dantovo Peklo, jako překladatel), Londýn: Grant Richards, 1898.
- Forrest Notes (spolu s manželkou), Londýn: Grant Richards, 1899.
- The Lord of the Dark Red Star (Pán temné rudé hvězdy), Londýn: The Walter Scott Publishing Co., 1903.
- The Romance of the Fountain (Romance u studánky), Londýn: T Fisher Unwin, 1905.
- Mimma Bella, Londýn: Heinemann, 1908.
V češtině
[editovat | editovat zdroj]- Eugene Lee-Hamilton, Sonety imaginární a Sonety bezkřídlých hodin, 1908, Praha: Jan Otto, Světová knihovna č. 660-661. Přeložil Antonín Klášterský. Dostupné on-line
Základní bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Dramatic Sonnets, Poems and Ballads: Selections from and Poems of Eugene Lee-Hamilton (Dramatické sonety, básně a balady: Výběr z básní Eugena Lee-Hamiltona), Londýn: The Walter Scott Publishing Co., 1903.
- MacDonald P. Jackson, ed., Selected Poems of Eugene Lee-Hamilton (1845–1907): A Victorian Craftsman Rediscovered, New York: The Edwin Mellen Press, 2002.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Encyclopedia Americana (1919).
- ↑ Linda Villari in the Albany Review (1908).
- ↑ thesibylblog.com [online]. Dostupné online.
- ↑ Poems and Transcripts
- ↑ LEE-HAMILTON, Eugene. Gods, Saints, & Men. Velká Británie: W. Satchell & Company, 1880. 129 s. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Okspa/Eugene Lee-Hamilton
- Výběr několika básní v originále a jejich interpretace