Přeskočit na obsah

Wikipedista:Monike Ngo/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ekonomická kobliha[editovat | editovat zdroj]

Ekonomická kobliha je vizuální systém pro udržitelný rozvoj, který kombinuje koncepty ekologických stropů a sociálních základů. Tento model vyvinula britská ekonomka Kate Raworth a poprvé ho představila v roce 2012 v článku publikovaném organizací Oxfam. Model získal širokou pozornost díky své snaze o vyvážení potřeb lidské společnosti s kapacitou naší planety.

Indikátory[editovat | editovat zdroj]

Indikátory v modelu ekonomické koblihy slouží k hodnocení toho, zda jsou dodržovány sociální základy a ekologické stropy. Každý z těchto indikátorů je měřítkem pro jednotlivé aspekty lidské pohody a zdraví planety.

Sociální základy[editovat | editovat zdroj]
  • Potraviny Přístup ke kvalitní a dostatečné výživě.
  • Voda Dostupnost čisté a bezpečné vody.
  • Zdravotní péče — Přístup k základní zdravotní péči.
  • Vzdělání — Přístup ke kvalitnímu vzdělání.
  • Bydlení — Přístup k bezpečnému a cenově dostupnému bydlení.
  • Energie — Dostupnost spolehlivé a udržitelné energie.
  • Příjem — Dostatečný příjem k pokrytí základních potřeb.
  • Mír a spravedlnost — Bezpečnost a ochrana práv.
  • Politická účast — Možnost zapojení se do politických procesů a rozhodování.
  • Rovnost pohlaví: Rovné příležitosti a práva pro muže a ženy.
  • Sociální rovnost — Přístup k příležitostem bez ohledu na sociální třídu nebo původ.
  • Zaměstnanost Dostupnost kvalitních a důstojných pracovních míst.

Ekologické stropy[editovat | editovat zdroj]

  • Klimatická změna: Udržování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na bezpečné úrovni.
  • Ztráta biodiverzity: Ochrana a udržování biologické rozmanitosti.
  • Narušení koloběhu dusíku a fosforu: Řízení emisí a používání hnojiv, aby nedošlo k nadměrnému znečištění.
  • Okyselování oceánů: Udržování chemické rovnováhy v oceánech.
  • Znečištění chemickými látkami: Snižování emisí toxických látek do životního prostředí.
  • Vyčerpání ozonové vrstvy: Ochrana ozonové vrstvy prostřednictvím regulace látek, které ji poškozují.
  • Změny využívání půdy: Udržitelné řízení a ochrana půdních zdrojů.
  • Nedostatek sladké vody: Zajištění udržitelného využívání sladkovodních zdrojů.
  • Znečištění vzduchu: Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Implementace[editovat | editovat zdroj]

Model ekonomické koblihy byl aplikován různými městy a regiony, které se snaží o udržitelný rozvoj. Například Amsterdam přijal tento model jako strukturu pro svůj městský rozvoj a plánování, s cílem stát se cirkulární a klimaticky neutrální metropolí do roku 2050. Další města, jako jsou Kodaň a Portland, také začala experimentovat s tímto modelem.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

I když byl model ekonomické koblihy obecně dobře přijat, existuje několik kritik. Někteří odborníci tvrdí, že model může být příliš idealistický a obtížně aplikovatelný v praxi, zejména v rozvojových zemích. Další kritika se týká obtížnosti měření a sledování pokroku v rámci této struktury. Někteří ekonomové také namítají, že model nepřináší dostatečně konkrétní ekonomické nástroje a politiky pro dosažení stanovených cílů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]