Wikipedista:Karlofr/Pískoviště

Soukromí autobusoví dopravci na Příbramsku do roku 1949

Zmínky o autobusové dopravě a existenci soukromých dopravců na Příbramsku před 2.světovou válkou nalezneme jen na stránkách města Dobříš a obce Obecnice. Ostatní obce příbramského okresu před 2.světovou válkou, včetně samotného města Příbramě, tuto živnost nezaznamenávají ani neevidují. Dá se předpokládat, že tyto živnosti byly tehdy provozovány dopravci jen z těch míst, kde nebylo možné zajistit dopravu pošty ani osob železnicí. a tyto obce vykazovaly dostatečnou početnost. Město Dobříš i obec Obecnice obě tyto podmínky splňovaly..

Dobříš

Rok 1932

Ve městě Dobříš (přísl. Chouzavá, Trnová, Voznice, 3897 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, berní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, 2 elektrárny, 11 faktorství rukavic, městské jatky, knihtiskárna, Družstevní lihovar, mlýn, pila Colloredo-Mansfeld, pivovar, pletárna, 2 stavitelé, velkostatek Colloredo-Mansfeld

Služby (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, advokát, notář, 2 autobusoví dopravci, 12 autodopravců, biograf Sokol, fotoateliér, hodinář, 12 hostinců, 2 hotely (Heinz, Na knížecí), 2 kapelníci, knihkupectví, lékárna, obchod s obilím Meisler, obchod s obuví Baťa, pension, brusič skla, Občanská záložna v Dobříši, Okresní záložna hospodářská v Dobříši, vinárna, voňavkářství, zahradnictví, zubní ateliér

Autobusoví dopravci

O těchto dopravcích nejsou dostupné žádné bližší informace. Dle vzpomínek autodopravce p.Jaroslava Freye z Obecnice, který se s těmito autodopravci v Příbrami občas setkával, jednalo se o autodopravce jménenem p.Červený a p.Kocourek. Pana Červeného zmiňuje též kronika hasičského sboru obce Obecnice jako dárce staršího blíže neindifikatelného autobusu v roce 1945 k rekonstrukci a použití pro účely místního hasičského sboru. Oba autodopravci provozovali autodopravu mezi městem Dobříš a Příbramí.

Autobusy

Autobusy těchto dopravců nejsou známi.

Obecnice

Obecnice je obec ve středních Čechách, 7 km od Příbrami, obklopena hřebenem brdských lesů. V roce 1932 žilo v obci přibližně 1449 obyvatel. Mimo několika statků, jejichž vlastníci se živili plně zemědělskou činností nebo povoznictvím, převážnou část obyvatelstva tvořili tak zvaní kovorolníci, kteří vlastnili menší políčko, ale zároveň dojížděli za prací do blízké Příbrami. Zbytek obyvatelstva tvořili živnostníci.

V roce 1932 byly evidovány v obci tyto živnosti a obchody:

V obci Obecnice (1449 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

nákladní autodoprava, autobusová doprava na základě přidělené koncese, družstvo pro rozvod elektrické energie v Obecnici, faktorství rukavic, holič, 7 hostinců, konfekce, konsum Zásobní jednota Třemošná v Obecnici, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, 5 obchodů s lahvovým pivem, 7 povozníků, 2 řezníci, sadař, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Obecnici, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, zahradník, 2 zámečníci

Autobusoví dopravci

První koncese pro provozování autobusové dopravy a pošty byla udělena a evidována, dle záznamů v kronice obce Obecnice v roce 1930 na jméno František Smrček. Součástí přidělené koncese byl též smluvní vztah na přepravu pošty. Podmínkou udělení koncese pro provozování autobusové dopravy byla mimo odborné způsobilosti žadatele též osobní spolehlivost co do provozu této dopravy.Na základě smluvního vztahu na přepravu pošty pak měla přeprava pošty přednost před dopravou osob. Koncese pro provozování autobusové dopravy byly přidělovány přednostně tam, kde vznikla potřeba obyvatel a v daném místě nevedla železnice. Podmínkou pro povolení pravidelné dopravy byl též odpovídajíci stavební a udržovací stav silnic v dané lokalitě. Obecnice všechny tyto podmínky plně splňovala. Linka vedla z Obecnice přes Německou Lhotu (od roku 1945 Lhota u Příbramě) do Příbrami a zpět až do obcí Drahlín a Sádek. Po zdárném rozjetí této dopravy Pan František Smrček však v roce 1932 náhle zemřel na následky dřívějšího úrazu. Oprávnění pro další činnost na základě již přidělné koncese získala po jeho smrti jeho žena paní Božena Smrčková.Ta po převzetí autobusové dopravy musela po několik let najímat různé šoféry, což pro ní bylo finančné neúnosné.Situace se ještě zhoršila udělením další koncese pro dopravu osob na této lince dalšímu dopravci, i když pouze mezi Obecnicí a Příbramí a bez smluvního vztahu na přepravu pošty, p. Vrtalovi s jeho modernějším autobusem zn. Chevrolet. Nutno též připomenout velkou hospodářskou krizi v těch letech, kdy spousta lidí bylo bez práce a Ti co práci měli, jezdili do práce raději na kolech, nebo chodili až do Příbrami pěšky. Situace se zlepšila s příchodem p, Jaroslava Freye do Obecnice v roce 1937, který jako vyučený automechanik si uměl všechno sám opravit a s p.Boženou Smrčkovou později uzavřel manželství. Pan Jaroslav Frey byl provozovatelem autobusové dopravy na této lince až do znárodnění v roce 1949. Kdy obdržel koncesi jako autodopravce na stejné i když zkrácené lince p.Vrtal by bylo možné dohledat v záznamech kroniky obce Obecnice. V každém případě i u něho končí veškerá jeho činnost znárodněním v roce 1949.

Autobusy

Praga AN

První autobus s koncesí na pravidelnou dopravu Obecnice - Příbram byl autobus Praga AN zvaný "Anka" . Byl pravděpodobně postavený na podvozku tehdy vyráběného nákladního automobilu Praga N. Dle dobové fotografie tohoto autobusu měl tento autobus hranatou karoserií, která byla charakteristická pro většinu tehdy vyráběných autobusů. Vzhledem k levostrannému silničnímu provozu v té době, dveře pro nástup cestujících byly umístěny na levé straně v přední části autobusu. Systém dveří byl bouchací. Další bouchací dveře byly umístěny na zádi autobusu a sloužily pro náklad rozměrnějších zavazadel cestujících a pošty. Na střeše tohoto autobusu byla umístěna galerie pro další zavazadla. Ta byla přístupná pevně přidělaným žebříčkem též z levé strany autobusu, anebo zezadu. Prostor pro cestující byl vybavený dvěma podélnými lavicemi. Počet přepravovaných osob závisel na množství převážených zavazadel cestujících. Počet míst k sezení nepřevyšoval 14 osob a k stání 26, celkem tedy 40, pokud vnitřní nákladový prostor byl volný.Tento autobus jezdil až do začátku 2.světové války, kdy s německou okupací 15.března 1939 se okamžitě muselo začít jezdit vpravo. Protože byl tento autobus nadále pro provoz nevyhovující, byl odstaven z provozu a nahrazen autobusem obdobného typu a téže zn. Praga, ale přizpůsobeným již pro jízdu vpravo. Tento autobus již neměl na zádi další dveře, čímž se zvětšil počet sedadel o 4 a to na 18 a počet míst k stání se snížil na 22 osob. Celkem tedy opět 40 osob. Tento autobus měl na střeše též umístěnou galerii pro přepravu zavazadel a pošty a na zádi pevně přidělaný žebříček. Vzhledem k tomu, že za 2.světové války z důvodu nedostatku benzinu byl omezen provoz všech civilních motorových vozidel s výjimkou vozidel Wermachtu, došlo následně u tohoto autobusu k předělání na náhradní palivo a to na tak zv. "dissoussplyn". Tlakové lahve v počtu 2 kusů byly připevněny na zádi autobusu hned vedle žebříčku. Náhradní palivo u tohoto autobusu pak bylo používáno až do konce 2.světové války. Tento autobus po předělání zpět na benzin byl vyžíván už jen jako náhradní autobus do znárodnění v roce 1949.

Mercedes

Tento autobus byl jako válečný vrak poštovního autobusu zn.Mercedes opraven a předělán pro přepravu cestujících p.Jaroslavem Freyem v letech 1946-1947 a následně využíván pro přepravu cestujících až do znárodnění v roce 1949. Tento autobus byl též využíván jako zájezdový autobus. Vnitřní uspořádání tohoto autobusu tvořily 2 řady sedadel, každé sedadlo pro 2 osoby. Přesný počet míst není znám, ale vyrovnal se množstvím přepravovaných osob prvním poválečným autobusům československé výroby Škoda. I tento autobus měl na střeše ještě umístěnou galerii pro přepravu zavazadel a vzadu pevně přidělaný žebříček.

Chevrolet QD

Byl používán druhým přepravcem p.Vrtalem na lince Obecnice - Příbram, bez smluvního vztahu na přepravu pošty a to přibližně od roku 1935 až do znárodnění v roce 1949. Byl to poměrně moderní autobus na svou dobu, s již částečně aerodynamickým a líbivým tvarem. Přesto, že jej používalo několik dopravců v Čechách, ani zde se nepodařilo zjistit přesný počet přepravovaných osob. Ve srovnání s autobusem Praga AN byl však větší a lze tedy předpokládat i větší počet přepravovaných osob..

Závěrem

Tomuto údobí a této části historie by měla být věnována větší pozornost. Autor tohoto článku se pokusil rozkrýt alespoň část této historie.Stojí za připomenutí, že autobus před 2.světovou válkou byl mnohdy na venkově jediný dopravní prostředek a zejména v nočních hodinách plnil i funkci rychlé záchranné pomoci, ať už šlo o úraz, porod nebo bylo jen zapotřebí rychle přivezt lékaře k těžce nemocnému. Nelze též nezmínit charitativní činnost některých dopravců po skončení 2.světové války, kteří bezplatně svými autobusy pomáhali svážet vězně z koncentračních táborů.

Odkazy

Kronika města Dobříš, rok 1932

Kronika obce Obecnice, rok 1932

Kronika hasičského sboru obce Obecnice

Vzpomínky na začátky autobusové dopravy v Obecnici - Obecnický ZPRAVODAJ - listopad 2014, str. 10 -11 a prosinec 2014, str. 9, autor Karel Frey

NS RČS 1929 - 1935, PS, tisk ......

Automuzeum Praga - Zbuzany