Wikipedista:Javorovotoje/Optický přijímač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úvod do optického přijímače a vysílače[editovat | editovat zdroj]

Optický přijímač se skláda z optiky a přijímače. Existuje také optický vysílač, který funguje na obrácenem principu optického přijímače, tedy vysílá optické signály.

Optický přijímač[editovat | editovat zdroj]

Spektrum světla a jeho vlnová délka.

Optický přijímač (anglicky optical reciever) funguje na principu světla, kdy jeho vlnová délka je v rozmezí 1200 - 1600 nm. Tato vlnová délka (1200 - 1600 nm) je také známá pod pojmem IR (InfraRed - český překlad: infračervené světlo). Lidské oko toto světlo nevidí, protože vlnová délka tzv. „viditelného spektra“ je v rozmezí 380-740nm. S optickými přijímači se setkáme ne denní bázi. Infračervené záření používáme nejen u dálkových ovladačů, ale využíváme ho také i v saunách, nebo topení.

Funkce:[editovat | editovat zdroj]

Funkce optického přijímače je následující: optický vysílač (o kterém se v tomto článku také zmíním) „vystřelí“ infračervený paprsek, který optický přijímač přijme a zpracuje. Pomocí elektrických impulzů, které tento optický přijímač „odvysílá“ postupují dále do řídící jednotky, která tento požadavek zpracuje a vykoná nějakou práci.

Optický vysílač[editovat | editovat zdroj]

Optický vysílač (anglicky optical transceiver) funguje také na principu infračerveného světla, akorát místo přijímání požadavků je vysílá.

Funkce:[editovat | editovat zdroj]

Funkce optického vysílače je následující: optický vysílač „vystřelí“ infračervené impulzy, které se dají nazvat problikáváním a optický přijímač přijme a zpracuje požadavek.

Další využití optiky[editovat | editovat zdroj]

Optika pro většinu lidí znamená nějaké lupy, nebo brýle. Ve fyzice se termín optika využívá pro světlo. Optika se také používá u internetu. V internetu se sice nepoužívá infračervený paprsek, ale laser, který se pohybuje ve skleněném vlákně. Tento typ internetového připojení je v dnešní době nejrychlejší, protože se zde internet pohybuje rychlostí světla. Více o optickém internetu zde.

Zábava na konec[editovat | editovat zdroj]

Říkáte si: „ale já přece nemám tolik peněz na zařízení, které infračervené spektrum vidí, abych si mohl/a prohlédnout, jak to vypadá“, věřte tomu nebo ne, ale každý má dnes zařízení a používá ho na denní bázi, které tento infračervený paprsek vidí. Pokud si vezmete svůj mobilní telefon, zapnete fotoaparát a před čočku fotoaparátu dáte předek ovladače, kde se nachází infračervená dioda a zmáčknete tlačítko, uvidíte již zmíněné infračervené paprsky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

1) Autorovi znalosti

2) Elektrotechnika