Wikipedista:Ján Kepler/Dílna/Michail Botvinnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rodina a mládí[editovat | editovat zdroj]

Michail Mojsejevič Botvinnik, rusky Михаил Моисеевич Ботвинник se narodil dne 17. srpna 1911 gregoriánského kalendáře, tj. 4. srpna juliánského kalendáře ve městě Kuokkala ve Vyborgské gubernii ve Finském velkoknížectví, které bylo součástí Ruského impéria.[1]

Své kořeny měl však Botvinnik v Bělorusku. Žil tam jeho děd, farmář, který měl pět synů, mezi nimiž byl Mojsej Botvinnik (1878–1931), otec Michaila Botvinnika. I jeho matka Serafim (1879–1952) pocházela z Běloruska. Později přesídlila do Petrohradu, kde pracovala jako zubní lékařka. Oba se tam setkali a začali spolu žít. Otec se stal zubním technikem. Rodina byla židovská, ale protože měli dobrou práci, mohli žít mimo Zónu osídlení. Michail Botvinnik tak společně se svým bratrem Issakem a rodiči vyrůstal v bohaté ulici Něvský prospekt, číslo popisné 88. Až do revoluce v roce 1917 měli velký sedmipokojový byt, kuchaře a služku.[2] Otec doma nedovoloval mluvit jazykem Jidiš a Michail se svým bratrem chodili do sovětské školy.[1]

Po Říjnové revoluci žila v letech 1918–1919 rodina ve velice skromných podmínkách. V roce 1920 pak matka onemocněla a otec od rodiny odešel. Dával jim 120 rublů měsíčně, což bylo v té době velice málo; do školy chodil velice chudě oblečen. V devíti letech začal Michail Botvinnik číst noviny a stal se věrným komunistou.[3]

Základy šachu ho naučil Leonid Baskin, přítel bratra Michaila Botvinnika, a to v září 1923, tedy až v Botvinnikových 12 letech. Tento pozdim také začal Botvinnik hrát šachové turnaje – na svém prvním měl zhruba 50% úspěšnost. Začal číst šachové knihy a šachové rubriky v místních novinách. V únoru 1924 si také zahral v simultánce proti Laskerovi, ale po 15 tazích musel partii opustit – musel jít domů.[4]

V roce 1925 si v simultánce zahrál proti Capablancovi. V roce 1927 v 17 letech debutoval na Mistrovství Sovětského svazu v šachu. Skončil zde pátý a získal titul národního mistra.[5]

Určitou dobu jej také trénoval Abram Model. Mezitím také začal svá studia elektrotechnologie. Oženil se s arménkou Davidovnou.

BotMichail Botvinnik

Šachová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931, tedy ve věku 20 let, poprvé vyhrál sovětský šampionát, tehdy konaný v Moskvě, když získal 13,5 bodu ze 17. Botvinnik se však později zmínil, že turnaj podle něj nebyl silný, jelikož se jej neúčastnili ruští mistři z předrevoluční doby.[6] Vítězství obhájil o dva roky později v Leningradu, kde získal 14 bodů z 19.

Následně remizoval v zápase proti českému mistrovi Salu Flohrovi. Poté se na přelomu let 1934–1935 zúčastnil turnaje v Hastingsu, svého prvního mimo Sovětský svaz. Skončil na děleném 5.–6. místě, když získal 5 bodů z 9. Následně společně s Flohrem vyhrál 2. mezinárodní turnaj v Moskvě (1935).

O rok později skončil na 3. mezinárodním turnaji v Moskvě druhý, a to 1 bod za Capablancou. V témže roce se zúčastnil velice silného turnaje v Nottinghamu, skončil společně s Capablancou první (oba 10 bodů), přičemž Botvinnik ještě získal cenu za nejlepší partii turnaje.

V roce 1937 sehrál zápas na třináct partií s Grigorim Levenfishem, který nakonec skončil remízou. V této době bylo v rámci Velké čistky zavražděno či uneseno několik Botvinnikových přátel, ale Botvinnikovi samotnému se nic nestalo.

Styl hry[editovat | editovat zdroj]

Styl hraní Michaila Botvinnika byl založen na strategii, přípravě zahájení a precizních pozičních rozhodnutích. Jeho přístup k šachu byl vědecký, a problémy se snažil dělit na zvladatelné kroky.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikhail Botvinnik na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b GITELMAN, Zvi; RO'I, Yaacov. Revolution, Repression, and Revival: The Soviet Jewish Experience. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2007. 422 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7425-5817-5. S. 128. (anglicky) Google-Books-ID: Cd3RM6Emko0C. 
  2. ↑ Soltis 2014, s. 11–12.
  3. ↑ Soltis 2014, s. 12.
  4. ↑ Soltis 2014, s. 13.
  5. ↑ KASPAROV, Garry. Garry Kasparov on My Great Predecessors – Part II. [s.l.]: Everyman Chess, 2003. 480 s. Dostupné online. ISBN 1-85744-342-X, ISBN 978-1-85744-342-4. OCLC 1183445858 S. 111–112. (anglicky) 
  6. ↑ Botvinnik, Michail, Achieving the Aim, s. 23–39
  7. ↑ Kasparov, s. 111.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VESELÝ, Jiří. Malá encyklopedie šachu. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Michail Botvinnik. 
  • ŽIŽKA, Jan: Metodik Botvinnik. Brno 1991
  • BOTVINNIK, Mikhail, 1981. Achieving the Aim. 1. vyd. Oxford: Pergamon Press. 226 s. ISBN 0-08-024120-4, ISBN 978-0-08-024120-3. OCLC 6533420 (anglicky) 
  • SOLTIS, Andy, 2014. Mikhail Botvinnik: The Life and Games of a World Chess Champion. 1. vyd. [s.l.]: McFarland & Company. 279 s. Dostupné online. ISBN 0786473371, ISBN 978-0786473373. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Ján_Kepler/Dílna/Michail_Botvinnik&oldid=19609697“