Wikipedista:Iacobuspaulicus/Pískoviště

Termín kantikum (z lat. canticum - píseň) označuje v církevním kontextu (liturgickém, řídčeji biblistickém) biblickou pasáž z knihy jiné než knihy Žalmů, která má literární formu žalmu, nebo je přímo v biblickém textu označena jako text písňový/poetický, nebo je za takový považována, nebo je užívána v odpovídající liturgické funkci.

Podle částí bible, ze kterých jsou vybrána, se rozlišují kantika starozákonní, evangelijní a nověji také (až s liturgickou reformou do denní modlitby církve jako nový element zavedená) kantika novozákonní. Každá z těchto kategorií kantik má v západní liturgii specifickou funkci.

Kantika užívaná v římském ritu

Evangelijní kantika

jsou vybrána z prvních kapitol Lukášova evangelia.

• Zachariášovo kantikum (Benedictus)
• kantikum Panny Marie (Magnificat)
• Simeonovo kantikum (Nunc dimittis)

Starozákonní kantika

pocházejí z knih Starého zákona kromě knihy Žalmů.

Tradiční repertoáɾ římského breviářeː

Další starozákonní kantika byla do breviáře přibrána reformou za pontifikátu Pia X. (1912) a opět po Druhém vatikánském koncilu (pro úplný výčet viz rejstřík kantik na konci každého svazku breviáře).

Mnišské oficium má repertoár odnepaměti bohatší o kantika pro nedělní a sváteční matutinum.

Novozákonní kantika

pocházejí z knih Nového zákona kromě evangelií.

Liturgická funkce

Římský ritus

Tři evangelijní kantika se zpívají každodenně a představují nejslavnostnější moment dané hodinky - Benedictus v ranních chválách, Magnificat v nešporách a Nunc dimittis v kompletáři.

Jedno starozákonní kantikum se každodenně zpívá v rámci psalmodie ranních chval.

Jedno novozákonní kantikum se od liturgické reformy každodenně zpívá v rámci psalmodie nešpor.

O nedělích a svátcích se od liturgické reformy může modlitba se čtením volitelně slavit jako tkzv. prodloužená vigilie s nokturnem navíc, jehož psalmodie se (po vzoru mnišského oficia) skládá ze tří starozákonních kantik.

Východní rity

Termín kantikum se v češtině používá jen v rámci západní liturgické terminologie, ale řada odpovídajících biblických textů se užívá i ve východních liturgiích, např. v byzantském ritu jako tkzv. ódy v rámci kánonu.

Odkazy

Literatura

• MALINA, Bedřich. Dějiny Římského breviáře. Praha: Vyšehrad, 1939. 415 s. Dostupné online. S. 175n. 
• KOPEČEK, Pavel. Fundamentální liturgika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. 448 s. ISBN 978-80-244-5906-6. S. 221n. 
• Všeobecné pokyny k Denní modlitbě církve, čl. 136-139.

Související články

• Žalm
• Chvalozpěv
• Denní modlitba církve

Portály: Bible | Křesťanství