Wikipedista:Hepinka/Pískoviště

Johanna Budwig (1908-2003)

Johanna Budwig byla německá biochemička. Věnovala se výzkumu tuků a jejiich roli v lidské výživě.

Výzkumnice tuků, průkopnice ve výživě, léčitelka – Dr. Johanna Budwigová (1908-2003), která byla v roce 1979 sedmkrát nominována na Nobelovu cenu, byla všestrannou osobností. Byla to silná žena, která zasvětila svůj život studiu lněného oleje a jeho blahodárných účinků. Musíme jí poděkovat za naše současné znalosti o zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselinách.

Životopis

Johanna Budwig se narodila 30.9. 1908 v Essenu. Studovala farmacii, fyziku, chemii, medicínu, biologii a botaniku v Königsbergu a Münsteru V roce 1939 dokončila doktorát z fyziky a v německém Spolkovém zdravotním úřadu se svým mentorem a později spolupracovníkem Hansem Kaufmannem

se začala věnovat výzkumu tuků.

Koncem 40. let 20. století se jim podařilo vyvinout postup, kterým bylo možné tuky rozložit a analyzovat na základě jejich nejmenších složek pomocí papírové chromatografie, jinými slovy díky novému zkoumání tukových látek na papíře umožnilo analyzovat tisícinu miligramu tuku na papíře. Vzrorek z jedné kapky krve, bylo nyní možné rozdělit na jednotlivé složky a přesně charakterizovat podle různých složek mastných kyselin.

S touto novou analytickou metodou přišly inovativní, spolehlivé poznatky týkající se mastných kyselin. Vědci nyní mohli také rozlišovat mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami. Díky tomu mohla Dr. Johanna Budwigová identifikovat lněné semínko jako významný zdroj vysoce nenasycených mastných kyselin. V následujících letech se věnovala vášnivému výzkumu jeho vlastností. To přineslo revoluční novinku v oblasti výzkumu lipidů i první vědecký průlom Dr. Johanny Budwigové. Po rozsáhlém výzkumu mohla v roce 1950 společně s Dr. Kaufmannem prezentovat tyto převratné výsledky – které byly v témže roce publikovány pod názvem “Nové metody analýzy lipidů” v časopise “Tuky a mýdla” – na mnichovské konferenci výzkumníků lipidů. Naše současné znalosti o složkách a účincích nenasycených mastných kyselin jsou vlastně z velké části založeny na jejích zjištěních.

Důkazy o škodlivosti transmastných kyselin

V roce 1951 byla jmenována odbornou konzultantkou s ohledem na farmaceutické výrobky a mastné kyseliny ve Spolkovém ústavu pro výzkum lipidů. Současně začala zkoumat komerční tuky, a tím si – aniž by to tušila – získala mocného oponenta. Poválečné Německo zažívalo hospodářské oživení. Pryč byly časy přídělů a náhražek másla – lidé si konečně mohli opět dopřát. Lidé vyhledávali bohaté a vydatné potraviny. Německý potravinářský průmysl hlásil rekordní zisky. Nebyla to ideální doba pro výzkumníka mastných kyselin, jehož studie v roce 1952 potvrdily škodlivost transmastných kyselin. Tato zjištění se setkala s pobouřením mladého, ale mocného margarínového průmyslu, jehož tvrzení vyvracela pečlivě vedenými statistickými záznamy. Pro ni jako vědkyni bylo publikování výsledků samozřejmě nejvyšší prioritou. Dr. Johanna Budwigová se nad těmito okolnostmi zamýšlela ve svých vědeckých knihách. Od této chvíle zjistila, že není schopna ignorovat zřejmý vztah mezi stravou a průběhem onemocnění. Nadále se ponořovala do příslušné problematiky. Na zvířecích modelech se jí v roce 1957 podařilo prokázat různé účinky omega-3 mastných kyselin na organismus. Do roku 1969 sama zaregistrovala osm postupů pro výrobu nezávadných potravinářských výrobků s dlouhou trvanlivostí.

Ohlédnutí za historií výzkumu lipidů

Jednou z hlavních otázek, které vedly Dr. Johannu Budwigovou, byl její zájem o regulaci příjmu kyslíku buňkami spolu se všemi faktory, které by mohly tento proces narušovat. Výzkumníci jako Otto Warburg si již dříve uvědomili, že aminokyselina cystein hraje rozhodující roli v buněčném dýchání. Otto Warburg měl podezření, že dalším důležitým faktorem pro příjem kyslíku buňkou jsou mastné kyseliny. Své pokusy prováděl s nasycenými mastnými kyselinami, jako je kyselina máselná, stearová nebo palmitová. Přesto to nevedlo k výsledkům, v něž doufal. Teprve v 50. letech 20. století, kdy Dr. Johanna Budwigová vyvinula techniku papírové chromatografie, bylo možné nalézt odpovědi na tyto dominantní otázky prostřednictvím identifikace a kvantifikace lipidů a mastných kyselin. Následný výzkum potvrdil hypotézu Dr. Johanny Budwigové. Prokázala, že esenciální polynenasycené mastné kyseliny kyselina linolová a α-linolenová mají zásadní význam jako interakční partneři sirných aminokyselin pro příjem kyslíku v buňce. Významnou vlastností těchto polynenasycených mastných kyselin je jejich obrovský elektronový potenciál. Energie obsažená v dvojných vazbách mastných kyselin je volně k dispozici pro elektrofyzikální procesy v buňce. Záporný náboj těchto mastných kyselin z nich činí optimálního vazebného partnera pro kladně nabité aminokyseliny obsahující síru. Společně tvoří baterii našich buněk a řídí jejich energetický potenciál.

Aktuální vědecké výsledky

Tam, kde nositel Nobelovy ceny Otto Heinrich Warburg nemohl podat výsledky, pokračovala Dr. Budwigová ve výzkumu buněčného dýchání. Dr. Warburg, lékař a biochemik, který v roce 1931 obdržel Nobelovu cenu za medicínu, již ve 20. letech 20. století zjistil, že zmutované buňky mají jedinečný metabolismus. Zatímco zdravé buňky přeměňují cukr z potravy na oxid uhličitý a vodu za současné spotřeby kyslíku při tzv. buněčném dýchání, chorobné buňky získávají energii kvašením cukru na kyselinu mléčnou. Tento proces probíhá i v případě, že je k dispozici dostatek kyslíku.

V roce 2006 se společnému výzkumnému týmu pod vedením Prof. Dr. Michaela Ristowa z univerzit v Jeně a Postupimi podařilo potvrdit více než 80 let starou hypotézu nositele Nobelovy ceny Otto Warburga. Na příkladu nejvážnějších nemocí tlustého střeva na zvířecích modelech prokázal tým vědců proces oxidace v ničivých buňkách. Potlačené buněčné dýchání v těchto ničivých buňkách bylo možné opět stimulovat pomocí censored určitým proteinem. Výsledek ukázal, že buňky testovaných zvířat ztratily schopnost tvořit zhoubné novotvary. To posloužilo jako důkaz, že rychlost růstu censored závisí na určitých metabolických procesech a že s nimi lze úspěšně manipulovat.

Američtí biologové, konkrétně výzkumný tým vedený Michaelem a Thomasem Seyfriedovými Kiebishovými z Boston College, v roce 2009 Warburgovu hypotézu znovu prozkoumali. Intenzivně se zaměřili na strukturu a funkci mitochondriální membrány u myší s různými mozkovými novotvary. Mitochondrie jsou tzv. buněčné organely – jinými slovy složky buňky – a skutečné místo buněčného dýchání. Při svých pozorováních věnovali zvláštní pozornost látce zvané kardiolipin – fosfolipidu, který stabilizuje mitochondriální membránu. Ve struktuře membrán zdravých a nemocných myší byly zjištěny významné rozdíly. Kardiolipiny nemocných myší měly odlišné složení, což vedlo k narušení jednoho z nejdůležitějších aspektů metabolismu – totiž transportu elektronů – a tím k narušení celého procesu výroby energie. Tyto výsledky podporují Warburgovu hypotézu.

Kombinace tvarohu a lněných semínek

Nerovnováha mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami ve stravě může vést ke zvýšení množství zánětlivých látek v těle, čemuž se přičítá vznik mnoha civilizačních chorob. Souvislost mezi dobrým zdravím a konzumací esenciálních mastných kyselin byla Dr. Johanně Budwigové jasná již v 50. letech 20. století. “Nedostatek těchto vysoce nenasycených mastných kyselin způsobuje oslabení mnoha životních funkcí,” znělo časté prohlášení této vědkyně.

Podle názoru Dr. Johanny Budwigové byly nesprávné druhy mastných kyselin největším zlem ve stále více industrializovaných potravinách. Po objevu transmastných kyselin – tuků zbavených elektrického náboje – v margarínu a v dalších tucích s vysokým obsahem tepla byla přítomnost těchto mastných kyselin zjištěna integrovaně v lidských buňkách. Dr. Johanna Budwigová viděla jasný vztah mezi zhoršeným příjmem kyslíku a syntézou nebo strukturou buněčných membrán. V těchto membránách chyběly polynenasycené mastné kyseliny – regulující, energeticky bohaté, a tedy životodárné a hnací síly normální buněčné funkce. Omega-3 mastné kyseliny však nejsou nezbytné pouze pro dobré okysličení buňky. Harmonické metabolické procesy, silný imunitní systém a duševní rovnováha jsou rovněž umožněny prostřednictvím komunikace mezi buněčnou membránou a vnitřkem buňky. Fluidita (tekutost / pružnost) buněčné membrány ovlivňuje její vlastnosti, a tedy i funkce. Je místem výměny informací a transportu látek. Omega-3 mastné kyseliny přispívají ke správné tekutosti membrány, a tím mají rozhodující vliv na její funkci.

Vývoj olejovo-bílkovinné diety

Rozsáhlé znalosti Dr. Johanny Budwig o olejích a tucích spolu s výsledky jejího výzkumu ji vedly k vývoji olejovo-proteinové diety. V tomto výživovém konceptu hrají hlavní roli přírodní a energeticky bohaté potraviny. Prvořadé jsou esenciální mastné kyseliny, zejména omega-3 mastná kyselina a kyselina alfa-linolenová, a aminokyseliny obsahující síru, jako je methionin a cystein. Ve lněném oleji, který obsahuje téměř 60 % omega-3 mastných kyselin, a tvarohu s vysokým obsahem aminokyselin obsahujících síru našla Dr. Johanna Budwigová ideální spojení, které tvoří základ jejího jídelníčku. Konzumace aminokyselin, které obsahují skupinu síry, podporuje zdravé trávení i toleranci mastných kyselin. Vazba vytvořená mezi těmito dvěma složkami jim umožňuje vytvářet lipoproteiny (lipos = tuk / protein = bílkovina), což zvyšuje jejich společnou rozpustnost. Právě v této formě jsou sirné aminokyseliny schopny napomáhat transportu mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Společné podávání mastných kyselin a aminokyselin v homogenní směsi jako v tvarohu s lněným olejem zajišťuje včasné zabudování cenných živin do organismu.

Nový přístup ke zdraví

Dlouholetý výzkum, zkušenosti a znalosti vedly Dr. Johannu Budwigovou k vytvoření holistické koncepce zdraví, která zohledňuje především individuálního pacienta a jeho životní styl. Jako léčitelka Johanna Budwigová pozorovala celou řadu onemocnění, jejichž příčiny podle ní tkvěly v nesprávném metabolismu mastných kyselin. Při konzultaci s pacientem se Dr. Johanna Budwig nejprve kriticky zabývala jeho stravou a teprve poté mu předepsala individuální výživový plán založený na jí vyvinuté olejovo-bílkovinné dietě. Strava pro ni byla jedním z nejkritičtějších faktorů pro udržení zdraví.

Nedostatek společenského uznání, disharmonické vztahy nebo nešťastná rodinná či profesní situace však mohou mít zásadní dlouhodobý vliv na kvalitu života nebo způsobit, že člověk onemocní. Dr. Johanna Budwigová to uvedla zcela jednoznačně.

“Je velmi důležité, aby byl člověk vnímán jako jednota těla, duše a ducha. Který z přispívajících faktorů vyžaduje v danou chvíli prioritu, může být velmi rozdílné. Stále jsem přesvědčena, že pokud je žena ve velmi nezdravém manželství, v němž musí denně snášet útlak a posměšky ze strany manžela, pak jí nepomůže ani tvarohový lněný olej. Lidské bytosti potřebují všechny tři faktory dohromady.” Dr. Johanna Budwig

Elektromagnetické pole

Dr. Johanna Budwig jako fyzik vždy pamatovala také na elektromagnetické pole, které člověka obklopuje. Odmítala syntetické oblečení a pěnové matrace s odůvodněním, že působí jako zloději energie. Místo toho prosazovala matrace z přírodních materiálů, jako je kokosové vlákno, koňské žíně, vlna a bavlna. Kromě materiálů, které podporují zdravý a klidný spánek, přikládala Dr. Johanna Budwigová velký význam pojmu spánek a přiměřeně dlouhé době spánku, který podporuje relaxaci a regeneraci.

Dr. Johanna Budwigová podporovala také blahodárné účinky pohybu a rekreace. I v tomto případě vždy přizpůsobovala své rady konkrétnímu pacientovi, kterého měla před sebou.

Dr. Johanna Budwigová byla pevně přesvědčena, že většina chronických onemocnění je důsledkem energetického vyčerpání. Zejména v případě nejvážnějších nemocí vede nedostatek energie v buňkách a jeho kompenzace k abnormálním a neuspořádaným růstovým procesům. Aby se aktivovaly samoblahodárné síly a podpořily řádné, zdravé růstové procesy, musí být lidský organismus naladěn na absorpci energie ze slunce. Za tímto účelem předepisovala Dr. Johanna Budwigová pravidelné krátké sluneční koupele.

Hnací silou je světlo

Podle fyzičky Dr. Johanny Budwig bylo světlo hnací silou, která aktivuje všechny funkce, jež potřebujeme k životu. Světlo je pro rostliny elixírem života. K “anténám”, jejichž prostřednictvím ho využívají, patří světlo pohlcující molekula, zelené rostlinné barvivo chlorofyl. V lidském těle tuto roli přebírají esenciální mastné kyseliny v buněčných membránách kožních buněk. Vysoce nenasycené mastné kyseliny mají schopnost absorbovat a uchovávat fotony světla. Dr. Johanna Budwigová upozornila na regulační sílu slunečního světla nad biologickými systémy již na počátku 50. let 20. století. Světlo je zdrojem veškerého života a je nezbytné k udržení rovnováhy v životně důležitých lidských procesech.

Přesto snížení kvality výživy/života vedlo k neustálému nárůstu mnoha nemocí postihujících moderní civilizaci. Společnosti chybí vysoce nenasycené, na elektrony bohaté sloučeniny, které jsou stimulovány specifickými vlnovými délkami světla; přitahují, absorbují a ukládají fotony ze slunce jako magnety. Dr. Johanna Budwigová si tento vztah uvědomila již v polovině minulého století.

“Během své vědecké práce v oblasti chemie lipidů jsem zjistila, že na elektrony bohaté, vysoce nenasycené mastné kyseliny mají rozhodující význam pro stimulaci dýchací funkce, příjem kyslíku, jeho využití, a v průběhu další práce jsem zjistila, že na těchto tucích závisí i příjem elektronů ze sluneční energie.”Dr. Johanna Budwig

Přírodní strava bohatá na omega-3 podporuje tyto životně důležité procesy, protože tělo potřebuje esenciální mastné kyseliny v kožních buňkách, aby mohlo absorbovat a předávat sluneční energii esenciálním mastným kyselinám v kožních buňkách.

“Tuky jsou projevem životodárných látek, protože nasávají sílu sluneční energie a předávají ji dál, aby poháněly životně důležité procesy.”Dr. Johanna Budwig

Polynenasycené mastné kyseliny z lněného oleje v kombinaci s bílkovinnými složkami obsahujícími síru z česneku a cibule, které fungují jako ochranný vazebný partner tím, že pomáhají mastným kyselinám vstoupit nepoškozené do buňky

Za tímco pracovala jako výzkumná pracovnice na německém Spolkovém zdravotním úřadu, všimla si, že mnoho léků na rakovinu hodnocených v 50. letech minulého století obsahovalo sulfhydrylové skupiny. Budwig věřil, že sulfhydrylové sloučeniny jsou důležité pro buněčný metabolismus a buněčné dýchání.[2] Budwigová zkoumala teorii, že prostředí s nízkým obsahem kyslíku by se vyvíjelo v nepřítomnosti sulfhydrylových skupin a/nebo partnerů mastných kyselin, které podporovaly proliferaci rakovinných buněk.[2] S Kaufmannem vyvinuta technika papírové techniky k identifikaci a kvantifikaci chromatografie kyselin.[1][1] Budwigová použila tyto techniky k porovnání profilů mastných kyselin nemocných a zdravých jedinců.[2] V roce 1950 představili Budwig a Kaufmann své poznatky na Mezinárodním kongresu o tuku na téma „Nové přístupy v analýze tuku“.[1] Argumentovala tím, že vysoce zahřáté a chemicky upravené tuky nacházející se především v margarínu jsou nebezpečné pro lidské zdraví. V roce 1951 byla Budwig hlavní expertkou na léčiva a tuky ve Federálním institutu pro výzkum tuků, ale kvůli svému kritickému prohlášení o transmastných kyselinách rezignovala kvůli sporům,kvůli jejím kritickým prohlášením o trans mastných kyselinách.[1]

Bugwig došel k závěru, že průmyslově zpracované tuky jsou zátěží pro zdraví a způsobují kardiovaskulární onemocnění a rakovinu, zatímco polynenasycené mastné kyseliny chrání.[1] Argumentovala tím, že lněný olej, který obsahuje kyselinu alfa-linoleovou, esenciální omega-3 mastnou kyselinu, a sirné bílkoviny ve formě nízkotučného tvarohu nebo tvarohu mají ve stravě velký význam.[1] Proslavila se svým „Budwig Creme“, při kterém se lněný olej, mléko a nízkotučný tvaroh míchají, dokud nezůstane žádný olej.[1]

Bugwigová zemřel ve Freudenstadtu 19.5, 2003

Budwigova dieta

V roce 1952 popsala dietu, o které tvrdila, že má protirakovinné účinky. Nazvala to „Budwigův protokol“.[5][6] Tato dieta se zaměřuje na úpravu příjmu tuků ve stravě.[2] Jde o lakto-vegetariánskou stravu bohatou na lněný olej a další rostlinné oleje lisované za studena, smíchanou s tvarohem a jídly s vysokým obsahem ovoce, zeleninou s kysaným zelím, čerstvě vymačkanými šťávami, ořechy a semínky. Dieta se vyhýbá živočišným tukům, máslu, margarínu, masu, mořským plodům a cukru.[1][7] Doporučila konzumaci česneku, pórku nebo cibule, protože tyto rostliny obsahují bílkoviny s obsahem síry.[1] Její dietní nápady inspirovaly výzkum Catherine Kousmine.[7]

Neexistují žádné klinické důkazy podporující tvrzení Budwigovy diety proti rakovině.[3][4][5] Nežádoucí účinky diety zahrnovaly podvýživu, bolesti žaludku, plynatost a alergické reakce.[3][4]

Lidé s rakovinou, kteří odkládají nebo odmítají účinnou léčbu v důsledku používání diet, jako je Budwigova dieta, mohou trpět recidivou, zažít zbytečnou progresi onemocnění a zažít pokračující symptomy související s rakovinou.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johanna Budwig na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

kniha v SKC

htps://aleph.nkp.cz/F/N5MS2KPIMV26UN3N2BY1JHXPKB73CKQX1EEQ3D6TALCY44QJ4D-12731?func=full-set-set&set_number=295383&set_entry=000003&format=999

wikipedie eng..https://en.wikipedia.org/wiki/Johanna_Budwig

článek na Superionherbs

https://www.superionherbs.cz/leciva-olejo-proteinova-vyziva-podle-dr-johanny-budwigove/?utm_source=facebook.com&utm_medium=cpc&utm_campaign=traffic&utm_content=aktuality&fbclid=IwAR2jtBqbbMagIzDfoRbeD-Ose9fRDgp4j3CLXJ_XeLx0VwxxPpkE7Fjh8yQ_aem_AXgfeTWyb58o8yojQM4tXr7-XsU5wLnav2PksSxhoK1-NAATSYzUxOeVuwCn9Dnt7jEkpRSR9-QnyHU9RG307jAy

k překladům z eng wikipedie vložit šablonu "překlad"

***************************************************************************************************************************************************************

Ostravica(obchodní dům)

odkaz

• 1930 – obchodní dům Textilia (později Módní dům Ostravice), Moravská Ostrava. Dům byl v letech 1928–1929 vestavěn na lichoběžníkovém půdoryse mezi starší objekty. Savnostně byl obchodní dům otevřen 3. března 1930. Do ulice se obrací devítiosým zalomeným průčelím, v parteru s obdélnými výkladci a v patrech původně s horizontálně dělenými okny s větračkou. Na nároží v prvním až třetím patře balkony s obchodní značkou T v zábradlí. V interiéru volný půdorys, prostorově zdůrazněný od přízemí až po střechu dynamickým světlíkem s reprezentativním dvojramenným schodištěm pro návštěvníky a s jednoduchým dvojramenným schodištěm pro personál. Horní podlaží určeno pro administrativu. Dům je příkladem art déco, v roce 1934 propojen se sousedním nárožním domem čp. 284.

https://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2014/06/KROS-02-2014-web.pdf

https://fajnova.cz/projekt/rekonstrukce-obchodniho-domu-ostravica-textilia/

Strakoš, Martin : Průvodce architekturou Ostravy, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Ostrava 2009, ISBN 978-80-85034-54-7, s. 54.

*********************************************************************************************************************

Ostrava Vítkovice nádraží článek doplnit viz Ostrava-Vítkovice (nádraží)

citace Strakoš doplnit

publikace Strakoš v SVKKL

https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/vysledky/?field=AU&term=%22strako%C5%A1+martin+1972-%22&search=Hledat&op=result&zf=&sort=&guide=