Wikipedista:Hanzys/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zásahový vůz HBZS Ostrava
Vybavení zásahového vozu

Báňský záchranář je vyškolená osoba, která je nápomocná při likvidací důlních nehod (otřesy,požáry), nebo při poskytování první pomoci pracovníkům v dole.

Výjezdový vůz HBZS Ostrava

Historie báňského záchranářství na území České republiky[editovat | editovat zdroj]

Báňská záchranná služba má na území České republiky dlouholetou tradici, která sahá až do devadesatých let osmnáctého století, kdy již započaly práce horníků s různými pomůckami v nedychatelném prostředí. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a předpisem nařízené báňské záchranné služby, kdy byla založena Báňská záchranná služba Rakousko - Uherské monarchie. Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídní z 6. dubna opatření na ochranu postižených horníků a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě a na dolech OKR (Ostravsko-Karvinský Revír). Dále nařizuje zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy, počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel (ty musí splňovat množství 5% počtu nejsilnější obsazené směny), dále byl doporučen typ dýchacího přístroje Pneumotophor od firmy Waldech, musí být vycvičen dvojnásobný počet zaměstnanců v používání dýchacího přístroje než je počet dýchacích přístrojů. Nařízení c.k. báńského hejtmanství ve Vídní z 23.06.1908 nařizuje zřízení ústředních báńských záchranných stanic.První ústřední báńská záchranná stanice vznikla ne Kladensku na Dole Jan v Libušíně již v roce 1907, první schválená ústřední báńská záchranná stanice v OKR vznikla na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy 6. září 1911 a první moderní ÚZS s šestinedělním školením nováčků byla zřízená v roce 1912 a schválená 18.04.1914 v Lazích.

Báňským záchranářem se může stát jen ten, kdo dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý pro práce v báňském sboru, má nejméně dvouletou odbornou praxi v hornické činnosti, absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici. Složil slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice. Dále je nutné, aby uchazeč měl středoškolské vzdělání ukončené maturitním vysvědčením a je nutno doložit výpis z trestního rejstříku o bezůhonnosti ucházeče (toto je nutné pokud se bude chtít stát profesionálním báňským záchranářem na Hlavní báńské stanici Ostrava).

Specializace báňských záchranářů[editovat | editovat zdroj]

  • Specializace - lékař záchranář. Jelikož báńská záchranná stanice poskytuje odbornou lékařskou první pomoc v podzemí, fárá i do dolu lékař. Je definován jako lékař s kvalifikací báňského záchranáře s předepsanou lékařskou atestaci danou předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR.
  • Specializace - zdravotník
  • Specializace - lezec
  • Specializace - potápěč
  • Specializace - mechanik
  • Specializace - četař
  • Specializace - velitel důlní základny
  • Specializace - velitel záchranných sborů
  • Specializace - vedoucí likvidace havárie

Důlní nehody[editovat | editovat zdroj]

V zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Kategorie:Důlní neštěstí podle zemí.

Na území České republiky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Kategorie:Důlní neštěstí v Česku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FASTER, Petr; MAKARIUS, Roman. Báňské záchranářství 1. Kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: MONTANEX OSTRAVA, 2000. 485 s. ISBN 80-72225-043-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie:Záchranářství Kategorie:Hornictví