Harmonikový nasávač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Harmonikový nasávač

Harmonikový nasávač je přenosný detektor, který se používá spolu s délkovými detekčními trubicemi k indikaci různých plynů ve zkoumaném důlním a povrchovém ovzduší.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 bylo v provozu OKD 80 kusů detektorů a v roce 1963 již bylo 1932 kusů.[2] Jednalo se o detektory typu LS III, dále GCH 1 vyráběné v bývalém SSSR a polský typ WG 2 61[3]. Indikaci a detekci pomocí detektoru provádí záchranáři a technicko-hospodářští pracovníci (THP) – revirník.[1] V současnosti (2020) HBZS Most používá 45 kusů nasávačů typu Univerzal 66 - 86 [4], dále Diamo Dolní Rožínka 6 kusů, Diamo Hamr má 3 kusy.[5]

V OKD se od roku 1967 používají dva typy československých harmonikových nasávačů o objemu 100 cm3:

  1. UNIVERZAL 66
  2. UNIVERZAL 86 (od roku 1986)[6]

Nasávač se skládá z těchto hlavních částí

  • hlavice pro detekční trubice
  • omezovací řetízek s ulamovačem hrotů
  • víko s výfukovým ventilem
  • pryžový vrapový vak (harmonika)[7]

Postup při převzetí přístroje ve výdejně indikační a detekční techniky uživatelem[editovat | editovat zdroj]

Při převzetí přístroje ve výdejně si musí uživatel sám provést kontrolu těsností přístroje tak, že do nasávače vloží detekční trubičku (nesmí mít ulomené hroty) a následně stiskneme nasávač. Po dobu 30 sekund nesmí dojít k roztažení vrapového vaku, pokud nedojde k roztažení vaku přístroj je v pořádku a provozu schopný.[7] Následně si uživatel zkontroluje počet a druhy detekčních trubic (podle předpokladu měření).[7]

Měření pomocí nasávače[editovat | editovat zdroj]

Vybereme si druh detekční trubice (zvolený plyn, který chceme měřit). Před počátkem měření ulomíme v ulamovači hrotů obě špičky detekční trubice. Detekční trubici vložíme do nasávače tak, aby šipka na trubici směřovala k nasávači (ve směru nasávaného ovzduší). Stlačíme nasávač a následně ho uvolníme (čekáme 5 sekund, až se napne omezovací řetízek ). Počet stlačení harmonikového nasávače závisí na druhu detekční trubice a koncentraci plynů, který chceme indikovat. Následně vyhodnotíme výsledek měření, tím že na stupnici, která se nachází na detekční trubici odečteme délku zabarvení indikační vrstvy (k zbarvení stupnice dojde pokud je v ovzduší přítomen plyn, který měříme). Po ukončení měření je nutno nasávač pětkrát prosát čerstým ovzduším (harmonikový nasávač stiskneme bez vložené detekční trubice). V těžko přístupných místech, pod stropem, v úzkých profilech, kanálech apod., lze provádět detekci pomocí prodlužovací hadičky. Vybarvení exponované indikační vrstvy je stále po dobu 8 hodin jen u detekčních trubic CO - 0,001% (nízkoprocentní) a H2S-1, pokud budou vzduchotěsně uzavřené.[7]

Detekční trubice[editovat | editovat zdroj]

  • Náplň v detekčních trubic reaguje jen s jedním plynem
  • Přítomnost jiného plynu stanovení měření neovlivní (výjimku tvoří pouze CO 0,001% v přítomnosti CnHm)
  • Vyhodnocuje se podle stupnice na trubici
  • Odečítá se v procentech %
  • Odečítá se v ppm (1 ppm %=0,0001%, 1 %= 10 000 ppm)
  • Přesnost měření je +- 10% ze skutečné hodnoty u kyslíkových trubic[8]
  • Přesnost měření je +- 15% ze skutečné hodnoty u trubic NO+NO2[9]
  • Přesnost měření je +- 25% ze skutečné hodnoty u ostatních trubic[7]
  • Při měření nízkých koncentrací CO pomocí detekční trubičky typu CO - 0,001% se používají za přítomností uhlovodíků předřadné trubičky typu AU -1.[10]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FASTER, PETR. Báňské záchranářství.. Ostrava: Montanex, 2000. 485 s. Dostupné online. ISBN 80-7225-043-4, ISBN 978-80-7225-043-1. OCLC 46962504 S. 229. 
  2. Detekce plynů. Listovka [online]. Ostravský horník, 1964 [cit. 19.5.2020]. Dostupné online. 
  3. HAVRÁNEK, Z. Detektor WG 2-62. Listovka HBZS č.7 [online]. OSTRAVSKÝ HORNÍK, 1964 [cit. 20.5.2020]. Dostupné online. 
  4. Výroční zpráva HBZS Most. hbzs.cz [online]. HBZS Most, 2019 [cit. 21.5.2020]. Dostupné online. 
  5. Výroční zpráva. www.hbzs-ov.cz [online]. HBZS Ostrava, 2019 [cit. 21.5.2020]. Dostupné online. 
  6. PRAUZEK, J. Nový nasávač. Listovka HBZS č.11 [online]. HBZS Ostrava, 1986 [cit. 20.5.2020]. Dostupné online. 
  7. a b c d e FENCL, Jaroslav. pracovní pravidla pro používání harmonikového nasávače. www.hbzs-ov.cz [online]. Ředitel HBZS Ostrava, 2013 [cit. 19.5.2020]. Dostupné online. 
  8. HAVRÁNEK, Z. detekční trubičky pro stanovení kyslíku.. Listovka HBZS č.7. [online]. OSTRAVSKÝ HORNÍK, 1965 [cit. 20.5.2020]. Dostupné online. 
  9. BERNATÍK, J. Detekce nitrózních plynů. Listovka č.4 [online]. HBZS Ostrava, 1986 [cit. 20.5.2020]. Dostupné online. 
  10. Používáte správně AU -1. Listovka č.6 [online]. HBZS Ostrava, 1978 [cit. 20.5.2020]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře, Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 9788072252718
  • ZIELINSKA, Petra. Důlní ovzduší a metody jeho měření. Ostrava, 2018. Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŃSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]