Wikipedista:Dekagonelle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zpětná vazba učitele[editovat | editovat zdroj]

Zpětná vazba učitele je nezbytnou příměsí pedagogické komunikace a je pro proces učení velmi důležitá. Je to reflektující sdělení směrem k žákovi v didaktické situaci.[1] Ve výukovém dialogu přichází zpětná vazba bezprostředně po podání žákova výkonu (hodnocení žákovy odpovědi). Žákovi poskytuje informaci o procesu jeho učení a poznání, na jejímž základě může regulovat své budoucí výkony.[2]

Zpětná vazba je zde chápána jako interpretační a komunikační proces, který poskytuje diagnostické informace o porovnatelných kvalitách učebních výkonů a chování žáků s cílem zvyšovat kvalitu učení a efektivitu vyučování.[3]

Zaměření zpětné vazby učitele[editovat | editovat zdroj]

  1. zaměřená na úkol či výsledek: diagnostikuje, zda je výkon žáka v pořádku či nikoliv
  2. zaměřená na proces: jde o proces vedoucí ke zvládnutí zadaného úkolu – v tomto typu zpětné vazby mohou žáci obdržet informaci o tom, jakým způsobem pozměnit svůj postup vzhledem k očekávanému výsledku => nejvyšší efektivita zpětné vazby
  3. zaměřená na seberegulaci: navozuje vlastní sebehodnocení studentů, motivuje ke zvládnutí úkolu
  4. zaměřená na osobnost: obsahuje zprávy zaměřené na hodnocení osobnosti studenta, učitel vysílá signál, jak žáka vidí => neměla by se ve třídě vyskytovat[2]

Druhy zpětné vazby učitele v české škole[editovat | editovat zdroj]

Verifikační vs. elaborační zpětná vazba[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější zpětnou vazbou učitele v české škole je pozitivní zpětná vazba.

Verifikační zpětná vazba pouze potvrdí či vyvrátí žákovskou odpověď, ale již nepřidává žádné další informace.

Účinnější je tzv. elaborační zpětná vazba, kdy pedagog informaci potvrdí a přidá či doplní další. Také může akceptovat žákovskou odpověď a dále se doptávat s cílem získat dodatečnou informaci od žáků, tedy pokládá otázky bezprostředně vycházející z právě vyřčené žákovské odpovědi.[2]

Zamlčené hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Tzv. zamlčené hodnocení je nejběžnějším způsobem zpětné vazby v české škole. Učitel zopakuje žákovskou odpověď a pokračuje dál ve výuce, nevysloví žádný hodnotící výrok.[4]

Relativismus zpětné vazby učitele[editovat | editovat zdroj]

Zpětná vazba slouží žákům k regulaci jejich procesu učení. Učitel však často nezaujímá žádné pevné stanovisko a přímé hodnocení neposkytne ve snaze navodit ve třídě příjemné klima, kde má každý názor svou hodnotu.[2]

Hodnocení žákovského potenciálu[editovat | editovat zdroj]

Učitelé často vyslovují své mínění o schopnostech žáků. Velmi častým přívlastkem českých učitelů směrem k žákům je vyjádření, že jsou „šikovní“. Učitelé toto označení používají jako univerzální pochvalu, avšak jsou schopni s jeho pomocí žákovi v některých případech usnadnit přijetí kritického hodnocení.

[2]

Jednotlivé druhy zpětné vazby v zahraničním výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Vědci zjistili, že pozitivní hodnotící zpětná vazba byla ve třídě spojena se zvýšenou vnitřní motivaci, zatímco negativní hodnotící zpětná vazba měla opačné důsledky pro motivaci žáků. Ukázalo se také, že informativní zpětná vazba posiluje motivaci prostřednictvím emocionální zkušenosti a kognitivního zpracování. Nicméně žádná z typů zkoumaných zpětných vazeb neměla významný vliv na rozvoj výkonů žáků (angl. achievement development).[5][6]

Funkce zpětné vazby učitele[editovat | editovat zdroj]

  1. funkce regulativní, neboť umožňuje řídit žákovu činnost;
  2. funkce sociální, neboť vede k utváření vztahů mezi učitelem a žáky;
  3. funkce poznávací, neboť žák může jejím prostřednictvím lépe poznat učivo, učitele i sebe sama;
  4. funkce rozvojovou, neboť žák může zpětnou vazbu využívat k vlastnímu rozvoji.[7]

Efekt zpětné vazby učitele na proces učení[editovat | editovat zdroj]

  • zefektivňuje a zkvalitňuje proces učení (reguluje výkon žáka i učitele)
  • vede k učení s pochopením, které poukazuje na souvislosti
  • obohacuje prožitky, zkušenosti a dovednosti
  • rozvíjí dovednost učit se ze zkušeností: zpětná vazba jako nástroj umožňující učit se ze svých chyb a opakovat úspěchy
  • zpětná vazba jako prostředek hodnocení
  • upřesňuje cíle ve vyučování: je výkonnostním ukazatelem dosažení plánovaného cíle, záměru, zadání
  • motivuje v kladném slova smyslu
  • podporuje žákovu aktivitu
  • přispívá k individualizaci ve výuce
  • podporuje sebereflexi, poskytuje prostor sebevyjádření
  • působí na tvorbu zdravého sebehodnocení

[1]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/14437/INVENTAR-ZNAKU-ROZVOJETVORNEHO-UCENI---ZPETNA-VAZBA.html/
  2. a b c d e ŠEĎOVÁ, Klára; ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012. 
  3. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999. 
  4. ŠEĎOVÁ; ŠVAŘÍČEK. ZAMLČENÉ HODNOCENÍ: ZPĚTNÁ VAZBA VE VÝUKOVÉ KOMUNIKACI NA DRUHÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Studia Paedagogica [online]. Roč. 15, čís. 2. 
  5. Klieme, E., Pauli, C., & Reusser, K. (2009). The Pythagoras Study. In T. Janík & T. Seidel (Eds.), The power of video studies in investigating teaching and learning in the classroom (s. 137−160). Münster: Waxmann.
  6. JANÍK; LOKAJÍČKOVÁ; JANKO. Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění. Orbis Scholae [online]. 2010. Roč. 6. 
  7. MAREŠ; KŘIVOHLAVÝ. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova Univerzita, 1995.