Zpětná vazba v komunikaci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Zpětná vazba je proces v komunikaci, při kterém příjemce sdělení shromažďuje informace a následně je vyhodnotí. Obecně řečeno se jedná o výměnu informací. Zpětná vazba posiluje činnost jednotlivce i týmu a zvyšuje produktivitu práce.

[1]Zpětná vazba v komunikaci

Chyby při poskytování a přijímání zpětné vazby[editovat | editovat zdroj]

Při poskytování zpětné vazby je nutné se vyvarovat chyb jako vágnosti sdělení, přerušení toku komunikace (nejenom během komunikačního aktu, ale také po sdílení samém, je vhodné rozvést dialog) nebo předjímání reakce příjemce (může způsobit pocit manipulace s příjemcem).

Při přijímání zpětné vazby je nutné se vyvarovat špatných komunikačních návyků jako pesimistických očekávání (defenzivní chování příjemce zpětné vazby, který očekává kritiku), protiútoku (negativní reakce na nepříjemnou zpětnou vazbu, která vede k defenzivnímu postoji obou stran), pasivitě (pasivní příjem zpětné vazby vede k přehlížení aktivního vyhledávání zpětné vazby).

Jak úspěšně poskytnout zpětnou vazbu[editovat | editovat zdroj]

  • otevřeně konstatovat, co si myslíme
  • respektovat osobnost, myšlenky a názory druhých
  • vést komunikaci, která vede k pozitivním výsledkům
  • stanovit si cíle, kterých chceme v diskuzi dosáhnout

Při poskytování zpětné vazby je vhodné najít komunikační rovnováhu. Není vhodná nadměrná snaha o porozumění pocitů, která může omezovat poskytovatele zpětné vazby v jeho vyjádření, naopak nerespektování pocitů může u příjemce vyvolat negativní reakci. Je nutné:

  1. Chápat zpětnou vazbu jako zdroj informací.
  2. Rozmyslet si, co chceme sdělit dřív, než poskytneme zpětnou vazbu.
  3. Požadovat zpětnou vazbu.
  4. Naslouchat.
  5. Vést osobní komunikaci.
  6. Soustředit se na výstupy, předpoklady a styl.

Chápat zpětnou vazbu jako zdroj informací[editovat | editovat zdroj]

Zpětná vazba se dělí na vstupy a výstupy, tedy na informace, které do komunikačního procesu vstupují a vystupují. Příjemce zpětné vazby by měl získat konkrétní informace, komentář a odpovídající závěry. Poskytovatel zpětné vazby se tedy musí soustředit na popis situace a tyto závěry. Obě strany se musí soustředit na informace, nikoliv zatěžovat zpětnou vazbu emocemi.

Rozmyslet si, co chceme sdělit dřív, než poskytneme zpětnou vazbu[editovat | editovat zdroj]

Pokud chceme poskytnout zpětnou vazbu, je vhodné postupovat podle následujících kroků: pozorování – význam – cíl. Všechny tyto jednotky nesmí ve zpětné vazbě chybět, avšak na pořadí nezáleží. Při poskytování zpětné vazby je nutné si ujasnit, co nás přimělo k tomu, poskytnout zpětnou vazbu a jakým tématem se chceme zabývat. Dále je potřeba si uvědomit, co je na tématu pro příjemce důležité nebo co se ho může dotknout. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, co je naším cílem a jaké mohou být výsledky zpětné vazby.

Požadovat zpětnou vazbu[editovat | editovat zdroj]

Pro zlepšení komunikace je vhodné o zpětnou vazbu požádat. To je výhoda pro poskytovatele zpětné vazby, který bude vědět, že příjemce nebude reagovat defenzívně. Poskytovatel také může přiměřeně vyslovit své sdělení a zároveň obě strany přispívají ke společné odpovědnosti a komunikaci na úrovni.

Naslouchat[editovat | editovat zdroj]

Pokud nám chce někdo poskytnout zpětnou vazbu, snažíme se zjistit, co nám chce poskytovatel sdělit, jaký význam to pro něj má a čeho chce dosáhnout. Proto poskytovateli pokládáme otázky, díky kterým získáme informace o pozorováních, významu a cílech. Tyto otázky pomohou příjemci ujasnit si, co chce poskytovatel sdělit.

Vést osobní komunikaci[editovat | editovat zdroj]

Zpětná vazba se týká dvou lidí, a proto je nutné, aby probíhala osobně. Formuláře či dotazníky mohou sloužit pouze jako podklad.

Soustředit se na výstupy, předpoklady a styl[editovat | editovat zdroj]

V diskuzi je potřeba se zaměřit na výstupy, odborné předpoklady a styl. V rámci výstupu je vhodné posoudit dosažené výsledky. V rámci odporných předpokladů je vhodné definovat chyby a porovnat je s dovednostmi příjemce zpětné vazby. V rámci stylu se soustřeďujeme na to, jak příjemce realizoval své úkoly.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DeVito, Joseph A.: Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2008.
  • McLaganová, P., Krembs, P.: Komunikace na úrovni. Jak dosáhnout ještě vyšší výkonnosti pomocí účinné komunikace. Praha: Management Press, 1998.
  • Vybíral, Zbyněk.: Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.
  • [1]Tomáš Rychetský - ilustrace Zpětná vazba v komunikaci