Wikipedista:Barbora Kubíková/Pískoviště
Joža Uprka- Děvčátko v kožuchu[editovat | editovat zdroj]
Autorův vztah k rodnému kraji[editovat | editovat zdroj]
Joža Uprka se narodil 26. Října roku 1861 do rodiny rolníka Jana Uprky. Otec v něm už v raném věku probudil zájem o malbu a tvořivost, protože byl sám malířem-samoukem. Jan Uprka například zdobil nábytek v domácnosti. Maloval na něj ornamenty a tím z něj vytvářel doklady o místním folkloru, pro Jožu později velmi důležitém prvku. Naopak jeho matce se synův zájem o umění nelíbil, bála se, že se výtvarným uměním neuživí.[1]
Uprka maloval už v prvních letech své školní docházky. Obkresloval obrázky z časopisů a pohlednic. Otokar Nossek, jeho tehdejší spolužák, popsal i Uprkovu nesmírnou hrdost na svůj původ a rodinu. Slovácko tedy Jožovi přirostlo k srdci už v chlapeckém věku.[2]
Po setkání s Jindřichem Bubeníčkem, studentem pražské Akademie výtvarných umění, se začal připravovat na zkoušky na akademii, kde chtěl začít studovat malířství. V této době výtvarně zpracoval Máchův Máj a Královedvorský rukopis. Dvě díla oslavující slovanský národ[3]
Na akademii nevydržel dlouho a následkem konfliktu se spolužákem odjel studovat do Mnichova. Před odjezdem se Uprka navíc pohádal s matkou kvůli majetku, a tak se mu v Mnichově, zřejmě i ná- sledkem hádky a tedy vnitřní úzkosti, začalo velmi stýskat po rodném kraji. Uvědomil si, jak moc má Slovácko rád a jak mu chybí. Zároveň v něm osobní úzkost zažehla i pochyby o svém působení ve velkém městě jako je Mnichov. Tam se už od začátku odlišoval od ostatních žáků tím, že přesně věděl, co chce malovat. Věděl, že jediné, co chce na svých dílech zachytit, je Slovácko, které bylo najednou tak daleko. Potřeboval jen technické znalosti, které si chtěl při studiu v Mnichově zdokonalit.[4]
Uprka se pokaždé velmi těšil na prázdniny, až se bude moci vrátit do rodného kraje. Tyto návštěvy možná přispěly k tomu, že nakonec na akademii vydržel celé 3 roky. Po smrti matky se nechtě odloučil od rodného stavení, opustit slovácko ale nechtěl. Přesto se opět pokusil přihlásit na akademii a odjel do Prahy, kam si nechal zasílat části krojů, do kterých oblékal své modely. Nebyl ale spokojen, protože model nikdy nevěděl, jak kroj nosit. Pro Uprku bylo toto všechno moc strojené a umělé a proto se vrátil zpět na Moravské Slovácko, aby stejné motivy kreslil v přirozeném prostředí. Navíc v této době už na Uprku doléhala negativní kritika vystavovaných děl. Zdála se moc akademická, nebo naopak nehotová a neučesaná. Pod náporem kritiky a pragocentrismu, kvůli kterému si nemohl pořádně vydělávat, i to mohl být důvod pro odchod z akademie.[5]
V období, kdy byl prakticky bez peněz a na jeho tvorbu se snášely vlny kritiky, ho utěšilo opět jeho milované Slovácko. Odjel tentokrát do Hroznové Lhoty a začal skicovat slavnosti a poutě. Zde také vznikají první skici k Pouti svatého Antonínka.
V tomto období pak ještě jednou navštívil Prahu, ale se znechucením k současnému umění se vrátil zpět. V Hroznové Lhotě poté začíná kreslit stařenky a sousedky, lidé mu s radostí pózují a napodobují slavnostní průvody, které se malíř rozhodl zvěčňovat.[6]
Kolem roku 1890 vidíme v Uprkově tvorbě jen snahu zachytit Slovácko a jeho rodný. Soustřeďuje se na folklor, kroje, tanec a pohyb. Tou dobou tvoří pro zaujetí kroji Uprka i ve Vlčnově, kde ho zaujala mimo jiné i jízda králů. Roku 1891 tedy začíná kreslit skici pro pozdější dílo Jízda králů.
Toto období se považuje za autorovo nejplodnější. Lehké akvarely dovolují zachytiti pohyb a v nich divák pociťuje bezprostřední pocit přítomnosti.
Později roku 1894 představuje svůj rodný kraj Zdence BraunerovéZdence Braunerové, kterou potkal v Paříži. Ta je nadšená. Uprkovo dílo chce okamžitě vystavit v Praze a roku 1895 se tak opravdu stane. Tentokrát je Uprkovo dílo hodnoceno kladně a dokonce od Akademie obdrží i zlatou medaili.[7]
Děvčátko v kožuchu tedy vzniká na vrcholu Uprkovy tvorby, autora silně ovlvnil impresionismus a jeho díla malovaná třepotavým rukopisem nachází uplatnění i v národopisných oblastech a oborech. Uprkovo zaujetí folklorem a kožuchy se promítlo i na jeho knižní malbě. Ilustroval například publikace Kožuchy, Ženské kožuchy a Mužské kožuchy.[8]
Popis díla[editovat | editovat zdroj]
Na obraze autor uvolněným až impresionistickým stylem a jemnými tóny zachytil ponurou podzimní atmosféru s pozdně odpoledním nebem. Centrálním výjevem je zde malé děvče z Kněždubu. Za dívkou můžeme vidět pár stromů s uschlými listy a pole. Děvčátko se klidným pohledem dívá mimo diváky doprava. Na sobě má tradiční kněždubský kožuch ovázaný žlutým šátkem, na hlavě čepeček a rudý šátek. Tváře má trošku narůžovělé od chladného vzduchu.
Doplňující informace[editovat | editovat zdroj]
Obraz se momentálně nachází v depozitáři MG v Brně. V minulosti byl vystavován jen párkrát. Například na souborné výstavě ke 100. výročí narození autora, která se konala v Hodoníně roku 1961, nebo ve stálé expozici MG v Brně. Děvčátko v kožuchu se neřadí mezi zásadní díla Joži Uprky.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JEDLIČKOVÁ, Ludmila. Joža Uprka, Oblastní galerie Gottwaldov, 1972
- JEŽ, Štěpán. Joža Uprka: k pátému výročí umělcovy smrti, Praha, 1944
- Joža a Franta Uprkové: Gottwaldov, Hodonín, Praha, 1980
- Joža Uprka, výstava souborného díla Joži Uprky k 100. Výročí jeho narození, Dům umění Brno, 1961
- Joža Uprka: souborná výstava k 100. Výročí narození, katalog Domu umění Hodonín, 1961
- KAČER, Jaroslav. Joža Uprka, Moravská galerie Brno, 1983
- KAČER, Jaroslav. Joža Uprka, Galerie výtvarného umění Hodonín, 2011
- KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka (1861-1940). Č. Bud., 2007. diplomová
- práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta
- KLVAŇA, Josef. Josef Uprka: několik kapitol k charakteristice jeho umění, Literární odbor Moravsko-slezské
- Besedy Praha, 1897
- KRETZ, František. Ženské kožuchy, Brno, 1927
- LOLEK, Stanislav. Joža Uprka, Oblastní galerie výtvarného umění, 1982
- Souborná výstava akvarelů a olejomaleb Jože Uprky v Brně 1897 od 18.března do 4.dubna, Brno,
- 1897
- UPRKA, Joža. Kožuchy. Kroměříž,1920
- UPRKA,J., KLVAŇA,J. a MRŠTÍK, V. Joža Uprka: Výbor jeho prací I.,II. , Praha, 1901
- X.výstava Sdružení výtvarných umělců moravských, Hodonín, 2013
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka (1861-1940). Č. Bud., 2007. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta
- ↑ KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. 2007
- ↑ MUSILOVÁ, H. a BENDOVÁ, E. Joža Uprka, 1861-1940: Evropan slovanského venkova, Praha, 2011
- ↑ MUSILOVÁ, H. a BENDOVÁ, E. Joža Uprka,2011, KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. 2007
- ↑ MUSILOVÁ, H. a BENDOVÁ, E. Joža Uprka,2011, KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. 2007
- ↑ MUSILOVÁ, H. a BENDOVÁ, E. Joža Uprka,2011, KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. 2007, Joža Uprka, výstava souborného díla Joži Uprky k 100. Výročí jeho narození, Dům umění Brno, 1961, Joža Uprka: souborná výstava k 100. Výročí narození, katalog Domu umění Hodonín, 1961
- ↑ KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. 2007
- ↑ UPRKA, Joža. Kožuchy. Kroměříž,1920, KRETZ, František. Ženské kožuchy, Brno, 1927