Wikipedista:Anthraeus/Pískoviště

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění byla dolní komorou prvorepublikového Národního shromáždění republiky Československé existujícího v letech 1920 až 1939.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé
Rudolfinum, sídlo Poslanecké sněmovny
Základní informace
Typ	dolní komora
Založení	1920
Sídlo	Praha, Československo
Složení
Počet členů	300
Volby
Volební systém	poměrný
Volební období	6 let
Poslední volby	19. května 1935
Jednací sál

Vznik

Vznik dvoukomorového parlamentu (Národního shromáždění), složeného z Poslanecké sněmovny a Senátu předjímala ústavní listina přijatá Revolučním národním shromážděním 29. března 1920. Volby do Poslanecké sněmovny i Senátu se konaly podle zásad všeobecného, rovného, přímého a tajného volebního práva s použitím poměrného volebního systému. Právo volit do Poslanecké sněmovny měli občané, kteří dosáhli 21 let, právo být volen pak občané kteří dosáhli 35 let. První volby do Poslanecké sněmovny se konaly 18. dubna 1920, ustavující schůze pak proběhla 26. května.

Sídlo

Podle ústavní listiny byla sídlem Národního shromáždění Praha, ačkoli mohlo být přechodně svoláno také na jiné místo. Poslanecká sněmovna zasedala v budově Rudolfina, přestavěné během německé okupace znovu v koncertní síň.

Funkce

Poslanecká sněmovna byla, stejně jako Senát, usnášeníschopná za přítomnosti alespoň třetiny svých členů. Nebylo-li stanoveno jinak, usnášela se nadpoloviční většinou přítomných.

V zákonodárném procesu měla Poslanecká sněmovna silnější postavení než Senát. Zatímco návrh přijatý nejprve Poslaneckou sněmovnou a zamítnutý Senátem byl přijat, pokud se na něm Poslanecká sněmovna znovu usnesla nadpoloviční většinou všech svých členů, návrh přijatý nejprve Senátem a zamítnutý Poslaneckou sněmovnou mohl být Poslaneckou sněmovnou hlasy nadpoloviční většiny jejích členů znovu zamítnut, ačkoli na něm Senát setrval. To však neplatilo pro přijetí ústavního zákona a usnesení o vypovězení války, kde bylo potřeba souhlasu tří pětin všech členů v obou komorách.

Návrh státního rozpočtu a branného zákona se vždy předkládal nejprve Poslanecké sněmovně.

Poslanecká sněmovna měla právo obžalovat prezidenta republiky pro velezradu nebo člena vlády pro porušení zákona při výkonu funkce. K přijetí takového usnesení bylo zapotřebí souhlasu alespoň dvou třetin přítomných za přítomnosti alespoň dvou třetin všech poslanců. Trestní řízení pak probíhalo před Senátem.

Vláda byla Poslanecké sněmovně odpovědná z výkonu svých funkcí. Mohla ji požádat o vyslovení důvěry a Poslanecká sněmovna ji mohla nadpoloviční většinou všech svých členů vyslovit nedůvěru. Spolu se Senátem měla také právo interpelovat a předvolávat si členy vlády.

Poslanecká sněmovna vysílala 16 z 24 členů stálého výboru, orgánu vykonávajícího omezené funkce Národního shromáždění v době, kdy nezasedalo.

Historie

První volby do poslanecké sněmovny proběhly v dubnu 1920. Roku 1924 pak proběhly volby na území Podkarpatské Rusi. Další volby proběhly v listopadu 1925, říjnu 1929 a květnu 1935. Spolu s volbami do poslanecké sněmovny proběhly vždy i volby do senátu.

K po odstoupení pohraničních oblastí v důsledku Mnichovské dohody v říjnu roku 1938 došlo k závažným změnám ve fungování Národního shromáždění. Opatřením stálého výboru č. 253/1938 Sb. z. a n. byli zbaveni mandátu poslanci pocházející z odstoupených oblastí.

Ústavními zákony č. 229/1938 Sb. z. a n., o autonomii Slovenské země a č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomii Podkarpatské Rusi byly zřízeny samosprávné orgány na Slovensku a Podkarpatské Rusi a omezena zákonodárná pravomoc Národního shromáždění na tomto území.

15. prosince 1938 pak byl přijat zmocňovací zákon, jímž byla vládě svěřena pravomoc vydávat nařízení s mocí zákona a prezidentovi na návrh vlády dekrety s mocí ústavního zákona. Tím došlo k ukončení parlamentní demokracie v Československu. Poslanecká sněmovna se naposledy sešla 17. prosince 1938, kdy schválila zákon o rozpočtovém provizoriu.

Po okupaci zbytku Československa a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava bylo Národní shromáždění 21. března 1939 prezidentem Háchou rozpuštěno.