Vuoksa
| Vuoksa | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 156 km |
| Plocha povodí | 62 700[1] km² |
| Průměrný průtok | 537 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Saimaa 61°13′24,7″ s. š., 28°47′35,3″ v. d. 76 m n. m. | |
| Ústí | |
| Ladožské jezero 60°37′27,19″ s. š., 30°30′28,69″ v. d. 5 m n. m. | |
| Protéká | |
 Rusko (Leningradská oblast),  Finsko (Jižní Karélie) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Něva, Povodí Vuoksy (Finsko 86,48%, Rusko 13,52%)[1] | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vuoksa (rusky Вуокса, finsky Vuoksi) je řeka ve Finsku (Jižní Karélie) a v Leningradské oblasti v Rusku. Je 156 km dlouhá (143 km na území Ruska). Její povodí má velikost 62 700 km².
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Řeka odtéká z jezera Saimaa. Jednotlivé úseky řeky jsou přerušené velkým množstvím vodopádů a prahů, které se střídají s jezery. Na horním toku se prosekává hřbetem Salpausselkä, kde vytváří Imaterské peřeje. Zhruba po 80 km od svého počátku se řeka u Boryševa značně rozšiřuje a vytváří jezero, ze kterého vytékají dvě hlavní ramena. Na sever odtéká vlastní Vuoksa a na východ vytéká Losovský kanál do Suchodolského jezera a dále řeka již pod jménem Burnaja ústí v Solevjevu do Ladožského jezera.
Severní tok protéká Balachanovským jezerem a několika rameny vtéká do jezera Vuoksa. Odtud pak ve městě Priozersk vtéká asi 4,5 km dlouhým korytem do Ladožského jezera. Severně od města pak teče nejmenší, asi 6 km dlouhé, rameno Vuoksy – Tichaja.
Již asi 30 km po odtoku ze svého počátku se řeka dostává na úroveň 9 m nad mořem a na dlouhém zbývajícím úseku se hladina mění o pouhé 4 m, z toho 2 m jsou vysoké peřeje před vtokem do Ladožského jezera.[zdroj?]
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok v rameně Burnaja je 537 m³/s.[2]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Vuoksa je bohatá na ryby.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Losovský kanál původně odvodňoval Suchodolské jezero, ale v roce 1818 si za velké povodně voda našla přímou cestu do Ladožského jezera. Úroveň hladiny Suchodolského jezera klesla o sedm metrů a kanál vyschnul. Prokopán byl znovu v roce 1857, ale voda již jím začala proudit obráceně. Vodu z Vuoksy tak začal nově odvádět.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Вуокса“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vuoksa na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vuoxa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
