Vražedkyně z Nagyrévu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obžalované v případu otrav arzenem v oblasti Tiszazug na procházce na dvoře věznice Szolnok

Vražedkyně z Nagyrévu byla skupina žen z vesnice Nagyrév v Maďarsku, která mezi lety 1914–1929 arsenem otrávila a usmrtila 40–100 lidí.[1] Arsen ženám dodávala místní porodní bába Zsuzsanna Fazekasová, která je zároveň k vraždám nabádala.[2][3]

Vraždy[editovat | editovat zdroj]

Zsuzsanna Fazekasová byla žena ve středním věku, která se živila jako porodní bába. Do Nagyrévu se přistěhovala v roce 1911.[4] V této době byl už její manžel nezvěstný. Mezi lety 1911 a 1921 byla desetkrát ve vězení za provedení nelegálních interrupcí, za což však byla vždy propuštěna soudci, kteří interrupce schvalovali.

V tehdejší maďarské společnosti byly běžné dohodnuté sňatky, kdy se náctileté dívky musely provdat za muže, které vybírala rodina. Dívky byly nuceny podřídit se volbě rodičů. Rozvody nebyly společensky akceptovatelné, a to ani v případech, kdy byl manžel násilník nebo alkoholik.[5] Během 1. světové války, kdy byli bojeschopní muži posláni na frontu, byli do Nagyrévu umístěni váleční zajatci, aby zde pracovali na polích. Místní ženy, které se musely samy postarat o celou rodinu a hospodářství, zatímco jejich muži byli pryč, si ze zajatců často dělaly své milence.[6] Když se jejich muži vrátili z války, mnoho zálety svých manželek odmítlo s přáním vrátit se ke starému způsobu života. Mnohým ženám, které se za dobu nepřítomnosti svých manželů osamostatnily, se návrat k životu v podřízenosti značně příčil. Fazekasová začala ženy tajně přesvědčovat, že řešením jejich situace bude své manžely otrávit pomocí arsenu získaného z vyvařených mucholapek.[7]

Po vraždě manželů některé ženy přistoupily k otravě svých rodičů, kteří se pro ně stali přítěží nebo kvůli získání dědictví. Další otrávily své milence, některé i své syny. První otrava v Nagyrévu se odehrála v roce 1911. Nejednalo se o čin spáchaný Zsuzsannou Fazekasovou. Brzy následovala úmrtí dalších manželů, dětí a rodinných příslušníků.[8][9]

Otravy byly „v kurzu” a v polovině 20. let si Nagyrév vysloužil přezdívku „vražedná oblast”. Odhaduje se, že během 18 let, kdy zde Zsuzsanna Fazekasová žila, bylo spácháno 45–50 vražd. Měla nejblíž k tomu, koho lze nazývat místní lékařkou, zároveň její bratranec byl úředník, který vyplňoval úmrtní listy, čímž vraždy zůstaly neodhaleny.[10]

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

Existují tři protichůdné verze o tom, jak byly vražedkyně z Nagyrévu nakonec odhaleny. Podle jedné z nich byla jedna z vražedkyň Szabóová přistižena při činu dvěma návštěvníky, kteří její pokusy o otrávení přežili. Szabóová pak obvinila jistou Bukenoveskou, která zase ukázala na Fazekasovou. Další verze uvádí, že student medicíny ze sousedního města zjistil vysoké množství arsenu v těle, které na břeh vyplavila voda, což vedlo k vyšetřování. Podle maďarsko-amerického historika Bély Bodóa se vraždy dostaly na veřejnost v roce 1929, když redaktorovi místních novin přišel anonymní dopis, který obviňoval ženy z tiszazugské oblasti z otravy několika členů rodiny.

Úřady exhumovaly z místního hřbitova desítky těl.[11] Z otrav bylo obviněno 34 žen a jeden muž. Souzeno bylo 26 žen, mezi nimiž byla i Fazekasová. Osm bylo odsouzeno k smrti, ale pouze dvě byly popraveny. Dalších 12 bylo uvězněno.[12] Sama Zsuzsanna Fazekasová paradoxně trestu unikla, jelikož se oběsila.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Vraždy v Nagyrévu jsou tématem dokumentárního filmu The Angelmakers (2005)[13][14][15] a filmu Hukkle (2002) maďarského režiséra Györgyho Pálfiho.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Angel Makers of Nagyrév na anglické Wikipedii.

  1. ↑ NOEL. FAKTY X: Vrahyne z Nagyrévu zabili 40 ľudí, zamerali sa na manželov. magazin.pluska.sk [online]. 2022-08-08 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ BODÓ, Béla. Tiszazug: A Social History of a Murder Epidemic. Boulder: East European Monographs, 2002. Dostupné online. ISBN 9780880334877. S. 185–186. 
  3. ↑ ADAMS; PRIADKO. The Angel Makers: the most notorious murder ring you've never heard of [online]. 2 August 2023 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Heather Sutfin. The Angel Makers of Nagyrév [online]. 17 August 2016 [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ POPHAM, Peter. Hungary: Murder on the Danube. The Independent. 26 November 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2022. 
  6. ↑ Katherine Ramsland. Angels of Death – Nurses, nurses who kill their patients (Chapter 5, Murder by Proxy) [online]. 3 March 2007 [cit. 2016-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 March 2007. 
  7. ↑ Barry Yeoman. Bad Girls. Psychology Today. Sussex Publishers, LLC, 1 November 1999. Dostupné online [cit. 10 December 2016]. 
  8. ↑ Katie Heaney. 11 Terrifying Female Serial Killers You've Never Heard Of [online]. 15 July 2014 [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ RUBICONline | A Rubicon történelmi folyóirat honlapja [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tonya Blust. Creepy crimes from the 1920s [online]. 12 January 2016 [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ American front in the Hungarian village killer [online]. Index Media Association, 21 May 2004 [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bodó, Béla. The poisoning women of Tiszazug. Journal of Family History. 2002, s. 40–59. DOI 10.1177/036319900202700103. PMID 11789522. S2CID 44608586. 
  13. ↑ Astrid Bussink. The Angelmakers [online]. Edinburgh College of Art, 2006 [cit. 2016-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 July 2017. (Hungarian, English) 
  14. ↑ SHARP, Rob. Mirren film brings war tragedy to Yorkshire. The Guardian. 5 August 2006. Dostupné online [cit. 10 December 2016]. 
  15. ↑ INTERNATIONAL DOCUMENTARY FILM FESTIVAL AMSTERDAM. The Angelmakers | IDFA [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 December 2016. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BODÓ, Béla. Tiszazug: A Social History of a Murder Epidemic. [s.l.]: Columbia University Press East European Monographs, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88033-487-8. 
  • GREGSON, Jessica. The Angel Makers. [s.l.]: PaperBooks Ltd, 2007. Dostupné online. ISBN 0-9551094-6-9. 
  • NEWTON, Michael. The Encyclopedia of Serial Killers. 2. vyd. [s.l.]: Checkmark Books, 2006. ISBN 0-8160-6196-3. S. 1–2. 
  • MCCRACKEN, Patti. The Angel Makers: Arsenic, a Midwife, and Modern History's Most Astonishing Murder Ring. [s.l.]: William Morrow, 2023. ISBN 978-0063275034. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vražedkyně_z_Nagyrévu&oldid=23811759“