Přeskočit na obsah

Vojtěch Kristián Blahník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojtěch Kristián Blahník
Narození12. srpna 1888
Dobrovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. června 1934 (ve věku 45 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníkritik a historik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Kristián Blahník (12. srpna 1888 Dobrovice[1] u Mladé Boleslavi - 11. června 1934 Litoměřice[2]) byl český divadelní historik a kritik.

Plakát ochotnického divadla Žižkov, režie V.K.Blahník, 1932
V.K.Blahník: Umění divadelní (obálka, 1918)

Narodil se v rodině úředníka cukrovaru (úředníka cukerní daně) v Dobrovici Jana Blahníka a jeho manželky Aloisie, rozené Zejdové.[1] Rodina se vzhledem k povolání otce často stěhovala a Vojtěch Kristián Blahník navštěvoval školy v různých městech. Reálku studoval v Jičíně, Mladé Boleslavi a Pardubicích. Po maturitě v roce 1906 se pokoušel studovat strojní inženýrství, ale převažovaly divadelní zájmy a musel se po roce vrátit do Pardubic. V letech 1907–1909 byl učitelským hospitantem a učitelem na Pardubicku.[3]

V roce 1909 odešel do Prahy, kde se živil jako redaktor.

Dne 2. května 1912 se oženil s Růženou Wenigovou.[4][p 1] Ta byla sestrou spisovatele Adolfa Weniga a výtvarníka Josefa Weniga; divadelník František Adolf Šubert byl jejím strýcem (matčiným bratrem). Příbuzenství manželky posílilo vztah Vojtěcha Blahníka k divadlu.

I. světové války se zúčastnil na východní frontě a v Rumunsku. Po válce se stal přednostou ústřední knihovny Ministerstva národní obrany (podle jiných zdrojů přednostou politické kanceláře ministra národní obrany).[3][5]

V roce 1928 vystoupil z římskokatolické církve.[1]

Během návštěvy v Litoměřicích spáchal ve věku 45 let sebevraždu zastřelením.[2]

Jeho dcerou byla divadelní, filmová a televizní režisérka Eva Marie Bergerová (1921–1986).[3]

Amatérské divadlo

[editovat | editovat zdroj]

Již od studentských let aktivně působil v ochotnických divadelních souborech. Působil v Ústřední matici divadelního ochotnictva českého, přednášel a režíroval.[6]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Do tisku přispíval od roku 1909, v roce 1916 psal do Národních listů fejetony z fronty; časopisecké příspěvky zveřejnil např. v Rozpravách Aventina (1930). Divadelní práce Vojtěcha Kristiána Blahníka vycházejí z výsledků jeho teatrologického studia. Jejich předností byl rozsáhlý podkladový materiál, přehlednost a názornost; převážně přebíral cizí závěry. Nejvýznamnější práce:[3]

  • J. K. Tyla had z ráje. Život - divadlo. (monografie, obohatil zejména znalosti Tylova životopisu, 1926)
  • Světové dějiny divadla (1929). Dostupné online.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Po V. K. Blahníkovi je od roku 1952 pojmenována jedna z ulic v Praze na Žižkově (Blahníkova, dříve Švihovského, mezi Kostnickým náměstím a Seifertovou ulicí).[7] Nedaleko ve Štítného ulici byla Masarykova síň, kde příležitostně režíroval (od roku 1992 je tam Žižkovské divadlo Járy Cimrmana).


  1. Vojtěch Blahník byl v době svatby redaktorem Neodvislých listů v Pardubicích a Pardubice udával i jako svoje bydliště. Něvěsta bydlela u matky na Smíchově a byla učitelkou.
  1. a b c Matrika narozených Dobrovice, 1860–1888, snímek 471, Záznam o narození a křtu
  2. a b Lidové noviny, 13.6.1934, s.7, v systému Kramerius
  3. a b c d FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Vojtěch Kristián Blahník, s. 244–246. 
  4. Matrika oddaných, Smíchov, 1910–1914, snímek 177
  5. Československá republika (Stránka periodika Pražské noviny), 18.11.1920, s.5 (dostupné online v NK ČR)
  6. Databáze českého amatérského divadla: Blahník, Vojtěch Kristián
  7. ŠKODA, Jan. Za tajemstvím názvů žižkovských ulic. Praha: Milpo media, 2013. 88 s. ISBN 978-80-86098-39-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]