Vlnitá lišta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rám složený z vlnitých lišt. Rembrandt, Autoportrét s náprstníkem, ca. 1629. Germanisches Nationalmuseum

Vlnitá lišta (německy: flammleisten nebo wellenleisten; francouzsky: moulures ondées) také nazývána holandská lišta nebo štábek je typ dekorativní lišty s plamínkovým nebo zvlněným průběhem povrchu. Tyto lišty se objevují již v pozdní renesanci a byly hojně užívány na barokním mobiliáři a rámech holandských obrazů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato technika byla pravděpodobně vynalezena v Německu kolem roku 1600. Vynález hoblování vlnitých lišt je přisuzován Johannu Schwanhardtovi (1562?–1612),[1][2] truhláři a výrobci pažeb z Rothenburgu ob der Tauber. Jeho zeť Jacob Hepner (†2. listopadu 1649),[3][4][5] představil svůj vynález v Norimberku a významně přispěl k výrobě vlnitých a plamencových lišt, které se staly módními v barokním období. V klasicismu a následující době byla tato technika méně užívána, teprve v historismu se znova objevil zájem. V německy mluvícím světě byla technika pro výrobu takových proužků obvykle nazývána „Flammen“ (plaménky) – nazývala se také „geflammten Hobeln“ (plamenné hoblování). Ve Francii byl termín „Wellen“ (vlny) běžnější.[6] V moderní literatuře jsou plamencové lišty (Flammleiste) a vlnité lišty (Wellenleiste) často odlišovány od sebe. Jiné historické pojmy v němčině jsou Flammstab, Rumpleiste, Rippenstab či Schableiste.

Typy a použití[editovat | editovat zdroj]

Vlnité lišty se liší od jednoduchých profilovaných lišt tím, že kromě příčného profilu je také přítomno členění v délce lišty, a to buď jako plamencové linie vlnící se do stran, nebo mnohem častěji jako vlnění nahoru a dolů. Existují také lišty s kombinací plamencového a vlnitého vzoru. Speciálním druhem vlnité lišty je tzv. vějířovitá vlnitá lišta, která má zvlnění povrchu směřující do jednoho bodu.

Lišty byly používány v nábytkové konstrukci, v obložení, jako okrajové lišty pro výplně a zejména při výrobě obrazových a zrcadlových rámů. Kabinetní skříně z Augsburgu, chebská reliéfní intarzie či vlámské a holandské skříně jsou časté příklady s touto technikou.

Nástroje[editovat | editovat zdroj]

Od doby baroka byly pro výrobu vlnitých lišt používány různé nástroje. Mezi ně patří tzv. Flammleistenhobel (hoblík na plamencové lišty), Flammziehstock (přípravek, kterým se lišta protahuje), Wellenleistenziehbank (přípravek ve formě hoblice). Tyto přípravky jsou některými řemeslníky znovu vyráběny.

Flammleistenhobel[editovat | editovat zdroj]

Rytina hoblíku na plamencové lišty (Flammleistenhobel) z knihy Architectur (1630) od Rutgera Kasemanna.

Tento typ hoblíku má člunkovitý tvar, vodící destičku a po stranách ostří výčnělky.[7] Obrobek je upnut ve vodícím lůžku ve tvaru U, které má po stranách drážku na vodící destičku a zvlněné stěny. Hoblík se pomocí šňůry protahuje přípravkem tak, že se díky výčnělkům pohybuje mezi zvlněnými stěnami ze strany na stranu a vykrajuje do obrobku plamencový vzor. Mezi hoblíkem a obrobkem je postupně zmenšována mezera pomocí posuvu vodící destičky, která je připevněna závity.

Flammziehstock[editovat | editovat zdroj]

Rytina přístroje na protahování vlnitých lišt (Flammziehstock), z knihy Joseph Moxon, Mechanick exercises, or, The doctrine of handy-works (ca. 1680).

Jde o vylepšení přípravku na protahování obyčejných lišt, který je znám již od poloviny 16. století. Skládá se z několika částí. Hlavní je rám, ve kterém je upevněno ostří a proti němu destička se zaoblenou hranou. Tímto rámem se protahuje deska, jež má na jedné straně upnutý obrobek a na druhé straně zvlněnou lištu. Při protahování se deska díky své zvlněné straně pohybuje po zaoblené destičce nahoru a dolů a tím tlačí obrobek proti ostří. Otvor v rámu se postupně zužuje posunem ostří, které je připevněno k závitu, takže obrobek je postupně škrabán až k dokonale zvlněnému povrchu.

Wellenleistenziehbank[editovat | editovat zdroj]

Rytina zobrazující stroj na výrobu vlnitých lišt (Wellenleistenziehbank), André Félibien, Des principes de l'architecture, de la sculpture, de la peinture, et des autres arts qui en dépendent (1699)
Rytina André-Jacoba Rouba z encyklopedie L'Art du Menuisier (1769), zobrazující stroj na vyrábění vlnitých lišt.

Velmi přesný druh stroje, kterým se pomocí mechanismu posouvá deska s obrobkem a vodícími lištami po bocích. Deska prochází rámem, ve kterém je upnuto ostří pohybující se podle vodících lišt nahoru a dolů. Tvar zvlněných vodících lišt určuje vlnění obrobku. Jde o podobný systém jako u Flammziehstock, zde je však deska s obrobkem v jedné rovině a to co se pohybuje nahoru a dolů je ostří.

Fächerförmigeleistenhobel[editovat | editovat zdroj]

Na historickém nábytku můžeme vidět i tzv. vějířovité zvlněné lišty. Přístroj na jejich výrobu se nedochoval na žádné kresbě, ale díky spolupráci několika odborníků se podařilo rekonstruovat jeho stavbu.[7] Systém je podobný jako u Flammleistenhobel. Hoblík prochází vodícím lůžkem se zvlněnými hranami, díky kterým se hoblík pohybuje nahoru a dolů. Ostří hoblíku je vsazeno do otočné části, která je přichycena k otáčejícímu se rameni. Jak hoblík probíhá lůžkem, ostří se otáčí a vytváří na obrobku vlnění, které se sbíhá v bodě uchycení ramena.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flammleiste na německé Wikipedii.

  1. VON SANDRART, Joachim. L' Academia Todesca della architectura, scultura & pittura oder Teutsche Academie der edlen Bau-, Bild- und Mahlerey-Künste. Nürnberg: Johann-Philipp Miltenberger, 1675. 376 s. Dostupné online. S. 346. 
  2. WELLENLEISTEN. www.restaurierung-stadler.de [online]. [cit. 2018-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-13. 
  3. THEIL, Erster. Neues Taschenbuch von Nürnberg. Svazek 2. Norimberk: Riegel & Wießner, 1822. Dostupné online. S. 224. (německy) 
  4. BRAUMÜLLER, Wilhelm. Des Johann Neudörfer Schreib- und Rechenmeisters zu Nürnberg Nachrichten von Künstlern und Werkleuten daselbst aus dem Jahre 1547, nebst der Fortsetzung des Andreas Gulden, nach den Handschriften und mit Anmerkungen hrsg. von Dr. G.W.K. Lochner. Vídeň: [s.n.], 1875. 237 s. Dostupné online. S. 213. (německy) 
  5. DOPPELMAYR, Johann Gabriel. Historische Nachricht von den nürnbergischen Mathematicis und Künstlern: Welche fast von dreyen seculis her, durch ihre Schrifften und Kunst-bemühungen die Mathematic und mehreste Künste in Nürnberg... Befördert... An das liecht gestellet. Norimberk: Peter Conrad Monath, 1730. 314 s. Dostupné online. S. 298. (německy) 
  6. Uwe Lehmann: Rekonstruktion historischer Vorrichtungen für Flamm- und Wellenleisten. In: Restaurator im Handwerk. Ausgabe 2006, S. 23–24.
  7. a b c WEBER, Jörg. Plamencová lišta jako historická zdobná technika. Pokusy o její rekonstrukci na vysokých školách v Hildesheimu (FH–Hildesheim), Postupimi (FH–Potsdam) a v Rijksmuseum Amsterdam. In: PROFESNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A ZDROJE PRO RESTAURÁTORY A OTÁZKY SPOJENÉ S DEGRADACÍ A HISTORICKÝMI RESTAURÁTORSKÝMI ZÁSAHY. Brno: SŠUD a Vyšší odborná škola restaurátorská, 2014. Dostupné online. S. 8–21.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HRDINA, Jan. Vlnité lišty. Datace a restaurování sbírkových předmětů ze dřeva. Brno, 2019.  57 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Hložek. Dostupné online.
  • LEHMANN, Uwe. Das geflammte Hobeln. Von Hand mit dem Ziehstock hergestellte Flammleisten. Bauhandwerk. 2007, roč. 29, čís. 4, s. 52–53. ISSN 0173-5365. (německy) 
  • ERCKRATH, Josephine. Hopp- och Flamlister - och deras maskinella tillverkning under 1600-1800-talet. , 2009. . Linköpings universitet. . Dostupné online. (švédsky)
  • THORNTON, Jonathan. The History and Technology of Waveform Moldings: Reproducing and Using Moxon’s "Waving Engine. [s.l.]: Wooden Artifacts Group, 2002. 11 s. Dostupné online. (anglicky) 
  • MORTON, Friedrich. Der Flammleistenhobel. Ein längst vergessenes Werkzeug zur Holzbearbeitung. Oberösterreichische Heimatblätter. 1960, roč. 14, čís. 2, s. 139–141. Dostupné online. (německy) 
  • LYNCH, Carlyle. Ripple Molding. Reinventing a 19th-century mechanical marvel. Fine Woodworking. 1986, čís. 58, s. 62–64. ISSN 0361-3453. (anglicky) 
  • JUTZI, Volker; RINGGER, Peter. Die Wellenleiste und ihre maschinelle Herstellung. Maltechnik Restauro. 1986, roč. 92, s. 34–62. (německy) 
  • BREEBAART, Iskander; VAN GERVEN, Gert. Pressed baleen and fan-shaped ripple mouldings by Herman Doomer. In: Eleventh international Symposium on Wood and Furniture Conservation Amsterdam 9-10 November 2012. Amsterdam: Stichting Ebenist, 2013. Dostupné online. S. 62–74.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Videa[editovat | editovat zdroj]