Virofág

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Virofág (z lat. virus - jed a fág - požírač) je skupina recentně objevených virů podobné satelitním virům, které však na rozdíl od těchto pro hostitelské viry neškodných soukmenovců jsou pro své hostitele smrtelně nebezpečné, způsobují chřadnutí a následně jeho smrt.

Charakteristika

První z virofágů, Sputnik, byl objeven ve virových částicích rodu Mamavirus, jehož hostitelem je améba Acanthamoeba polyphaga. Jeho velikost je 50 nm, genom má 18 343 bp a 3 geny pravděpodobně patřící Mamaviru.

Druhým virofágem je Mavirus, který napadá Cafeteria roenbergensis virus (CroV), patogen dravého mořského bičíkovce Cafeteria roenbergensis. Genom má 19 063 bp a obsahuje retrovirové integrázy a DNA polymerázy B. Sekvence DNA je nejpodobnější eukaryotickým transpozonům, což by svědčilo pro jejich virový původ. Buňky si tak zřejmě snaží pomoci v boji proti CroV.

Třetí virofág, Organic Lake virophage, byl objeven roku 2011 ve slaném antarktickém jezeře Organic Lake. Parazituje na virech Phycodnaviridae, napadajících řasy.[1] Jeho průměr je ~100 nm a genom tvoří 26 421 bp.

Význam

Virofágové dokáží zprostředkovat horizontální přenos mezi viry, obdobně jako jiné viry mezi buňkami. Jelikož jsou pro své hostitele smrtící, slouží takřka jako pomocníci buněk v boji proti virům, které je napadají. Z hlediska léčby virových onemocnění jde o objev velice zajímavý, i když například medicínsky významné viry z čeledí Retroviridae nebo Orthomyxoviridae jsou příliš malé a nemohou proto sloužit jako hostitelé virofágů.

Reference

  1. 'Virus-eater' discovered in Antarctic lake : Nature News [online]. [cit. 2012-06-16]. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organic Lake virophage na anglické Wikipedii.

Externí odkazy