Vinho Verde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tradiční sklizeň zeleného vína pomocí žebříků, na kterých se hrozny sbírají z vysokých mříží („vinha de enforcado“), Guimarães, původ Portugalsko

Vinho Verde není odrůda. Portugalský název znamená doslova „zelené víno“, ale překládá se jako „mladé víno“, jako protiklad k vínu zralému. Je k dostání jako červené, bílé nebo rosé.[1] Vinho Verde pochází ze severozápadu Portugalska, z oblasti, jejíž tradiční jméno zní Entre-Douro-e-Minho. Tato oblast je na severu ohraničena řekou Minho (hranice s Galícií), na východě a jihu horami, které tvoří přirozenou hranici mezi atlantickým územím Entre-Douro-e-Minho a středomořským vnitrozemím, a na západě Atlantickým oceánem. Orograficky se tento region prezentuje jako „rozlehlý amfiteátr, který postupně stoupá od pobřeží do vnitrozemí“ (Amorim Girão), přičemž je vystaven vlivu Atlantického oceánu, který ještě posiluje orientace údolí největších řek, usnadňující pronikání mořských větrů.

Vinho Verde je portugalské víno původem z historické provincie Minho na severu země. Dnešní region „Vinho Verde“, původně vymezený v roce 1908, zahrnuje jak starou provincii Minho, tak i přilehlé jižní oblasti. Stará provincie byla rozpuštěna v roce 1976.

Pro region je typické velké množství malých pěstitelů – v roce 2005 jich zde bylo více než 30.000. Mnozí z těchto pěstitelů své rostliny vyvazují vysoko nad zemí, na stromy, ploty nebo dokonce telefonní sloupy, aby pod nimi mohli pěstovat ještě zeleninu, která může být pro rodinu zdrojem obživy.[2] Ve většině zemí se jako Vinho Verde označuje pouze víno pocházející z regionu Minho v Portugalsku. V Evropě tento princip hlídá Evropská Unie pomocí chráněného označení původu (Protected Designation of Origin – PDO).

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Bílé Vinho Verde

Vína označovaná jako Vinho Verde jsou lehká a svěží. Protože se na ně používá tlak CO2 menší než jeden bar, nelze je označit za pološumivá vína, ale mají určitý stupeň lehkého perlení (pétillance). Zelené víno je díky své přirozené kyselosti velmi svěží a voní po ovoci a květinách, v závislosti na odrůdě. Bílá vína mají citrónové nebo slámové zbarvení, přibližně 8,5 až 11 % alkoholu a vyrábějí se z místních odrůd Loureiro, Arinto, Trajadura, Avesso a Azal. Charakteristické pro tento druh vína je například Lagosta Vinho Verde DOC, která si udržuje přirozenou chuť a aroma zelených jablek, hrušek a květin, zachovává si přirozenou ovocnou kyselost. Barva Lagosty je citronová se zelenkavými odstíny. [3] Jeho vůně je ovocná, citrusová s nádechem bílého ovoce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vínech z oblasti mezi řekami Douro a Minho se zmiňují již Římané Seneca mladší a Plinius.[4] Existuje záznam o tom, že roku 870 n. l. byla klášteru Alpendurada ve městě Marco de Canaveses darována vinice. Ta v následujících staletích nejspíše vzkvétala, protože ji obhospodařovaly náboženské řády a vztahovaly se na ni daňové úlevy. Víno se pěstovalo zejména pro domácí spotřebu, i když ve 12. století se Vinho Verde zřejmě vyváželo do Anglie, Německa a Flander. První nesporný záznam o vývozu do Anglie pochází od Johna Crofta a je z roku 1788.

Příchod kukuřice v 16. století vinařství v regionu výrazně poznamenal. Aby mohla být produkce kukuřice maximalizována, vykázala nová nařízení révu na okraje polí, kde se rostliny vyvazovaly na stromy a ploty a vinaři pak museli hrozny sklízet z vysokých žebříků. Vinná réva se vyvazuje na vysoké mříže i dnes, ačkoli dnes je důvodem spíše snaha o zabránění plísním, kterým se v regionu daří, protože je zde velký úhrn srážek (v průměru 1500 mm). Dalším problémem je to, že srážky podporují růst vegetace, která hroznům stíní.

„Region zeleného vína“ byl stanoven zákonem z 18. září 1908 a vyhláškou z 1. října téhož roku. Nařízení upravující výrobu pocházejí z velké části z roku 1929 a v roce 1984 bylo uděleno kontrolované označení původu (Denominação de Origem Controlada (DOC)). Na toto označení dohlíží „Comissão de Viticultura da Região dos Vinhos Verdes“ (Vinařská komise pro region Vinho Verde).[3] V současnosti je zde téměř 35.000 hektarů vinic pro pěstování „zeleného vína“, což odpovídá 15 % celkové plochy vinic v Portugalsku.[5] Působí zde 30.599 výrobců, což je o dost méně než v roce 1981, kdy jich bylo 72.590.

Podregiony[editovat | editovat zdroj]

Oblast kontrolovaného původu zeleného vína je rozdělena na devět podregionů, které mohou být uvedeny na etiketě vedle označení Vinho Verde, například Vinho Verde-Amarante.

Mapa regionu Vinho Verde, Portugalsko

Jsou to tyto podregiony:

Amarante, Ave, Baião, Basto, Cávado, Lima, Monção e Melgaço, Paiva, Sousa

Dále existují ještě dvě zvláštní označení související s odrůdou hroznů a stylem vína, a to Vinho Verde Alvarinho a Vinho Verde Alvarinho Espumante.[6]

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Odrůdy hroznů doporučené nebo povolené v rámci kontrolovaného označení původu jsou tyto:

Doporučené bílé odrůdy: Alvarinho, Arinto, Avesso, Azal, Batoca, Loureiro a Trajadura

Povolené bílé odrůdy: Branco-Escola, Cainho de Moreira, Cascal, Douradinha, Esganinho, Esganoso de Castelo de Paiva, Esganoso de Lima, Fernão Pires,Lameiro, Rabigato, S. Mamede a Semilão

Doporučené červené odrůdy: Amaral, Azal Tinto, Borraçal, Brancelho, Espadeiro, Padeiro, Pedral, Rabo de Ovelha a Vinhão

Povolené červené odrůdy: Doçal, Doçal de Refóios, Espadeiro Mole, Labrusco, Mourisco, Pical Pôlho, Sousão a Verdelho Tinto.

Dvě nejúspěšnější odrůdy bílého vína jsou Alvarinho a Loureiro. Alvarinho mívá menší sklizeň a množství alkoholu v něm může dosahovat až 12,5 %. Hodně se pěstuje na severu oblasti Minho mezi údolím Lima a španělskou hranicí. Loureiro mívá úrodu vyšší, ale vína jsou velmi aromatická. Nejúspěšnější odrůdou červeného vína je Vinhao, následují odrůdy Azal Tinto a Espadeiro. Z nich se vyrábějí vína, která mohou mít tmavě rudou barvu a v chuti pepřové tóny. [2]

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Vinho Verde - Zelené víno, původ Portugalsko

Do tohoto druhu vína se řadí například Vinho Verde Lagosta, což je víno s nejvyšší úrovní CO2 povolenou pro tento druh vína. Udržuje si přirozenou chuť a aroma zelených jablek, hrušek a květin, zachovává si přirozenou ovocnou kyselost. Víno je vyprodukováno z odrůd typických pro portugalské Vinho Verde ve složení 20% Arinto, 30% Trajadura, 30% Loureiro a 20% Azal.[7]

Lagosta pochází z regionu typického pro toto zelené víno. Region je situován v severní části Portugalska a je známí pod jménem „Entere Douro e Minho“. Na severu je ohraničen řekou Minha (hranice s Galacií), na východě hornatou oblastí a na jihu tvoří přirozenou hranici mezi Atlantickým oceánem, Entre Doure eMinha a vnitrozemskými regiony. Výsledkem je přírodní amfiteátr postupně stoupající od hranice oceánu do vnitrozemí (Amorim Girao). Větry vanoucí od oceánu jsou do regionu směřovány prostřednictvím hlavních údolí řek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Grossman, Harold J., Grossman's Guide to wines, beers, & spirits. Scribner. ISBN 0-684-17772-2. p. 158
  2. a b T. Stevenson "The Sotheby's Wine Encyclopedia" pg 333 Dorling Kindersley 2005 ISBN 0-7566-1324-8
  3. a b Portugalshop.cz - sekce Vinho Verde Internetové stránky zabývající se portugalským vínem
  4. Chronology [online]. Comissao de Viticultura da regiao dos vinhos verdes, 2006, [cit. 2007-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Vinho Verde [online]. Vinařská komise regionu Vinho Verde, 2006, [cit. 2007-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. [1] Regiony Vinho Verde
  7. Vinho Verde Stránky s portugalskými produkty

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Vinhoverde.pt Oficiální stránky Vinařské komise regionu Vinho Verde
  • Portugalshop.cz Stránky zabývající se portugalským vínem a dalšími produkty z Portugalska