Vila Jindřicha Maliny
| Vila Jindřicha Maliny | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Jindřich Malina |
| Poloha | |
| Adresa | Hořice, Hořice,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′19,89″ s. š., 15°38′0,08″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Jindřicha Maliny je rodinný dům, který si v letech 1941–42 pro sebe a svoji rodinu nechal v Hořicích vybudovat tamější rodák, architekt Jindřich Malina.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Projekt domu vznikl v roce 1941, kdy byla také zahájena stavba. Dům byl pak oficiálně zprovozněn 16. října 1942. Některé jeho prvky (např. vnější omítky či obložení) ale nebyly nikdy provedeny.[1]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Malina čerpal inspiraci pro tuto vilu na svém pracovním pobytu ve Spojených státech. Zalíbila se mu tamější praktická a účelná řešení prostoru.[2] Vila má tři podlaží: suterén, který byl určen převážně k provozu Malinovy projekční firmy, obytné přízemí a prostor s vysokým krovem přímo pod valbovou střechou, kde byl umístěn pokoj pro hosty, pokojík pro služebnou a také samostatný byt pro Malinovy rodiče.[1] Na suterén navazovala zimní zahrada, která ale nebyla nikdo dokončena. Komunikační osou domu bylo halové schodiště, které propojovalo halu v přízemí s pracovnou v suterénu a bytem v podkroví. Kuchyň, umístěná v přízemí, byla propojena s jedním z obývacích pokojů (zde zřejmě Malina uplatnil jeden z tehdejších amerických trendů).[2]
Nejnápadnějším prvkem fasády jsou pískovcové lizény v jižním průčelí. Technickou zajímavostí pak jsou původní americká okna, která mají křídla jak vertikálně výsuvná, tak zároveň otáčivá, čímž značně zjednodušují mytí skel.[1]
Vila je cihlová, nicméně nebylo záměrem architekta režné zdivo přiznávat, stavba původně měla být omítnuta.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Vlastní vila Jindřicha Maliny, Královehradecký - SlavneVily.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hořická vila architekta Maliny je inspirována americkými stavbami. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.