Vica Pota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vica Pota
Winged victory by Stefano Bolognini.jpg
Význambohyně vítězství
SvátkyVica Pota (5. ledna)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vica Pota je římská bohyně, jejíž svatyně (aedes) stála na úpatí kopce Velian, na severní straně římského Palatinu, na místě domu Publia Valeria Publicola.[1] Cicero vysvětluje její jméno, které pochází z vincendi atque potiundi „dobývání a získávání mistrovství“.[2] Podle Apocolocyntosis Seneky mladšího, je matka Diespitera;[3] obvykle identifikovaného s Jupiterem, Diespiter je zde považován za oddělené božstvo a podle názoru Arthura Bernarda Cooka by snad měl být považován za podsvětního Dispatera.[4] Festival Vica Pota byl slaven 5. ledna.

Asconius ji ztotožňuje s Victorií,[5] ale je pravděpodobně starší římskou nebo italickou formou bohyně vítězství, která předcházela Victorii a vlivu řecké Níké;[6] Vica Pota byla tedy starším ekvivalentem Victorie, ale pravděpodobně nebyla personifikací vítězství jako taková.[7] Podle mínění Ludwiga Prellera, jež však není široce přijímáno, by se Vica Pota mohla ztotožnit s etruskou božskou postavou Lasa Vecu. [8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vica Pota na anglické Wikipedii.

  1. Livius 2.7.6 and 11–12.
  2. Cicero, De legibus 2.28.
  3. Duncan Fishwick, The Imperial Cult in the Latin West (Brill, 2002), p. 84 online.
  4. Arthur Bernard Cook, "The European Sky-God III: The Italians," Folklore 16 (1905), p. 263 online. See also Detlev Dormeyer, "Die Apotheose in Seneca Apocolocyntosis und die Himmelfahrt Lk 24.50–53; Apg 1.9–11," in Testimony and Interpretation: Early Christology in its Judeo-Hellenistic Milieu: Studies in Honor of Petr Pokorný (Continuum, 2004), p. 137 online.
  5. Lawrence Richardson, A New Topographical Dictionary of Ancient Rome (Johns Hopkins University Press, 1992), pp. 140 and 420.
  6. J. Rufus Fears, "The Theology of Victory at Rome," Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II.17.2 (1981), p. 774 online; John T. Ramsey and A. Lewis Licht, The Comet of 44 B.C. and Caesar's Funeral Games (Oxford University Press, 1997), p. 186 online.
  7. William Vernon Harris, War and Imperialism in Republican Rome, 327-70 B.C. (Oxford University Press, 1979, 1985), p. 124 online.
  8. Preller, Römische Mythologie vol. 2, p. 245, as cited by Charles Hoeing, "Vica Pota," American Journal of Philology 24 (1903), p. 324 online.