Vereščaginovo pravidlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příklad Vereščaginova pravidla

Vereščaginovo pravidlo je způsob, kterým lze jednoduše vyčíslit hodnotu určitého integrálu součinu dvou funkcí. Pravidlo bylo popsáno ruským inženýrem Andrejem Konstantinovičem Vereščaginem v roce 1925.[1]

Definice[editovat | editovat zdroj]

Pravidlo říká, že pro získání numerické hodnoty určitého integrálu součinu dvou funkcí stačí vynásobit plochu opsanou určitým integrálem první funkce a pořadnici těžiště obrazce funkce druhé (). Obě funkce musejí být hladce spojité a funkce musí být navíc lineární. Definice je založena na Mohrově integrálu.[2]

Ve vzorci označuje a dvě násobené funkce, je plocha určitého integrálu funkce na intervalu a je pořadnice funkce v těžišti plochy určitého integrálu funkce na stejném intervalu.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější aplikací Vereščaginova pravidla je výpočet průběhu ohybového momentu na staticky neurčité konstrukci pomocí silové metody (Maxwell-Mohrovy metody). Pro tento výpočet je vzorec upraven následovně:

označuje průběh momentu na základní staticky určité konstrukci, je průběh virtuálního momentu (vždy lineární či konstantní) a je integrační délka (obvykle délka prutu).

Složitější obrazce lze skládat za použití principu superpozice.

Příklady aplikace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://allmines.net/catalog/russia/nii/vereschagin
  2. Archivovaná kopie. mechanika2.fs.cvut.cz [online]. [cit. 2019-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]