Verchojanské pohoří
| Verchojanské pohoří Верхоянский хребет | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 2959 m n. m. (Mus-Chaja) |
| Délka | 1 200 km |
| Nadřazená jednotka | Východosibiřská vysočina |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
 Poloha Verchojanského pohoří na mapě východní části Sibiře | |
 | |
| Horniny | břidlice, rula, žula |
| Povodí | Lena, Jana |
| Souřadnice | 67° s. š., 129° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Verchojanské pohoří, rusky Верхоянский хребет, je pohoří na Sibiři, v Ruské federaci. Nejvyšší horou je Mus-Chaja (2959 m) na jihovýchodě v Suntar-Chajata.
Charakter pohoří
Pohoří se táhne od Severního ledového oceánu na jih, až zhruba k městu Chandyga, na řece Aldanu. Je dlouhé zhruba 1200 km, prochází celé Jakutskou republikou a vypíná se téměř do výše 3000 metrů nad mořem. Pramení zde mnoho přítoků jak Leny, tak i již zmíněného Aldanu nebo řeky Jany, část pohoří leží v horním povodí Indigirky. Na západní straně se pohoří prudce svažuje do údolí Leny, na východě pak plynule přechází v další horské systémy – pohoří Čerského. Celá oblast těchto hor je jen velmi řídce osídlená, panují tu velmi kruté zimy – ty nejstudenější v celém Rusku; léta jsou také studená. Sníh tu zůstává téměř po celý rok. Na tomto území se nacházejí zásoby uhlí, stříbra, olova a zinku. Pohoří je pojmenováno podle města Verchojansk, který leží na řece Janě.