Přeskočit na obsah

Velká fašistická rada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Velká fašistická rada (Gran consiglio del fascismo, doslova „Velká rada fašismu“) byl hlavní orgán Mussoliniho fašistické vlády v Itálii. Rada, která měla a uplatňovala velkou moc nad institucemi státu, byla vytvořena jako orgán Národní fašistické strany v roce 1923 a státním orgánem se stala 9. prosince 1928. Rada se obvykle scházela v paláci Palazzo Venezia v Římě, který byl také sídlem hlavy italské vlády.[1] Rada zanikla v roce 1943 poté, co odvolala Benita Mussoliniho z funkce italského předsedy vlády.

Členové rady byli vybíráni především z řad předáků (gerarchi) fašistické strany, ale i z dalších institucí nebo Mussoliniho osobním výběrem. Pokud 25. července 1943 hlasovali o návrhu na sesazení Mussoliniho, je také vedle jejich jména uvedeno, jak hlasovali.

Předseda vlády a vůdce (duce)

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Benito Mussolini



(1883–1945)
9. prosinec



1928
25. červenec



1943
Sesazen

Kvadrumvirové

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Italo Balbo



(1896–1940)
9. prosinec



1928
28. červen



1940
Zemřel v úřadě
Michele Bianchi



(1883–1930)
9. prosinec



1928
3. únor



1930
Zemřel v úřadě
Emilio De Bono



(1866–1944)
9. prosinec



1928
25. červenec



1943
Ano
Cesare Maria De Vecchi



(1884–1959)
9. prosinec



1928
25. červenec



1943
Ano

Předseda senátu

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Tommaso Tittoni



(1855–1931)
9. prosinec



1928
29. leden



1929
Luigi Federzoni



(1878–1967)
29. duben



1929
2. březen



1939
Giacomo Suardo



(1883–1947)
15. březen



1939
25. červenec



1943
Zdržel se hlasování

Předseda Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Antonio Casertano



(1863–1938)
9. prosinec



1928
29. leden



1929
Zemřel v úřadě
Giovanni Giuriati



(1876–1970)
20. duben



1929
19. leden



1934
Costanzo Ciano



(1876–1939)
28. duben



1934
2. březen



1939
Předseda komory svazků a korporací
Costanzo Ciano



(1876–1939)
23. březen



1939
26. červen



1939
Zemřel v úřadě
Dino Grandi



(1895–1988)
30. listopad



1939
25. červenec



1943
Ano

Zemědělství a lesnictví

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Giacomo Acerbo



(1888–1969)
9. prosinec



1928
24. leden



1935
Edmondo Rossoni



(1884–1965)
24. leden



1935
31. říjen



1939
Giuseppe Tassinari



(1891–1944)
31. říjen



1939
26. prosinec



1941
Carlo Pareschi



(1898–1944)
26. prosinec



1941
25. červenec



1943
Ano
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Benito Mussolini



(1883–1945)
9. prosinec



1928
12. září



1929
Předseda vlády a Duce
Giuseppe Bottai



(1895–1959)
12. září



1929
20. červenec



1932
Benito Mussolini



(1883–1945)
20. červenec



1932
11. červen



1936
Předseda vlády a Duce
Ferruccio Lantini



(1886–1959)
11. červen



1936
31. říjen



1939
Renato Ricci



(1896–1956)
31. říjen



1939
6. únor



1943
Carlo Tiengo



(1882–1945)
6. únor



1943
19. duben



1943
Tullio Cianetti



(1899–1976)
19. duben



1943
25. červenec



1943
Ano
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Antonio Mosconi



(1866–1955)
9. prosinec



1928
20. červenec



1932
Guido Jung



(1876–1949)
20. červenec



1932
17. leden



1935
Paolo Thaon di Revel



(1888–1973)
17. leden



1935
6. únor



1943
Giacomo Acerbo



(1888–1969)
6. únor



1943
25. červenec



1943
Ano

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Benito Mussolini



(1883–1945)
9. prosinec



1928
12. září



1929
Předseda vlády a Duce
Dino Grandi



(1895–1988)
12. září



1929
20. červenec



1932
Benito Mussolini



(1883–1945)
20. červenec



1932
9. červen



1936
Předseda vlády a Duce
Galeazzo Ciano



(1903–1944)
9. červen



1936
6. únor



1943
Benito Mussolini



(1883–1945)
6. únor



1943
25. červenec



1943
Předseda vlády a Duce



Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Benito Mussolini



(1883–1945)
9. prosinec



1928
25. červenec



1943
Předseda vlády a Duce



Spravedlnost a náboženské záležitosti

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Alfredo Rocco



(1875–1935)
9. prosinec



1928
20. červenec



1932
Milost a spravedlnost
Pietro De Francisci



(1883–1971)
20. červenec



1932
24. leden



1935
Arrigo Solmi



(1873–1944)
24. leden



1935
12. červenec



1939
Dino Grandi



(1895–1988)
12. červenec



1939
5. únor



1943
Alfredo De Marsico



(1888–1985)
5. únor



1943
25. červenec



1943
Ano

Tisk a propaganda

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Galeazzo Ciano



(1903–1944)
23. červen



1935
11. červen



1936
Dino Alfieri



(1886–1966)
11. červen



1936
27 May



1937
Ministr populární kultury
Dino Alfieri



(1886–1966)
27 May



1937
31. říjen



1939
Alessandro Pavolini



(1903–1945)
31. říjen



1939
6. únor



1943
Gaetano Polverelli



(1903–1945)
6. únor



1943
25. červenec



1943
Ne

Veřejné školství

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Giuseppe Belluzzo



(1876–1952)
9. prosinec



1928
12. září



1929
Národní školství
Balbino Giuliano



(1879–1958)
12. září



1929
20. červenec



1932
Francesco Ercole



(1884–1945)
20. červenec



1932
24. leden



1935
Cesare Maria De Vecchi



(1884–1959)
24. leden



1935
15. listopad



1936
Giuseppe Bottai



(1895–1959)
15. listopad



1936
5. únor



1943
Giacomo Acerbo



(1888–1969)
5. únor



1943
25. červenec



1943
Ano

Předseda Královské akademie

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Tommaso Tittoni



(1855–1931)
28. říjen



1929
16. září



1930
Guglielmo Marconi



(1874–1937)
19. září



1930
20. červenec



1937
Zemřel v úřadě
Gabriele D'Annunzio



(1863–1938)
12. listopad



1937
1. březen



1938
Zemřel v úřadě
Luigi Federzoni



(1878–1967)
21. duben



1938
25. červenec



1943
Ano

Předseda Zvláštního soudu pro obranu státu

[editovat | editovat zdroj]
Portrét název



(Rok narození–úmrtí)
ve funkci hlasování 25. července 1943
Guido Cristini



(1895–1979)
9. prosinec



1928
28. listopad



1932
Antonino Tringali-Casanova



(1888–1943)
28. listopad



1932
25. červenec



1943
Ne

Další členové

[editovat | editovat zdroj]
  • Dále byli v Radě zastoupeni ředitelé korporací, průmyslníci, pracovníci v zemědělství, dělníci v průmyslu a rolníci.
  • Tajemník Národní fašistické strany byl zároveň tajemníkem Rady.
  • Různé další členy vybíral sám Mussolini, a sice vždy na dobu tří let.

Pravomoci rady

[editovat | editovat zdroj]
Zasedání Velké rady ze dne 9. května 1936, kde byla vyhlášena Říše

Rada v zásadě měla tyto pravomoci:

  • Pravomoc vybírat poslance fašistické strany, jmenovat tajemníka strany a další předáky, schvalovat stanovy strany a řídit politiku strany.
  • Pravomoc vybírat nástupnickou linii krále včetně volby následníka trůnu, stanovovat práva krále, pravomoc volit možné nástupce předsedy vlády, pravomoc určovat funkci a členství ve Velké fašistické radě, Senátu, Poslanecké sněmovně, pravomoc rozhodovat o právech a pravomocích předsedy vlády, o mezinárodních smlouvách a zahraniční politice.

Zasedání Velké rady svolával sám předseda vlády a všechny dekrety a zákony vstupovaly v platnost až po jeho souhlasu. Na rozdíl od vůdcovského principu v nacistickém Německu (neomezená moc diktátora)) si Velká fašistická rada ponechala pravomoc doporučit italskému králi odvolat předsedu vlády z funkce. Protože všechny ostatní vládní instituce byly podřízeny fašistické straně, byla Rada jedinou kontrolou Mussoliniho moci.

Svržení Mussoliniho

[editovat | editovat zdroj]

Spojenci vstoupili na Sicílii v červenci 1943. Člen Velké rady Dino Grandi navrhl vyslovit nedůvěru Mussolinimu jako vůdci Rady a strany. Hlasovalo se v noci z 24. na 25. července 1943 a návrh byl schválen 19 hlasy pro, 8 proti a jeden se zdržel hlasování. Mezi 19 hlasy o nedůvěře byli hlasy Mussoliniho zetě Galeazza Ciana, který byl bývalým ministrem zahraničních věcí, a vlivného maršála Emilia De Bono.

Následujícího dne se král Victor Emmanuel setkal s Mussolinim a sdělil mu, že jako předseda vlády povede Itálii generál Pietro Badoglio. Mussolini byl okamžitě po setkání zatčen.[2]

V září 1943 byl Mussolini německým komandem osvobozen z vězení a znovu získal moc v severní Itálii. 8. ledna 1944 nechal ve Veroně zatknout Ciana, De Bona a tři další a obvinil je z velezrady. O tři dny později byli popraveni zastřelením.[3][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Council of Fascism na anglické Wikipedii.