Velký masturbátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký masturbátor
AutorSalvador Dalí
Rok vzniku1929
Technikaolej na plátně
Rozměry110 × 150,5 cm
UmístěníMuzeum královny Sofie, Madrid

Velký masturbátor (El gran masturbador)[1] je malba Salvadora Dalího vytvořená během surrealistického období. Je vystavena v Muzeu královny Sofie v Madridu.

V centru obrazu je deformovaná tvář z profilu, obrácená dolů, jejíž tvar nese rysy mysu Creus, přírodního útvaru na katalánském pobřeží. Podobný profil se objevuje na známější malbě Persistence paměti, kterou umělec vytvořil o dva roky později. Nahá ženská postava (připomínající Dalího novou múzu Galu) se ústy (a se zavřenýma očima) přibližuje k mužskému rozkroku v příslibu felace. Jak naznačuje název díla, může jít o masturbační fantazii. Vychrtlá mužská postava, zobrazená jen od pasu dolů, má na kolenou a stehně čerstvě krvácející řezy. Pod ústřední figurou leze kobylka, hmyz, o kterém se Dalí ve svých textech opakovaně zmiňuje. Po břiše kobylky i po nachýleném těle lezou roje mravenců; to je častý motiv sexuální úzkosti v Dalího díle. Téměř pustou krajinu ve spodní části obrazu zalidňují tři postavy, leží v ní vejce, symbol plodnosti, a jsou zde další s velkými odstupy rozmístěné objekty. Dvě objímající se postavy vrhají jediný dlouhý stín, zatímco osamělá postava na okraji plátna spěchá k obzoru. Na zádech centrální postavy jsou ve vratké nereálné pozici kameny a uschlá kytka v květináči, přičemž na ležícím kameni stojí květináč a další kameny balancují na suché rostlině. Tato část zobrazuje myšlenku úniku z reality, častou i v mnoha dalších Dalího uměleckých dílech.

Možné interpretace[editovat | editovat zdroj]

Obraz snad představuje Dalího dvojlomný vztah k pohlavnímu styku. V mládí mu otec přinesl knihu s explicitními fotografiemi lidí trpících neléčenými pohlavními chorobami v pokročilém stadiu, aby chlapce poučil. Fotografie nemocí groteskně znetvořených genitálií fascinovaly a zároveň mladého Dalího děsily. Až do dospělosti pak spojoval sex s hnilobou a zánikem.[2]

[Plátno] zobrazovalo velkou hlavu, zsinalou jako z vosku, s velmi růžovými tvářemi, s dlouhými řasami a s impozantním nosem vmáčknutým do země. Tato tvář neměla ústa a místo ní v ní tkvěla obrovská kobylka. Břicho kobylky bylo v rozkladu a plné mravenců. Několik mravenců spěchalo prostorem, který by vlastně měla vyplňovat ústa této úděsné tváře, jejíž hlava vplývala do architektury a ornamentů v secesním stylu. Obraz se jmenoval Velký masturbátor.

—Salvador Dalí, Tajný život Salvadora Dalího

Historici umění shledávají jistou inspiraci v Boschově Zahradě pozemských požitků. Veliký masturbátor se podobá výjevu na pravé straně levého panelu, kde se objevují skaliska a keře a kde se drobní živočichové hemží na tváři s výrazným nosem a dlouhými řasami.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dalí si obraz ponechal, vystavil jej v Teatro-Museo Dalí ve Figueres s přáním, aby po jeho smrti byl zařazen do španělských národních sbírek. Jeho vůle byla naplněna umístěním do madridského muzea.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Great Masturbator na anglické Wikipedii.

  1. NÉRET, Gilles. Salvador Dalí. Překlad Lenka Faltejsková. [Frýdek-Místek]: Alpress, 2004. 96 s. (Mistři světového umění). ISBN 80--7218463-6. 
  2. Edward Rubin "The Great Masturbator In Retrospect: Salvador Dalí at the Philadelphia Museum of Art" NY Arts Magazine [1]
  3. Félix Fanès: Salvador Dalí. The Construction of the Image 1925–1930. Yale University Press 2007, ISBN 978-0-300-09179-3, p. 74
  4. BUSQUETS, Jordi; NAVARRO ARISA, Juan José. El legado de Dalí se divide en dos bloques, con 56 obras para Madrid y 134 a repartir en Cataluña: 'El gran masturbador' irá al Reina Sofía, y los cuadros anteriores a 1950 quedan repartidos por mitades. El País [online]. 1990-01-30 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (španělsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]