Anglický luk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Velšský luk)
Skočit na: Navigace, Hledání
Anglický tisový luk

Anglický luk, nazývaný také velšský luk (anglicky longbow), je druh středověkého dlouhého luku o délce až 1,8 m. Luk byl užíván Angličany a Velšany jako zbraň lovecká i bojová. Termín „anglický“ či „velšský“ je užíván k odlišení luků užívaných jinde, navzdory faktu, že takřka po celé severní a západní Evropě byly užívány identické luky; značná část tisového dřeva na výrobu luků byla do Anglie importována ze Španělska nejméně již od 14. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Není známo kdo a kdy dlouhý přímý luk vymyslel. Byly používány už ve starověku severními kmeny, jak dosvědčují nálezy. Nejstarší anglický dlouhý luk, nalezený v Somersetu, je datován až do roku 2665 př. Kr. V Británii se však objevil jako masivně používaná zbraň až v 12. a 13. století při waleských válkách, kdy se objevují mezi vojsky anglických rytířů první skupiny waleských lučištníků (vybavených dlouhými luky). Do té doby byla v Anglii oblíbená kuše, ovšem pro svou pomalost byla nahrazena právě luky. Ve 14. století se dlouhý luk už stal „národní zbraní“ Anglie, z nařízení panovníka byl každý poddaný povinen se cvičit ve střelbě s lukem.

Dlouhý luk používaný Angličany byl velice efektivní zbraní zejména za stoleté války, zvláště pak v jejích počátcích v bitvě u Sluys (1340), Kresčaku (1346), a Poitiers (1356), a v patrně neslavnější bitvě u Azincourtu (1415). Poté byli angličtí lučištníci již méně úspěšní, utržili ztráty v bitvě u Verneuil (1424), později byli na hlavu poraženi v bitvě u Patay (1429), kde na ně bylo zaútočeno dříve, než mohli zabezpečit svá obranná postavení.

Nedochovaly se žádné luky pocházející z období jejich největšího rozšíření (cca 1250–1450), patrně proto, že se spíše zlomily nebo zeslábly a byly nahrazovány, než by se dědily napříč generacemi. Z období renesance se však zachovalo více než 130 luků. Více než 3500 šípů a 172 luků bylo vyzvednuto z vraku Mary Rose, lodi z flotily Jindřicha VIII., která se potopila u Portsmouthu roku 1545.[1]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Dlouhý luk se nejčastěji vyráběl z jednoho kusu dřeva, většinou z ohebných dřevin, hlavně z tisu. Tětiva se většinou splétala z konopí, nebo z koňských ohonů. Šípy se vyráběly z tvrdších dřevin, převážně z borovicového. Byly téměř metr dlouhé a byly olepeny peřím, jako lepidlo se používala rozehřátá smůla. Hroty šípů se kovaly do různých tvarů podle účelu, například na prorážení zbrojí, lovecké, bitevní atd. Většinou se však kovaly do tvaru písmene V.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Šípy vystřelované z dlouhých luků byly velmi účinné, dokázaly prostřelit i plátovou zbroj. Účinný dostřel byl okolo 180 metrů, záleželo ovšem na síle a délce luku. Lučištníci většinou stříleli naslepo do davu nepřátel, aby se pravděpodobnost zásahu zvýšila. Rozdíl od kuše byli luky průraznější, rychlejší ovšem nepřesnější a náročné na dobrý výcvik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku English longbow na anglické Wikipedii.

  1. Achers Review

Souvisejicí články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]