Větrná smršť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Větrná smršť (případně jen smršť) je lidové označení pro prudké zesílení větru, které má za následek hmotné škody[1] nebo vytváří jevy podobné tornádu či jiným projevům vichřice nebo orkánu.

Meteorologická klasifikace[editovat | editovat zdroj]

V meteorologii toto označení není obvykle používáno – podle Beaufortovy stupnice však škody může způsobit tzv. čerstvý vichr (62–74 km/h, láme větve), silný vichr (75–88 km/h, působí drobné škody na stavbách), plný vichr (89–102 km/h, poškozuje domy, vyvrací stromy), vichřice (103–117 km/h, působí rozsáhlé zpustošení), orkán (118–133 km/h, pohybuje těžkými hmotami). Pro rozdělení tornád podle ničivé síly je používána Fujitova stupnice, ke klasifikaci ničivé síly tropických cyklón slouží Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů.

Větrné smrště v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Větrné katastrofy, které pro absenci přesnějších údajů o rychlosti větru nebylo možné klasifikovat pomocí uvedených stupnic, bývají označovány jako smrště.

Minitornádo[editovat | editovat zdroj]

Větrná smršť může vyvolat slabé tornádo, resp. vzdušný vír tornádo připomínající - tzv. twister - na vodě „vodní smršť“ - na souši „rarášek“ neboli „čertík“ neboli - anglicky - dust devil neboli - německy - Staubteufel. I minitornádo může působit škody - většinou menšího rozsahu - např. shozením tašek se střechy.

„Kármánovy víry“ (podle americko-maďarského fyzika Theodore von Kármána) vznikající působením větrné smrště v horách a na skalách určitého tvaru a rozložení mají za následek vznik kombinace vzdušných „minitornád“, nepříjemného zvuku, vibrací země a infrazvukových vln. Infrazvuková vlna se projevuje na lidské psychice spektrem účinků od mírného nepohodlí až po nevolnost a dezorientaci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. vyd. Svazek 7. Praha: Diderot, 1999. 8 svazků. ISBN 80-902555-2-3. S. 191.