Upósatha

Upósatha (páli, doslova „půst, den půstu“) je buddhistický svátek, připadající na dny úplňku, novu, 1. a 3. měsíční čtvrti.

Svátek Upósatha je důležitý pro théravádový buddhismus, v mahájánových zemích má jen okrajový význam.

Původ

Termín Upósatha se poprvé objevuje ve Védách, kde označuje dny půstu a přípravy na tzv. rituál „pití somy“. Také jiné náboženské sekty používaly v předbuddhistických časech tyto dny k shromažďování svých stoupenců a ke kázání svého učení. Na návrh magadhského krále Bimbisáry převzal i Buddha tuto praxi.

Výpočet data konání

Konkrétní data svátku Upósatha se vypočítávají podle složité tradiční formule. To vede k tomu, že data svátků nemusí souhlasit s vlastními měsíčními fázemi. Různé théravádové školy se navíc řídí lehce odlišnými výpočty. Odstup mezi svátečními dny může činit pět, šest nebo sedm dnů.

Praxe

Svátky Upósatha, které připadají na den úplňku a novu jsou významnější než dny 1. a 3. měsíční čtvrtě, protože v těchto dnech mniši navíc recitují Pátimokkhu, neboli 227 řádových pravidel (311 pro mnišky), obsažených ve vinaji.

Laici se během svátku řídí Osmi pravidly jednání (attha-síla), které slouží jako podpora jejich meditační praxe a jako způsob, jak podpořit odhodlání následovat Buddhovo učení. Pokud je to možné, navštěvují také místní kláštery, aby vyslechli přednášení Nauky a věnovali se zde meditaci.

Dnešní situace

V théravádových zemích (Thajsko, Myanmar, Srí Lanka) byly dříve svátky Upósatha dny pracovního volna. Snaha přizpůsobit se Západu vedla postupně k přijetí západní podoby pracovního týdne. V některých théravádových klášterech na Západě se přešlo k praxi držet tyto svátky v neděli, aby se jich mohlo zúčastnit více laických stoupenců. Pátimokkha je nicméně recitována ve správné dny.

I když v tradičních buddhistických zemích navštěvují kláštery o svátcích Upósatha většinou už jen starší lidé, tyto dny stále ještě mají velký vliv na náboženský život.

Zvlášť důležité svátky

Některé svátky Upósatha mají zvláštní význam v buddhistickém kalendáři:

• Mágha Púdžá (většinou v únoru) – někdy také nazýván „Den Sanghy“, upomíná na spontánní shromáždění 1250 Arahantů před Buddhou. Při této příležitosti Buddha pronesl shrnutí nejdůležitějších bodů svého učení (Óváda-pátimokkha gáthá).
• Vésákha Púdžá, Vésakh (většinou v květnu) – také nazývaný „Den Buddhy“. Připomíná jeho narození, Osvobození a odchod do parinibbány. Nejdůležitější buddhistický svátek. Častým zvykem je vypouštění zvířat (hlavně ptáků) na svobodu.
• Ásálha Púdžá (většinou v červnu) – „Den Dhammy“ upomíná na první Buddhovu řeč v Gazelím parku u Váránasí („Rozpravu o roztočení kola Nauky“, Dhamma-čakka-pavattanna sutta).
• Den Paváraná (většinou v říjnu) – označuje konec období dešťů. Následující měsíc bývají mnichům při obřadu kathina darována nová roucha.
• Den Ánápánasati (většinou v listopadu) – Na konci tříměsíčního období dešťů byl Buddha velmi spokojen s duchovním pokrokem svých žáků, a proto navrhl, aby se toto období ústraní ještě o jeden měsíc prodloužilo. O měsíc později pak o úplňku přednesl „Rozpravu o vědomém dýchání“ (Ánápánasati sutta).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Upósatha na Wikimedia Commons
• Upósatha z hlediska laiků