Přeskočit na obsah

Třída Mackensen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Mackensen
Nákres lodí třídy Mackensen
Nákres lodí třídy Mackensen
Obecné informace
UživatelVlajka Německého císařského námořnictva
Typbitevní křižník
LoděMackensen
Graf Spee
Prinz Eitel Friedrich
Fürst Bismarck
Osudstavba zrušena
Předchůdcetřída Derfflinger
Nástupcetřída Ersatz Yorck
Technické údaje
Výtlak35 300 t
Délka223 m na vodorysce
Šířka30,4 m
8,4 m na vodorysce
Ponor8,4 m
Pohon4 turbínová soustrojí
32 kotlů
4 lodní šrouby
90 000 hp
Rychlost28 uzlů
Posádka1186
Výzbroj8× 350 mm (4×2)
14× 150 mm (14×1)
8× 88 mm
5× 600mm torpédomet
Pancířboky až 300 mm
velitelský můstek až 350 mm
věže až 320 mm

Třída Mackensen byla třídou bitevních křižníků německého císařského námořnictva z doby první světové války. Skládala se z jednotek Mackensen, Graf Spee, Prinz Eitel Friedrich a Fürst Bismarck. Ani jedna z objednaných lodí však nebyla dokončena.

Hlavní výzbroj tvořilo osm 350mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích, umístěných v ose lodi. Délka hlavně měla být 45 ráží. Sekundární výzbroj tvořilo čtrnáct 150mm kanónů v jednodělových kasematech na bocích trupu. Délka hlavně byla 45 ráží. Na horní palubě bylo osm 88mm kanónů v jednohlavňových věžích. Dále měly lodi nést pět torpédometů (jeden v přídi a po dvou na každém boku).

Lodě byly poměrně dobře pancéřovány. Boční pancíř měl na nejexponovanějších místech sílu až 300 mm. Horní paluba měla sílu 25–40 mm a pod ní byla pancéřová paluba o síle 30–80 mm. Všechny lodě měly protitorpédovou obšívku. Velitelský můstek měl pancéřování o síle 200–350 mm. Čela věží měla sílu 320 mm, boky 200 mm, strop až 180 mm a barbety 290 mm. Kasematy děl sekundární ráže měly pancíř o síle 150 mm.

Stavba všech čtyř lodí začala v roce 1915, ovšem již jen dvě byly za války spuštěny na vodu (Prinz Eitel Friedrich byl spuštěn na vodu jen proto, aby byl odtažen na místo rozebrání). Dokončena nebyla žádná. Mackensen a Graf Spee byly koncem války ve vysokém stupni rozestavěnosti, dokončeny ale již být nemohly, protože Německu bylo povoleno vlastnění pouze šesti zastaralých predreadnoughtů. V letech 1920–1922 byly trupy všech čtyř rozestavěných lodí sešrotovány.

Podle upraveného projektu, lišícího se zejména použitím věží s 380mm děly, byla objednána stavba další trojice bitevních křižníků, označovaná jako třída Ersatz Yorck. Během války došlo pouze k položení kýlu první z jednotek.

Jednotlivé lodě třídy

[editovat | editovat zdroj]

Jednotky třídy Mackensen:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Doba zbývající do dokončení Osud
Mackensen Blohm & Voss, Hamburk 30. ledna 1915 21. dubna 1917 12 měsíců sešrotován v roce 1922
Graf Spee Schichau-Werke, Gdaňsk 30. listopadu 1915 15. září 1917 12 měsíců sešrotován v roce 1922
Prinz Eitel Friedrich Blohm & Voss, Hamburk 1. května 1915 13. února 1920 21 měsíců sešrotován 1920–1922
Fürst Bismarck Kaiserliche Werft Wilhelmshaven, Wilhelmshaven 3. listopadu 1915 26 měsíců sešrotován v roce 1922

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 
  • PEJČOCH, Ivo. Bitevní křižník Mackensen. Historie a plastikové modelářství. 2001, roč. XI, čís. 7, s. 18–20. 
  • STAFF, Gary. German Battlecruisers of World War One: Their Design, Construction and Operations. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-191-4. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]