Tunel Bjørvika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunel Bjørvika
Základní údaje
StátNorskoNorsko Norsko
Silniceevropská silnice E18
Zeměpisné souřadnice
Provozní délka1 100 m
Výstavba
Otevření2010
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Bjørvika (norsky Bjørvikatunnelen) je dálniční podmořský tunel na evropské silnici E18 v centru norského Osla.

Na západě se napojuje na tunel Festning u pevnosti Akershus a vede pod ramenem Bjørvika ve fjordu Oslofjord a končí křižovatkou na východním břehu, kde se rozděluje na tunel Mosseveien (E18) a tunel Ekeberg (státní silnice 190).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plán průběhu tunelu

Tunel je dlouhý 1100 metrů, z toho 675 metrů vede pod úrovní moře, a byl otevřen v září 2010 za přítomnosti krále Haralda V. Postavila jej Norská správa veřejných komunikací (Norwegian Public Roads Administration).[1] Stavbu prováděla společnost Skanska. Podvodní část byla složena ze šesti prefabrikovaných segmentů, každý segment byl dlouhých 112,5 m, 28–43 m široký a 9,3–10,7 m vysoký. Jednotlivé segmenty o hmotnosti 30 t byly prefabrikovány v suchém doku v Hanøytangenu u norského Bergenu. Segmenty byly vodotěsně uzavřené, připraveny k plavbě a dovlečeny do Oslo. Na místě byly ponořeny pomocí katamaránových pontonů na štěrkové lože ve vybagrované rýze. Z příkopu bylo vybagrováno 680 000 m³ materiálu. Po usazení segmentů, jejich spojení a izolaci byly vodotěsné přepážky odstraněny a byla vybudována silnice. Podvodní část tunel má dva tubusy, v každém z nich jsou tři jízdní pruhy. Včetně všech přívodních komunikací a přístupových ramp je tunel dlouhý 8000 m.[2][3]

Tunel Bjørvika je součástí tunelového komplexu Opera, což je název propojeného systému tunelů mezi městy Ryen a Filipstad. Tunel Bjørvika je prvním ponořeným tunelem v Norsku. Náklady na stavbu tunelu byly odhadnuty na přibližně 4,6 miliardy NOK v roce 2004 a byly financovány z balíčku Oslo 1, přičemž část finančních prostředků pochází z městského mýtného okruhu od městské provozní společnosti Fjellinjen. Nakonec však dosáhly 5,9 miliardy NOK.

Součástí projektu bylo dalších 8,0 kilometrů silnic, 5,7 kilometrů stezek pro pěší a cyklisty a 3,5 kilometrů autobusových pruhů. V rámci projektu vznikne souvislý tunel o délce 6,0 km z Framnes (u přístaviště trajektů v Kielu) do Ryenu.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Neustálé rozšiřování stále užší sítě tunelů pod Oslem kritizují odborníci na bezpečnost silničního provozu, podle nichž se tím zvyšuje riziko požáru.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Tunel získal v září 2011 norskou cenu za architekturu Betongtavlen.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bjørvika Tunnel na anglické Wikipedii a Bjørvikatunnel na německé Wikipedii.

  1. The Bjørvika Tunnel, Oslo, Norway. devi.danfoss.com [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  2. Bjørvika Tunnel. group.skanska.com [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  3. E18 Bjørvika Tunnel - ITA Projects Database. cases.ita-aites.org [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  4. Betongtavlen til tunnel og skulpturpark. ByggFakta [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-13. (norsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]