Tsingy de Bemaraha
| Suché lesy Andrefana | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Madagaskar |
| Souřadnice | 18°40′ j. š., 44°45′ v. d. |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | vii, ix, x |
| Odkaz | 494 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1990 (14. zasedání) |
| Změny | 2023 |
Tsingy de Bemaraha je lokalita Světového dědictví na Madagaskaru. Leží v regionu Melaky na západě ostrova, nejbližším větším městem je Morondava. Oblast je rozdělena na přísnou přírodní rezervaci o rozloze 834,11 km² na severu a národní park o rozloze 731,74 km² na jihu.[1] Nadmořská výška se pohybuje od 150 do 700 metrů, krajem protéká řeka Manambolo. Průměrný roční srážkový úhrn je 1000 až 1500 mm, průměrná roční teplota 26 až 28 °C.[2]
Pod ochranou UNESCO je od roku 1990. V roce 2023 bylo na seznam UNESCO zapsáno pět dalších chráněných území a název položky byl přejmenován z Tsingy de Bemaraha na „Suché lesy Andrefana“.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Zdejší krasová krajina byla formována v období jury, když se rozpadal superkontinent Gondwana. Působením eroze vznikl rozsáhlý labyrint tvořený ostrými škrapy, které se v malgaštině nazývají tsingy („kde se nedá projít bosky“). Krajina je porostlá suchým opadavým lesem, v němž dominuje delonix královská a baobab prstnatý. Na mořském pobřeží rostou mangrovy. Žijí zde poloopice (sifaka Deckenův, ksukol ocasatý nebo avahi Cleeseův), fosa, endemický hlodavec Nesomys lambertoni a více než sto druhů ptáků (orel madagaskarský, výreček bělobradý, kukalka velká).
Odlehlá oblast byla jedním z posledních útočišť původních obyvatel Madagaskaru Vazimbů. V roce 1927 bylo Tsingy de Bemaraha vyhlášeno chráněným územím pod státní správou a v roce 1990 je UNESCO zařadilo na seznam světového dědictví. Oblast je přístupná pouze v období sucha.[3]
Paleontologie
[editovat | editovat zdroj]V této oblasti byla také objevena velmi bohatá paleontologická lokalita s množstvím zkamenělých stop dinosaurů z období střední jury. Jedná se o přinejmenším 31 lokalit na ploše 30 km², celkový počet stop přitom přesahuje 700.[4]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Madagaskar, Tsingy de Bemaraha [online]. botany.cz [cit. 2022-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Tsingy De Bemaraha Strict Nature Reserve [online]. Program OSN pro životní prostředí [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Madagaskarský Národní park Tsingy: Podmanivost kamenných jehel [online]. 100+1 zahraniční zajímavost [cit. 2022-06-18]. Dostupné online.
- ↑ A. Wagensommer, R. Dolch, T. Ratolojanahary, S. Donato and S. D'Orazi Porchetti (2021). Defining the Bemaraha megatracksite: an update on dinosaur ichnology in Madagascar. Geological Society, London, Special Publication: SP522 Ichnology in Shallow-marine and Transitional Environment. doi: https://doi.org/10.1144/SP522-2021-86
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tsingy de Bemaraha na Wikimedia Commons - (anglicky) Encyclopedia of Earth: Tsingy de Bemaraha Strict Nature Reserve, Madagascar
