Townland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa townlandů v civil parish Thurles, hrabství Tipperary

Townland (irsky baile fearainn) je nejmenší územní jednotka v Irsku a v souostroví Vnější Hebridy ve Skotsku, jež se většinou rozkládá na ploše okolo 40 až 202 ha (100–500 akrů).[1] K ustanovení townlandů došlo již v gaelském Irsku před invazí normanů a většina z nich má jméno pocházející z irštiny.[2][3] V moderním Irsku se nachází více než 60 000 townlandů,[4] mezi něž patří i neobydlené oblasti, zejména malé ostrovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Townland je v Irsku obecně nejmenší místní administrativní jednotkou, přestože se několik velkých townlandů dále dělí do tzv. setnin. Koncept townlandů je založen na gaelském systému dělení půdy a první oficiální důkazy o jejich existenci pochází z církevních záznamů z doby před 12. stoletím. V 16. století je začaly mapovat a definovat anglické úřady za účelem konfiskací půdy a jejího následného přerozdělení investorům a kolonistům z Británie.[5][6]

Až do 19. století většinu townlandů vlastnili velcí pozemkový vlastníci (landlordi) a hospodářsky je využíval větší počet nájemců. Poplatek (tzv. cess), jímž se financovaly silniční práce a další místní výdaje, měl stejnou sazbu pro každý townland v určitém baronství, a to bez ohledu na jeho velikost a hospodářskou produkci. Obyvatelé v malém či chudém townlandu kvůli tomu byli ve velké nevýhodě v porovnání s obyvateli těch větších nebo úrodnějších. Náprava přišla až v roce 1868, kdy došlo k určení hranic jednotlivých townlandů a vyhodnocení jejich pravděpodobných výnosů během měření známého jako Griffith's Valuation. Tento výzkum byl součástí projektu irské pobočky britské vyměřovací agentury Ordnance Survey, která během 19. století vytvořila sérii map Irska pro daňové účely. Tyto mapy dokumentovaly a standardizovaly hranice více než 60 000 townlandů v Irsku, a práce na novém vymezení hranic často zahrnovaly i rozdělení nebo sloučení existujících townlandů a vytyčení hranic v horských a bažinatých oblastech, jež dosud nebyly do území townlandů zahrnuty. V roce 1901 bylo v Irsku 60 462 townlandů, o deset let později 60 679.[6][7]

V moderní době[editovat | editovat zdroj]

Označení hranic townlandu Ballycuirke v hrabství Galway

Původně měl každý townland v celém Irsku svou vlastní poštovní adresu, ale v roce 1972 Royal Mail rozhodl, že je uvádění townlandu v poštovních adresách v Severním Irsku anachronismem. Názvy townlandů nebyly zakázány, ale byly považovány za „nadbytečné informace“ a lidé byli žádáni, aby je již při využívání poštovních služeb neuváděli; měly být nahrazeny popisnými čísly, názvy silnic a poštovními směrovacími čísly. Jako reakce se zformovalo lidové hnutí proti tomuto rozhodnutí, jež se stalo vzácným příkladem jednoty obyvatelstva během tzv. The Troubles; změna však vešla v platnost.[6]

V Irské republice se na adresách nadále uvádí názvy townlandů. V roce 2005 Ministerstvo životního prostředí, klimatu a komunikací oznámilo, že má být zaveden nový poštovní kód Eircode, jenž byl uveden do provozu v roce 2015.[8] Díky němu není nutné při využívání poštovních služeb uvádět adresu townlandu; používání Eircodu však není v Irsku povinné.[9]

Townlandy jsou v moderní době chápány především jako územní jednotka se společenstvím lidí, která má svou vlastní unikátní historii.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Townland na anglické Wikipedii.

  1. CARMICHAEL, Alexander. Grazing and agrestic customs of the Outer Hebrides. Edinburgh: Neill and Company, 1884. Dostupné online. S. 452. (anglicky) 
  2. BARRY, Terry. A History of Settlement in Ireland. [s.l.]: Routledge, 2000. S. 114. (anglicky) 
  3. COLFER, Billy. The Hook Peninsula. [s.l.]: Cork University Press, 2004. S. 29. (anglicky) 
  4. Irish Townlands. www.townlands.ie [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. OF GNEEVES, TOWNLANDS, CIVIL PARISHES & STATION DISTRICTS. Fossa Historical Society [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  6. a b c REID, Bryonie. Senses of Place. Senses of Time. [s.l.]: Ashgate Publishing, 2005. Kapitola Identity, Locality and the Townland in Northern Ireland", s. 47–60. (anglicky) 
  7. Digitization of Irish 1901 and 1911 census records. http://www.census.nationalarchives.ie [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HUTTON, Brian. Eircode comes good and find its true direction. https://www.irishtimes.com [online]. 11. 12. 2020 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. FAQs (Do I have to use an Eircode?). Eircode [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The townlands of old Ireland. https://www.irishtimes.com [online]. 30. 5. 1998 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]