Tovarna avtomobilov Maribor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tovarna avtomobilov Maribor
Logo
Založeno 1946
Osud Konkurs (1996)
Zakladatel Federativní lidová republika Jugoslávie
Sídlo Maribor, SR Slovenia Jugoslávie
Produkty kamion
Oficiální web www.tvm.si/eng/index.php
Zánik 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tovarna avtomobilov Maribor (TAM, česky Továrna automobilů Maribor) byl jugoslávský, resp. slovinský, výrobce vozidel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky závodu se datují do roku 1941, kdy v místě, jež bylo součástí říšskoněmeckého záboru, rozhodli okupanti o dostavbě továrny leteckých dílů. Přípravy a stavební práce, na které byli nasazeni váleční zajatci z různých zemí, byly zahájeny již v červenci 1941. První tři tovární budovy byly dokončeny v dubnu 1942, příprava výroby byla zahájena již na konci roku 1941. V roce 1942 bylo v továrně zaměstnáno přes sedm tisíc pracovníků. V roce 1943 začaly být s ohledem na nebezpečí náletů budovány rozsáhlé podzemní bunkry. Na počátku roku 1944 byla továrna leteckým náletem značně poškozena.[1]

S blížícím se koncem války se zhoršovala v továrně pracovní morálka, klesala produkce a snižoval se i objem výroby. V květnu 1945 požádal oblastní orgán národního osvobození Jugoslávie zaměstnance k návratu do továrny. Na výzvu se do továrny vrátila velká část bývalých pracovníků, propagandisticky posloužila i návštěva maršála Josipa Broze Tita v červnu 1945. Závod byl po druhé světové válce znárodněn. Na základě české licence (Praga RN) byla zahájena výroba nákladních automobilů Pionir, jichž bylo v následujících patnácti letech vyrobeno přes 17 tisíc.[1]

Rozhodnutím jugoslávské svazové vlády z 31. prosince 1946 bylo rozhodnuto o přejmenování Továrny leteckých dílů na Tovarno avtomobilov Maribor Tezno. Rozhodnutí podepsali maršál Tito a Boris Kidrič. Dalším mezníkem bylo sjednání licence se západoněmeckou Klöckner-Humboldt-Deutz v lednu 1957. Vozidla vyráběná v rámci tohoto nového výrobního programu byla ze třiceti procent tvořena jugoslávskými díly. V roce 1961 byl závod přejmenován na Tovarno avtomobilov in motorjev Maribor.[1] Společnost následně získala úvěr, z něhož financovala modernizaci závodu, díky čemuž byla zahájena výroba nové řady nákladních vozidel a autobusů.[2] V sedmdesátých letech byla součástí TAM i divize výroby kolejových vozidel a teplovodních kotlů.[3] Na konci sedmdesátých let byl TAM jeden z prvních 48 jugoslávských podniků, kde byl pokusně zaveden systém samosprávy.[1]

Rozmach společnosti byl přerušen v osmdesátých letech, kdy se do jejího vývoje promítla jugoslávská hospodářská krize. Vývoj byl umocněn změnou společnost-politického zřízení a rostoucí nespokojeností zaměstnanců, jež způsobila, že na TAM i dceřiné společnosti byl v červnu 1996 prohlášen konkurs.[1]

Za nástupce TAM byla považována společnost Tovarna Vozil Maribor (TVM),[4] která však v roce 2011 taktéž skončila v konkurzu s dluhy ve výši přes 62 milionů .[5][6]

Galerie vozidel TAM[editovat | editovat zdroj]

nákladní automobily[editovat | editovat zdroj]

autobusy[editovat | editovat zdroj]

vojenské speciály[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e KOCBEK, Darja. Zgodovina mariborskega Tama skozi razstavljene dokumente. Razgledi.net [online]. 2007-10-10 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  2. CULLEN, Tim. Yugoslavia and the World Bank [pdf]. Washington, D.C.: World Bank, 1979-09, [cit. 2012-05-30]. S. 46 (58). Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bo namesto MAKS-a osrednji prostor EPK-ja TVT Boris Kidrič?. MMC RTV Slovenija [online]. 2011-05-08 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X.  (slovinsky) 
  4. TAM - ugasli slovenski ponos. MMC RTV Slovenija [online]. 2008-07-04 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X.  (slovinsky) 
  5. Vložili zahtevo za stečaj TVM. Slovenske Novice [online]. 2011-03-03 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  6. V TVM očitno res konec prozvodnje avtobusov. 24ur.com [online]. 2012-02-02 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online.  (slovinsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]