Tokyo Big Sight
| Tokyo Big Sight | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | high-tech architektura |
| Architekt | AXS Satow |
| Výstavba | říjen 1995 |
| Cena | ¥ 40,392,000,000 |
| Materiály | ocel a železobeton |
| Současný majitel | Tokyo Big Sight Inc. |
| Poloha | |
| Adresa | 東京都江東区有明三丁目11番1号, Tokio,  Japonsko |
| Souřadnice | 35°37′48,57″ s. š., 139°47′37,47″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tokyo Big Sight (japonsky 東京ビッグサイト, Tókjó Biggu Saito), oficiálně známé jakožto Tokyo International Exhibition Center (東京国際展示場, Tókjó Kokusai Tendžidžó), je největší výstavištní středisko v Tokiu v Japonsku. Výstavní komplex byl otevřen v dubnu 1996 a nachází se ve čtvrti Aritake, Tokijského subcentra na nábřeží (臨海副都心, Rinkai Fukutošin) v Tokijském zálivu. Jeho nejikoničtější budovou je konferenční věž mající podobu tří obrácených pyramid. Jméno Tokyo Big Sight se v roce 2003 stalo jménem společnosti, která jej provozuje.
Centrum bylo plánovaným dějištěm letních olympijských her v roce 2020 a měly se zde pořádat zápasy ve wrestlingu, šermu a taekwonda. Z důvodu snížení veřejného financování byl však organizační výbor donucen k výběru alternativního místa pro tyto události. Místo toho sloužilo výstaviště jako hlavní vysílací a tiskové středisko her.[1]
Umístění a části výstaviště[editovat | editovat zdroj]
Tokyo Big Sight se nachází na břehu Tokijského zálivu, asi 30 minut vlakem od Tokijského centrálního nádraží (東京駅, Tókjó-eki).[2] Jeho nejvýraznějším rysem je 58 metrů vysoká osmipatrová konferenční věž s železobetonovou konstrukcí a celkovou podlahovou plochou 230 873 metrů2.[3] Kongresové centrum je rozděleno do tří hlavních částí – Východní výstavní síň, Západní výstavní síň a Konferenční věž –, z nichž je každá část samostatná a dispunuje vlastními restauracemi a dalšími zařízeními.[4]
Konferenční věž[editovat | editovat zdroj]
Architektonický prvek nejčastšji spojovaný s Tokyo Big Sight je hlavní konferenční věž s fasádou ze skla a titanu, v podobě čtyř obrácených pyramid namontovaných na podpěrách. V prvním patře se nachází recepční hala s kapacitou 1,100 lidí a čtyři konferenční místnosti různých velikostí. Druhé patro tvoří Entrance plaza, která je hlavním vstupním prostorem, Event Plaza, Vstupní hala, která vede do samotných výstavních hal a Exhibition Plaza.[5] Kvůli designu stavby třetí a páté patra nejsou přístupná veřejnosti.
Dopravit se do šestého a sedmého patra je možné pomocí venkovního eskalátoru, který vede do vstupní haly nacházející se ve druhém patře. Tyto patra jsou hlavní konferenční prostory věže. V šestém patře se nachází deset konferenčních místností malých až středních velikostí, některé z těchto místností je možné pomocí odstranění mezilehlých příček propojit do jedné souvislé místnosti.[5] V sedmém patře se nachází tři malé konferenční místnosti a mnohem vetší mezinárodní konferenční místnost s kapacitou až 1,000 míst k sezení. V osmém patře se nachází pět konferenčních místností.
V okolí věže jsou roztroušena umělecká díla, z nichž většinu tvoří díla mezinárodních umělců, jako jsou například Claes Oldenburg, Coosje Van Bruggen, či Michael Craig-Martin a I U-hwan. Patří mezi ně socha pily,[6] nebo velké stylizované jezírko.[7]
Východní výstavní síň[editovat | editovat zdroj]
Východní výstavní síň se skládá z 600 metrů dlouhé dvoupodlažní galerie, která je lemovaná z obou stran třemi z velké části identickými výstavními halami a podzemního parkoviště.[8] Celková výška objektu je tři podlaží. Galerie s prosklenou střechou je vybavena travelátory pro snadnější a rychlejší pohyb, prodejnami potravin, eskalátory, elektronickými cedulemi a řadou dalších zařízení.
Každá hala disponuje pohyblivou střechou, která umožňuje vystavovatelům kontrolovat množství procházejícího slunečního svitu a zapuštěnými elektronickými zařízeními pro ovládání střechy a dalších funkcí v pravidelných intervalech. Dále předváděcí síní, čtyřmi konferenčními místnostmi a šatnou. Stejně jako u konferenční věže je možné sloučit jednotlivé haly, což umožňuje maximální souvislou podlahovou plochu ekvivalentní trojnásobku kapacity jedné haly, neboli celkem 26 010 metrů čtverečních.
Na rozdíl od západní výstavní síně se východní výstavní síň nenachází přímo vedle hlavního prostoru konferenční věže a tak je lehce oddělená.
Západní výstavní síň[editovat | editovat zdroj]
Západní výstavní síň se sestává ze čtyř vnitřních sálů obklopujících centrální dvoupatrové Atrium. Dva sály se nachází v prvním patře a každý z nich je vybaven jednou konferenční místností, dvěma výstavními síněmi a sedmi konferenčními místnostmi. V případě potřeby je lze sloučit s prostorem atria maximalizovat tak veškerý dostupný výstavní prostor. Zbylé dva sály, se nachází na druhém podlaží a jsou menší než ty prvním a to z toho důvodu, že zbytek prostoru, který nezabírá horní plocha Atria, z velké části zabírá střešní výstavní plocha.
K Západní výstavní síni přiléhá venkovní výstavní plocha, která má stejně jako střešní plocha výhled na nábřeží. Jako u ostatních výstavních ploch v Tokyo Big Sight je možné spojit oba prostory horních hal a vytvořit tak jednu souvislou plochu. Západní výstavní síň se skládá celkem z šesti výstavních síní, třiadvaceti konferenčních místností a třech šaten. Celková hrubá podlahová plocha haly činí 46,280 metrů čtverečních.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Na základě smlouvy s finančním úřadem tokijské metropolitní vlády, stavbu celého výstaviště zajišťovalo celkem osm dodavatelů. Stavba začala v říjnu 1992 a byla dokončena v říjnu 1995. Celková hodnota smlouvy byla 40 392 000 000 jenů.[3] Tokijský guvernér Šun’iči Suzuki byl přítomen 30. června 1994 na zvedací ceremonii, která započala zvednutí hlavní konstrukce věže vážící přibližně 5 900 tun.[3] Dokončení tohoto procesu trvalo tři dny.[9] Později byl instalován eskalátor o hmotnosti 250 tun, který formálně propojil vyvýšenou konstrukci s přízemím.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tokyo Big Sight na anglické Wikipedii.
- ↑ Venue Plan [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Overview of exhibition (původním názvem: 展示会産業概論). [s.l.]: Ministry of Economy, Trade and Industry, 2014. Dostupné online. S. 98. (Japanese) Archivováno 8. 5. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Tokyo International Exhibition Center Congress Tower [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-08-04.
- ↑ Tokyo Big Sight [online]. Business Events Tokyo [cit. 2015-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-10.
- ↑ a b Conference tower [online]. Tokyo Big Sight [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-11-07.
- ↑ OLDENBURG, Claes; BRUGGEN, Coosje van. Saw, Sawing [online]. [cit. 2015-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-04.
- ↑ Works of art [online]. [cit. 2015-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-04.
- ↑ Floor map [online]. [cit. 2015-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-04.
- ↑ Offices, Industrial and Commercial Facilities [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-08-04.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tokyo Big Sight na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Tokyo Big Sight Map Archivováno 14. 2. 2012 na Wayback Machine.
