Tegula
| Tegula, společnost na výrobu vápenopískových cihel | |
|---|---|
 Dnešní vzhled areálu cihelny | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1909[1] (cihelna)/1918 (firma) |
| Osud | zánik firmy (před rokem 1939) |
| Sídlo | Slezské Předměstí, Československo |
| Adresa sídla | Hradec Králové, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | stavební |
| Produkty | cihly, vápno, portlandský cement |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tegula, společnost na výrobu vápenopískových cihel byla firma, která provozovala cihelnu čp. 40 na Slezském Předměstí a svoje sídlo měla v Hradci Králové v Jiříkově třídě čp. 238.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tato firma, která vyráběla vápenopískové cihly,[3] byla založena v roce 1918 a její továrna se nacházela na Slezském Předměstí proti budově nádraží. Pojmenování získala po latinském výrazu pro cihlu. Její historie je však o trošku starší, neboť již 1. listopadu 1908 se v Grandhotelu konala schůze podílníků a zájemců společnosti s ručením omezeným, jež zakoupila pozemky na Slezském Předměstí a plánovala zde brzké postavení továrny na výrobu vápenopískových cihel.[4] Továrna na výrobu vápeno-pískových cihel v Hradci Králové s. r. o. byla založena na smlouvě z 25. listopadu téhož roku a jejími jednateli byli stavitel Alex. Haller, ing. Jaroslav Novák, sládek Jan Mattuš v Hradci Králové, obchodník s uhlím Václav Morávek v Plotištích a rolník Jan Jarkovský ve Velké Bělči.
Stavba cihelny byla zahájena v roce 1909. K jejímu vybudování byly používány obyčejné cihly z okolních cihelen, ale byly dováženy i pískové cihly z Bohdanče. Téhož roku byl do cihelny dopraven také velký kotel pro parní stroj.[5] Roku 1912 nastávají problémy v mzdové oblasti a vedení firmy vyhrožovalo, že pokud nepřistoupí dělnictvo na její podmínky, má již za ně lacinější náhradu. Hospodářské neduhy se nakonec řeší tím, že zbudovaná cihelna byla v roce 1914 pronajata právě společnosti Tegula.[6]
Vedle samotné výroby se věnovala i obchodu se stavebními hmotami, zejm. vápnem a portlandským cementem. Známá byla i podporou potřebných. Roku 1920 darovala na výstavbu studentské kolonie v Praze na Letné jeden vagón cihel. V roce 1928 zde byl odkryt v hloubce 35 cm popelnicový hrob z doby lužické, obsahující popelnici s kostmi a kusem jehlice. Mimo to byly v hrobě nalezeny dno nádoby a nádobka na nožce se čtyřmi prsními vypouklinami. V době krutých mrazů roku 1929 věnovala ve prospěch chudých 20 centů uhlí k ruce městského úřadu v Hradci Králové.[7] Samozřejmostí bylo vybavení vším moderním zařízením, a to včetně telefonu, jenž měl číslo 55. V roce 1935 poškodil požár na Slezském Předměstí obytný dům společnosti Tegula. Domek byl obýván manžely Bendovými. Oheň se rychle šířil a shořelo vše, co bylo na půdě a všechna výbava dcery Bendových, Boženy. Tegula utrpěla škodu 40 000 Kč a Bendovi 15 700 Kč. Naštěstí byla škoda kryta pojištěním.[8]
Další osudy firmy nejsou známé, neboť v Adresáři Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství z roku 1939 není o této společnosti ani slovo, což znamená, že zanikla někdy mezi léty 1935 a 1939. Příčinou zániku mohly být následky období hospodářské krize, které utlumilo stavební ruch či klesající zájem o vápenopískové cihly, případně o cihly vůbec, neboť při velkých stavbách se začíná přecházet na železobeton.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ František Tichý, Ludvík Domečka a Karel Slavoj Kašpar, Úplný průvodce po velkém Hradci Králové, Hradec Králové 1910, str. 100
- ↑ Národní listy, Praha 21. prosince 1929, příloha Královéhradecko, str. 3
- ↑ Archivovaná kopie. www.balustrada.cz [online]. [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
- ↑ Stavitelské listy. Věstník společenstva stavitelů pro obvod obchodní a živnostenské komory v Praze, Praha 15. května 1909, str. 152
- ↑ Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 229
- ↑ Český severovýchod, Hradec Králové 8. března 1929, str. 3
- ↑ Rozhledy, Hradec Králové 15. března 1935, str. 5