Tallinnská elektrárna
Tallinnská elektrárna (estonsky: Tallinna elektrijaam) je bývalá elektrárna v Tallinnu v Estonsku. Její stavbu iniciovala firma Volta s povolením tallinnské městské rady v roce 1912.[1] Leží v blízkosti tallinnské plynárny v lokalitě bývalé pevnosti Stuart.[2] Plány na stavbu této elektrárny vytvořil architekt Hans Schmidt a společnost Volta.[1][2] Původně zde byly v provozu tři parní turbíny Lavalova typu se třemi elektrickými generátory o výkonu 0,19 MW (250 koňských sil z produkce firmy Volta. Dva topné kotle na uhlí vyrobila společnost AS Franz Krull. Její otevření se uskutečnilo dne 14. března 1913. Původním zdrojem energie bylo pouze uhlí, ale v letech 1919–1920 byla elektrárna rozšířena a přestavěna i pro spalování dřeva a rašeliny.[1][3] V roce 1924 transformována na využití ropné břidlice.[1][4][5][6] V té době byla první elektrárnou na světě, ve které se ropná břidlice používala jako primární zdroj energie.[7][8] V roce 1939 dosáhla elektrárna kapacity 22 MW.[6][9]
V roce 1929 byla uvedena do provozu nová turbínová hala a v roce 1932 nová rozvodna.[3] V roce 1941 byla elektrárna poškozena sovětskými vojsky. Obnovena byla o sedm let později současně s vybudováním nového 102,5 m vysokého komína.[2] 9. října 1959 začala sloužit jako kogenerační elektrárna a teplárna.[10] V roce 1965 došlo k její poslední transformaci, a to na zpracování topného oleje.[3] 2. února 1979 byla produkce elektřiny definitivně ukončena.[10]
Od roku 1984 se její bývalá kotelna používá jako muzeum energie a od roku 2011 slouží celý komplex jako zázemí společnosti Tallinn Creative Hub (Kultuurikatel).[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
Pohled do kotelny -
Estakáda
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tallinn Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d NERMAN, Robert. Tallinna esimene elektrijaam saab 24. märtsil 91-aastaseks. Eesti Päevaleht. 2004-03-23. Dostupné online [cit. 2012-11-04]. (Estonian)
- ↑ a b c Kalamaja [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (Estonian)
- ↑ a b c Tallinna elektrijaama korsten [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (Estonian)
- ↑ OTS, Arvo. Estonian oil shale properties and utilization in power plants. Energetika. Lithuanian Academy of Sciences Publishers, 2007-02-12, s. 8–18. Dostupné online [cit. 2012-11-04].
- ↑ HOLMBERG, Rurik. Survival of the Unfit. Path Dependence and the Estonian Oil Shale Industry. [s.l.]: Linköping University, 2008. (Linköping Studies in Arts and Science; sv. 427). Dostupné online. S. 89.
- ↑ a b Direct Combustion of Oil Shale. Pace Synthetic Fuels report. The Pace Company Consultants & Engineers, March 1982, s. 2–2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-25. Archivovaná kopie. adr.coalliance.org [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-25.
- ↑ OTS, Arvo. Oil Shale Fuel Combustion. Redakce Tyson, Toni; McQuillen, Mary. Tallinn: Arv Ots; Eesti Energia, 2006. ISBN 978-9949-13-710-7. S. 13–17.
- ↑ Aarna, Indrek (2010-09-14). "Developments in Production of Synthetic Fuels out of Estonian Oil Shale" (PDF) in World Energy Congress., Montreal: World Energy Council. Retrieved on 2012-11-10. Archivováno 25. 11. 2011 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.worldenergy.org [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-25.
- ↑ Energeetika ajalugu [online]. Eesti Energia [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (Estonian)
- ↑ a b Tallinna kaugkütte ajalugu [online]. Tallinna Küte [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (Estonian)
- ↑ Tallinn Creative Hub [online]. Tallinn Creative Hub [cit. 2012-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-13.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tallinnská elektrárna na Wikimedia Commons
