Tallinnská elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kotelna a komín bývalé elektrárny

Tallinnská elektrárna (estonsky: Tallinna elektrijaam) je bývalá elektrárna v Tallinnu v Estonsku. Její stavbu iniciovala firma Volta s povolením tallinnské městské rady v roce 1912.[1] Leží v blízkosti tallinnské plynárny v lokalitě bývalé pevnosti Stuart.[2] Plány na stavbu této elektrárny vytvořil architekt Hans Schmidt a společnost Volta.[1][2] Původně zde byly v provozu tři parní turbíny Lavalova typu se třemi elektrickými generátory o výkonu 0,19 MW (250 koňských sil z produkce firmy Volta. Dva topné kotle na uhlí vyrobila společnost AS Franz Krull. Její otevření se uskutečnilo dne 14. března 1913. Původním zdrojem energie bylo pouze uhlí, ale v letech 1919–1920 byla elektrárna rozšířena a přestavěna i pro spalování dřeva a rašeliny.[1][3] V roce 1924 transformována na využití ropné břidlice.[1][4][5][6] V té době byla první elektrárnou na světě, ve které se ropná břidlice používala jako primární zdroj energie.[7][8] V roce 1939 dosáhla elektrárna kapacity 22 MW.[6][9]

V roce 1929 byla uvedena do provozu nová turbínová hala a v roce 1932 nová rozvodna.[3] V roce 1941 byla elektrárna poškozena sovětskými vojsky. Obnovena byla o sedm let později současně s vybudováním nového 102,5 m vysokého komína.[2] 9. října 1959 začala sloužit jako kogenerační elektrárna a teplárna.[10] V roce 1965 došlo k její poslední transformaci, a to na zpracování topného oleje.[3] 2. února 1979 byla produkce elektřiny definitivně ukončena.[10]

Od roku 1984 se její bývalá kotelna používá jako muzeum energie a od roku 2011 slouží celý komplex jako zázemí společnosti Tallinn Creative Hub (Kultuurikatel).[11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tallinn Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. a b c d "Tallinna esimene elektrijaam saab 24. märtsil 91-aastaseks", 2004-03-23. Ověřeno k 2012-11-04.Estonian 
  2. a b c Kalamaja [online]. [cit. 2012-11-04]. [1]. (Estonian) 
  3. a b c Tallinna elektrijaama korsten [online]. [cit. 2012-11-04]. [2]. (Estonian) 
  4. Ots, Arvo (2007-02-12).  "Estonian oil shale properties and utilization in power plants"(PDF). Energetika 53 (2): 8–18. Lithuanian Academy of Sciences Publishers. 
  5. Holmberg, Rurik(2008). Survival of the Unfit. Path Dependence and the Estonian Oil Shale Industry(PDF), Linköping Studies in Arts and Science 427Linköping University, 89. Ověřeno k 2012-11-04. 
  6. a b  "Direct Combustion of Oil Shale"(PDF)(March 1982). Pace Synthetic Fuels report 19 (1). The Pace Company Consultants & Engineers. 
  7. Ots, Arvo[2004](2006).in Tyson, Toni; McQuillen, Mary: Oil Shale Fuel Combustion. Tallinn: Arv Ots; Eesti Energia, 13–17. ISBN 978-9949-13-710-7. 
  8. Aarna, Indrek (2010-09-14). "Developments in Production of Synthetic Fuels out of Estonian Oil Shale" (PDF) in World Energy Congress., Montreal: World Energy Council. Retrieved on 2012-11-10. 
  9. Energeetika ajalugu [PDF]. Eesti Energia, [cit. 2012-11-04]. [3]. (Estonian) 
  10. a b Tallinna kaugkütte ajalugu [online]. Tallinna Küte, [cit. 2012-11-04]. [4]. (Estonian) 
  11. Tallinn Creative Hub [online]. Tallinn Creative Hub, [cit. 2012-11-04]. [5]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]