Diskuse:Vesnický kostel (Reinhardtsdorf)

WPQ

Mirek 256

Já zde mám problém s názvem článku, autor sice v poznámce o tomto píše, ale vesnický kostel asi ne. Němci o kostel článek nemají, stačí jim na oddíl v článku o vesnici, ale kostel mají pojmenovaný Evangelisch-lutherische Kirche in Reinhardtsdorf česky asi Evangelicko luteránský kostel v Reinhardorfu, po přesné podobě druhého slova pátrat nebudu. Stránky o kostele taky nepíší o vesnickém kostele, viz [1], ale ty stránky autor zná. Ale vesnický kostel je podle mé maličkosti každý kostel na vesnici, a tak se žádný kostel nejmenuje.Mirek256 5. 12. 2020, 15:20 (CET)

@Mirek256: Ahoj Mirku, čert mě nakonec vrátil (Lucifer nesnáší konkurenci), tak navážu na to, co jsem včera psal. Vesnický kostel je buďto jakýkoliv kostel na vesnici, anebo kunsthistorický pojem. Tady je to myšleno v druhém smyslu. Článek vesnický kostel začínám zpracovávat, ale bude poněkud podrobný, takže mi to chvíli času zabere (osnovu mám na svém pískovišti). Evangelické kostely tady v Sasku jsou pojmenované naprosto nesystematicky, přece jen se neprojevuje to naše katolické modloslužebnictví. Tento kostel je souběžně označován čtyřmi názvy, přičemž žádný z nich nevyčnívá extra výrazně nad ostatní. Když jsem před časem patlal článek Církevní okrsek Pirna, procházel jsem každý jednotlivý kostel a hledal nejvhodnějí název odrážející realitu. Podle toho se teď řídím. Článek by se stejně tak mohl jmenovat Evangelicko-luterský kostel (Reinhardtsdorf), jako jsem třeba psal zde, nebo taky nepřeloženě Bauernbarock-Kirche (Reinhardtsdorf), jako jsem to udělal zde, nebo prostě jen Kostel (Reinhardtsdorf). Mně osobně je to putna, každopádně až se na nějakém názvu definitivně shodneme, určitě udělám přesměrování, aby se dalo na ten článek dostat i z ostatních názvů. Když se podíváš do kategorie Vesnické kostely, vidíš, že jednota zkrátka není a nebude. Na závěr si dovolím poznámku, že pro mě osobně největší lahůdka je trend označování kostelů jako Radfahrerkirche (cyklistický kostel). --Gumideck (diskuse) 6. 12. 2020, 12:01 (CET)

Khamul1

@Gumideck: Ahoj, moc hezké, opět mám jen pár nepodstatných drobností:

• Je chráněn jako kulturní památka s číslem 09223563 – Dopsal bych odkdy.
  • Nevyřešeno Tenhle údaj bohužel saský seznam památek z nepochopitelných důvodů neuvádí. --Gumideck (diskuse) 6. 12. 2020, 13:03 (CET)
• Johann VII. von Schleinitz – Osobně jména středověkých biskupů počešťuju, jak to většinou dělá i odborná literatura (i tady), ale je to docela jedno.
  • Komentář Popravdě to počešťování moc rád nemám, pak by tam trčelo jediné české jméno pro německého biskupa. Ale klidně se podvolím. Na toto téma jsem ovšem otvíral téměř před čtyřmi lety diskusi, kterou tehdy všichni, kdož k tomu měli co říct, taktně ignorovali :-)
    • Já se většinou řídím podle toho, jak konkrétního německého biskupa označují v literatuře. Nechápu, kde se to vzalo, ale středověké biskupy na rozdíl od těch novověkých historici skutečně většinou počešťují (např. Oldřicha Sekovského v české literatuře nikde nenajdeš jako Ulricha von Seckau). Ale nebudu tě nutit :-) --Khamul1 (diskuse) 7. 12. 2020, 10:47 (CET)
• nový pozdně gotický hlavní oltář – Nový? Nerozumím. Je u toho až příliš mnoho přívlastků :-)
  • Vyřešeno Tu větu jsem dost blbě formuloval, opraveno.
• pány z Bünau – Pokud se bavíme o 16. století, dával bych si na označení páni pozor. Podle Halady byli jenom rytíři. Nejlepší by bylo upřesnit, o koho se jednalo konkrétně.
  • Vyřešeno Opraveno a nalinkováno, o jejich české větvi máme článek, který by šlo doplnit o německý původ. Ihned mě napadá souvislost s dalšími články. Tady v Sasku jsou skoro na každé vesnici drobné zámečky. Celý areál se nazýval Rittergut (rytířský statek) a hlavní budova jako Herrenhaus (panský dům). V německých zdrojích se tak píše o pánech i rytířích z Bünau či Lüttichau. Tak z toho nejsem moudrý.
• Muzeu Královského saského spolku pro starožitnosti – Nalinkovat?
  • Vyřešeno Link dodán, ale na německé Wikipedii je odkaz veden jako přesměrování do souhrnného článku, muzeum zaniklo.
• U jiných kostelů máš ještě šablonu {{Geografické okolí}}
  • Vyřešeno Šablonu jsem vložil a následně zjistil, že se nedá pro bezprostřední okolí vyplnit, kolem kostela nic zajímavého není. Klidně ji vložím, absence jsem si vědom, ale budou tam stavby poněkud vzdálenější.
    • Šablona doplněna.
• Odkaz u reference 8 mě hodí jenom k vyhledávači, podobně jako u reference 5, a pak si s tím nevím rady. Nešlo by ty odkazy nějak upřesnit?
  • Vyřešeno U církevního okrsku se dá mapa rozkliknout, u památkového katalogu je buď možnost hlavní strany (jako teď), anebo odkaz na PDF soubor, který se rovnou stáhne do PC. Ani jedno není ideální, přidal jsem ale tu PDF verzi.
• Některé obrázky v galerii v kapitole Historie (márnici, faru, případně i hřbitov) bych viděl raději v kapitole Okolí kostela.
  • Vyřešeno Pravdu díš, příležitostně ještě něco nafotím a doplním, aby tam nebyly jen dva obrázky.
• Další parametry pro administrativní zařazení kostela v infoboxu nevyužijeme?
  • Nevyřešeno Pro tyto evangelicko-luterské kostely potřebujeme církev, podřízený církevní okrsek a církevní obec (farnost). Položka církevní okrsek bohužel není, tak to řeším odkazem na kapitolu církevní obce v článku o okrsku.
• Rozšířenou stavbu znovu vysvětil míšeňský biskup – Vysvěcoval ho míšeňský biskup, když se kostel nacházel v pražské arcidiecézi? Chápu, že v tom na pohraničí máte bordel :-) Nebo v tom možná mám bordel spíš já?
  • Vyřešeno Vždyť je to přece tak jasné :-) Není to jasné vůbec, protože když je kostel zmiňován ve 14. století, spadalo území až po Hohnstein a Königstein k Českému království a tedy pod pražskou arcidiecézi. Od druhé poloviny 15. století však náleželo k Sasku, a tedy k míšeňské diecézi. A za dvě desetiletí po svěcení biskupem Janem přijde reformace, která tomu nasadí korunu :-) Promyslím to a nějak tam tyto změny zakomponuju, třeba formou poznámky.
    • Spojil jsem to i s připomínkou níže u Honzy a doplnil jsem. Dokonce máme k tématu článek, což jsem ani netušil.
      • Jo, teď už mi to dává smysl. --Khamul1 (diskuse) 7. 12. 2020, 10:47 (CET)

Už teď bych to viděl na DČ. Měj se, --Khamul1 (diskuse) 5. 12. 2020, 18:37 (CET)

Děkuji moc za poznámky, přesně to jsem potřeboval. Pokusím se doplnit ještě dnes. --Gumideck (diskuse) 6. 12. 2020, 13:03 (CET)

Jan Polák

@Gumideck: I já s dovolením přihodím několik drobností:

• Farnost odváděla každý půlrok desátky ve výši 4 pražských grošů – možná se ptám hloupě a z neznalosti, nicméně komu je odváděla?
  • Vyřešeno Když někdo platí výpalné, mělo by být jasné komu :-) Spojil jsem to s Khamulovou poznámkou o nejasné příslušnosti a doplnil jsem.
• pravobřežní Ostrau a Postelwitz – pravobřežní vůči čemu?
  • Vyřešeno Labe jsem doplnil a větu přeformuloval, všechny vsi nejsou přímo u vody.
• Krippenská kaple Kristových jeslí připadala – „připadala“ nebo spíš „připadla“?
  • Vyřešeno Ne ne, je to správně, ale vyměnil jsem sloveso, aby to bylo údernější :-)
• v období let 1681 až 1711 probíhala malířská výzdoba celé kostelní lodi. (…) V roce 1685 následovala úprava průčelí, – následovala? Spíš souběžně s tím probíhala, ne?
  • Vyřešeno Klasik by pravil: uznávám, že je to kravina :-)
    • Ano, to je přesně ono. --Jan Polák (diskuse) 7. 12. 2020, 08:41 (CET)
• a roku 1802 se renovace dočkala i větrná korouhev. –upravil jsem do této podoby, ale nevím, zda jsem to spíš nezkazil a nezměnil Tvůj původní záměr.
  • Komentář Určitě ne, takhle je to lepší.
• zrekvírovány zvony – škoda, že nevíme, jaké zvony to byly
  • Vyřešeno Spíš je škoda, že jsem je chtěl uvést, ale zapomněl jsem, protože Meiche o nich píše.
• nově pozlacena, aby se mohla korouhev v říjnu 1802 vrátit na původní místo – bez pozlacení by se nemohla vrátit zpátky?
  • Vyřešeno To by nevypadala přece dobře :-) Upraveno.
• však postupem let korouhev chřadla – místo toho „chřadla“, co jsem tam teď doplnil, by mělo být nějaké vhodnější slovo, jen si teď nemůžu vzpomenout jaké. Třeba si časem vzpomenu
  • Vyřešeno Chátrala? SSJČ dovoluje chátrat nejen stavbám, ale i předmětům. :-)
    • Jo, to by asi šlo. Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 7. 12. 2020, 08:41 (CET)
• znázorňuje kříž nesený Ježíšem Kristem a jeho následné ukřižování. – opět nevím, jestli jsem to svou úpravou spíš nepokazil
  • Vyřešeno Nepokazil, s tou větou jsem měl už dřív problém, protože v původní verzi se z ní dalo vyčíst, že ukřižován byl kříž. Teď snad úplně jasné.
• Po obou stranách, vedle zdvojených sloupů nesoucích vršek oltáře, jsou postavy Mojžíše a Jana Křtitele. – takže tam jsou celkem čtyři sochy, tedy dvojice Mojžíš a Jan Křtitel nalevo od oltáře a další dvojice soch Mojžíše a Jana Křtitele napravo od oltáře?
  • Vyřešeno Upravil jsem.

Snad jsem to Tvé obrovské dílo příliš nezkazil. Děkuji To za něj a těším se na stříbrný puclík, jenž zajisté dostane. --Jan Polák (diskuse) 6. 12. 2020, 04:51 (CET)

Moc děkuji oběma za pečlivé pročtení. Vychytali jste přesně to, co už po stopadesátém zírání do textu neuvidím, i kdybych se rozkrájel :-) --Gumideck (diskuse) 7. 12. 2020, 00:12 (CET)

Počkáme ještě pět dní, a pokud se do té doby nikdo nevyjádří, uděluju DČ. --Khamul1 (diskuse) 7. 12. 2020, 10:47 (CET)