Taganrog (maják)
| Maják Taganrog | |
|---|---|
 Maják na pohlednici | |
| Lokace | Taganrog, Azovské moře, Rusko |
| Souřadnice | 47°12′8,05″ s. š., 38°56′45,38″ v. d. |
| První stavba | 1878 |
| Datum zrušení | 1970 |
| Označení/Konfigurace | Admiralty N5540 ARLHS ERU-067 |
 | |
Maják Taganrog (rusky: Таганрогский маяк) stojí na pobřeží Azovského moře v Taganrogu v Rostovské oblasti v Rusku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První maják byl postaven v roce 1770. Z neznámých příčin zanikl.[1][2] V roce 1877 byly poskytnuté dvě plochy pro výstavbu majáku, budov a sadu s podmínkou, že sad bude přístupný veřejnosti. Pro maják byla stanovena plocha 625 čtverečních sažeň a pro sad 750 čtverečních sažeň. V roce 1878 byl postaven kamenný maják, přízemní dům a dvoupodlažní dům pro důstojníky námořního oddělení. V sadu byla zřízená meteorologická stanice. Maják byl postaven pod dozorem Nikolaje Andrejeviče Arkase.[2] Maják byl mimo činnost v období druhé světové války v letech 1941–1943, v době okupace německými vojsky.
Maják byl v roce 1970 pro špatný stav snesen. U majáku se dochoval dům důstojníků námořního oddělení a strážnice u brány.
V blízkosti majáku se nachází památník Petra I.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Maják z roku 1878 byl postaven z kamene. Válcová věž s obdélnými okny byla vysoká 22 m ukončena dvěma ochozy s kamennou římsou a kovovým zábradlím a třímetrovou zasklenou lucernou krytou kopulí s větrnou růžicí. Tloušťka stěn u paty věže byla jeden metr. Světelný zdroj byl ve výšce 70 m n. m. Dosvit je uváděn v rozmezí 35[2] až 40[3][4] km.
Dne 9. března 1909 byl petrolejový světelný zdroj nahrazen elektrickým. Elektrárna byla umístěna v domě v sadu.
V roce 1971 byl postaven nový maják z kovových válcových segmentů (8 ks). Válcová věž vysoká 20 m má pod vrchním okrajem ochoz a je zakončená lucernou. Světelný zdroj je ve výšce 49 m n. m. Věž má bílo-červené vodorovné pásy.[5]
Data[editovat | editovat zdroj]
- výška věže 20 m[5]
- světelný zdroj 49 m n. m.
- bílé světlo v cyklu 1,5 s zapnuto, 1,5 s vypnuto
označení:[5]
- Admiralty N5540
- ARLHS ERU-067
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Таганрогский маяк na ruské Wikipedii a Taganrog lighthouse na anglické Wikipedii.
- ↑ Таганрогский маяк. voopiik-don.ru [online]. [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c Маяк - Исторический Таганрог. sites.google.com [online]. [cit. 2018-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-19.
- ↑ Энциклопедия Таганрога – Российская Национальная Библиотека – Vivaldi. vivaldi.nlr.ru [online]. [cit. 2018-09-18]. Dostupné online.
- ↑ ТИМОШЕНКО, Владимир Иванович. Энциклопедия Таганрога. 2. vyd. Rostov-na-Donu: Rostizdat, 2003. 510 s. ISBN 5750906620, ISBN 9785750906628. OCLC 54906772
- ↑ a b c Lighthouses of Russia: Kerch Strait and Sea of Azov. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-09-17]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taganrog na Wikimedia Commons - Historické obrázky
