Přeskočit na obsah

Třída Sa'ar 6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Sa'ar 6
INS Magen
INS Magen
Obecné informace
UživatelIzraelské vojenské námořnictvo
Typkorveta
Lodě4
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetřída Sa'ar 5
Nástupcetřída Reshef
Technické údaje
Výtlak2000 t[1]
Délka90 m
Šířka13 m
Rychlost30 uzlů
Dosah4000 nám. mil
Výzbroj1× 76mm kanón
2× 25mm kanón
32× Barak 8
C-DOME
16× protilodní střela
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadlavrtulník SH-60
RadarIAI EL/M-2248 MF-STAR

Třída Sa'ar 6 (hebrejsky: סער, tj. bouře), jinak též třída Magen, je třída hlídkových korvet vyvíjená pro Izraelské vojenské námořnictvo německým koncernem ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS) na základě typové řady MEKO. V tomto případě se jedná o variantu MEKO-80. Celkem mají být postaveny čtyři jednotky této třídy. Jejich hlavním úkolem je hlídkování a ochrana těžebního průmyslu, zejména v místech izraelských ložisek ropy a zemního plynu ve Středozemním moři.[2] Část ceny plavidel uhradila německá vláda.[3]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Model korvety třídy Sa'a 6

Stavba celkem čtyř hlídkových korvet třídy Sa'ar 6 byla objednána v prosinci 2014.[3] Plavidla postavil koncern TKMS subdodavatelsky všechny jednotky pro německou loděnici German Naval Yards Kiel (GNYK) v Kielu, přičemž jejich vystrojení (elektronika, zbraně, bojový informační systém) proběhlo až v Izraeli.[3] Do služby má třída vstoupit roku 2019.[1]

Slavnostní první řezání oceli na první jednotku Magen proběhlo 7. února 2018 v loděnici GNYK. Ceremoniálu se účastnil velitel izraelského námořnictva admirál Eli Sharvit.[4] V květnu 2019 bylo plavidlo spuštěno na vodu. Dne 10. března 2020 korveta Magen zahájila zkoušky.[5] Izraelské námořnictvo plavidlo převzalo 11. listopadu 2020. Druhá jednotka Oz do služby vstoupila v květnu 2021. Třetí jednotka Atzmaut a čtvrtá jednotka Nitzachon byly výrobcem předány 27. července 2021. Jejich přijetí do služby má proběhnout během roku 2021.

Jednotky třídy Sa'a 6:

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
INS Magen 7. února 2018 12. května 2019 11. listopadu 2020 aktivní
INS Oz 2018 24. srpna 2019 4. května 2021 aktivní
INS Atzmaut 2018 2019 27. července 2021 ve stavbě
INS Nitzachon 2018 2019 27. července 2021 ve stavbě

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Rozestavěná příďová sekce korvety Magen
Magen

Plavidla nesou multifunkční radar IAI EL/M-2248 MF-STAR. Je pro ně plánována velmi silná výzbroj. Hlavňovou výzbroj je tvořit jeden 76mm kanón OTO Melara Super Rapid ve dělové věži na přídi a dva dálkově ovládané zbraňové stanici Typhoon s jedním 25mm kanónem M242 Bushmaster. Dále nesou 32 vertikálních vypouštěcích sil pro protiletadlové řízené střely Barak 8[3], obranný systém C-DOME a 16 protilodních střel zatím neuvedeného typu. K ničení ponorek slouží dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro protiponorkový vrtulník SH-60 Seahawk.[1] Nejvyšší rychlost je 30 uzlů a dosah 4000 námořních mil.

Služba[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2024 byl poprvé bojově nasazen obranný systém C-DOME.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Design of Future TKMS Built Saar 6 MEKO A100 Corvettes for Israeli Navy Unveiled [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-08-23 [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Four new corvettes armed with missiles and built by TKMS will defend Israel's gas rigs. [online]. Globes [cit. 2015-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Israel Signed a Contract with Germany & TKMS for 4 Modified MEKO 80 Patrol Corvettes [online]. Navyrecognition.com [cit. 2015-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. TKMS cuts steel for first Israeli Sa’ar 6-class corvette [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Israel Navy's New SA’AR 6 Corvette Begins Initial Sea Trials [online]. Navalnews.com [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Israel's Ship-Based Iron Dome Just Got Its First Combat Kill [online]. The War Zone, rev. 2024-04-09 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]