Přeskočit na obsah

Třída Pegasus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Pegasus
USS Hercules (PHM-2)
USS Hercules (PHM-2)
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Spojených států amerických
Typraketový člun
Lodě6
Osudvyřazeny
PředchůdceUSS Tucumcari
Technické údaje
Výtlak220 t (standardné)
240 t (plný)
Délka40,5 m
Šířka8,5 m
Ponor2,7 m
PohonCODOG
Rychlost48 uzlů
Dosah1225 nám. mil při 38 uzlech
Posádka21
Výzbroj76mm kanón OTO Melara
Harpoon (2×4)

Třída Pegasus (PHM – Patrol Hydrofoil Missile ship) byla třída raketových křídlových člunů námořnictva Spojených států amerických. Jejich hlavním úkolem byl průzkum a ničení hladinových lodí protivníka. V letech 1977–1982 byly postaveny čluny Pegasus, Hercules, Taurus, Aquila, AriesGemini. Všechny byly v roce 1993 vyřazeny ze služby. Jelikož pro ně americké námořnictvo nemělo adekvátní využití, žádné další lodě této kategorie si doposud nepořídilo.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
USS Pegasus (PHM-1)

Ideovým otcem těchto člunů byl admirál Elmo Zumwalt. Měla to být rychlá a efektivní plavidla, která mohla v blízkosti pobřeží zastoupit větší fregaty a torpédoborce. Tím by je uvolnila pro nasazení v jiných oblastech. Podle Zumwaltových předpokladů mělo cca 100 kusů těchto člunů zakoupit a provozovat několik zemí NATO, nakonec ale bylo postaveno pouhých šest pro službu v USA. Růst nákladů a zpozdění v realizaci projektu vedly k tomu, že o něj ostatní státy ztratily zájem.

USS Taurus (PHM-3)

Stavba šestice člunů této třídy probíhala v loděnicích BoeingSeattlu v letech 1973–1982. Jako první vstoupil do služby v roce 1977 Pegasus a naopak posledním byl roku 1982 člun Gemini. Všechny čluny během služby společně operovaly z floridského Key West.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Koncepčně se jednalo o křídlatý člun. Celé řešení bylo vyzkoušeno na člunu USS Tucumcari. Výzbroj člunů tvořil jeden 76mm kanón OTO Melaradělové věži na přídi a dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon. Pohonný systém byl koncepce CODOG. Tvořila ho dvojice dieselů Mercedes-Benz pro pomalou plavbu a jedna plynová turbína General Electric LM2500 pro plavbu maximální rychlostí.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 152–153. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]