Třída Maharaja Lela
| Třída Maharaja Lela | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Malajské královské námořnictvo |
| Typ | fregata |
| Lodě | 5 |
| Zahájení stavby | 2014 |
| Osud | ve stavbě (2023) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3100 t (plný) |
| Délka | 111 m (max.) 105 m (na čáře ponoru) |
| Šířka | 16 m (max.) 14,2 m (na čáře ponoru) |
| Ponor | 3,85 m |
| Pohon | CODAD |
| Rychlost | 28+ uzlů |
| Dosah | 5000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 138 |
| Výzbroj | 1× 57mm kanón Bofors 2× 30mm kanón (2×1) 8× Naval Strike Missile (2×4) 16× VL MICA 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | SMART-S Mk.2 TMX/EO Mk.2 |
| Sonar | CAPTAS-2 |
Třída Maharaja Lela (jinak též Second Generation Patrol Vessel, SGPV), je třída stealth fregat stavěných pro malajské královské námořnictvo. Jedná se o zvětšenou verzi korvet Gowind 2500, patřících do francouzské rodiny válečných lodí třídy Gowind.[1] Původně bylo objednáno šest jednotek této třídy. Jejich stavba začala roku 2014. Program poznamenala velká zdržení, kvůli kterým bylo zvažováno i jeho zrušení. Prototyp má být dodán nejdříve v roce 2025, tedy se sedmiletým zpožděním oproti původním plánům.[2] Roku 2023 bylo rozhodnuto o pokračování programu o zmenšení počtu plavidel na pět.
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Plavidla typu Gowind Combat francouzské loděnice DCNS v roce 2011 zvítězila v tendru na šest korvet pro malajsijské námořnictvo. V březnu 2013 bylo na výstavě LIMA 2013 upřesněno, že malajsijská plavidla budou oproti předpokladům poněkud větší, a proto budou nadále řazeny k fregatám. Stavba celé třídy probíhá v malajské loděnici Boustead Heavy Industries Corporation Berhad (BHIC) ve městě Lumut, která je s pomocí loděnice DCNS modernizována a do roku 2020 umožní stavbu tří fregat najednou.[3] Stavba prototypové jednotky byla zahájena v roce 2014, přičemž ke slavnostnímu založení kýlu došlo v březnu 2016. Celá šestice měla být do služby přijata v letech 2017–2020.[4]
Stavební program poznamenala četná zdržení. K roku 2020 byl program splněn na 56,7 % oproti plánovaným 85,7 %, přičemž jeho zpoždění činí 29 %, nebo 31 měsíců. Roku 2020 měly být dodány dvě jednotky, ve skutečnosti nebyla dokončena žádná.[5] Proto byl program roku 2019 pozastaven, aby mohl být přezkoumán. Dne 5. května 2021 vláda odsouhlasila jeho obnovení.[6] Prototyp bude hotov nejdříve v roce 2025.
V lednu 2023 nový velitel námořnictva admirál Abdul Rahman Ayob uvedl, že společně s obnovením stavby třídy se vláda rozhodla omezit počet plavidel na pět.[7] V červenci 2023 vláda a loděnice Boustead podepsali odohodu o pokračování stavby této třídy, při redukci počtu plavidel na pět.[8]
Jednotky třídy Maharaja Lela:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Maharaja Lela (2501) | 8. března 2016 | 24. srpna 2017 | ve stavbě | |
| Sharif Mashor (2502) | 28. února 2017[9] | ve stavbě | ||
| Raja Mahadi (2503) | 18. prosince 2017 | ve stavbě | ||
| Mat Salleh (2504) | 31. října 2018 | ve stavbě | ||
| Tok Janggut (2505) | ve stavbě | |||
| Mat Kilau (2506) | – | – | – | stavba zrušena |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Bojový řídící systém bude francouzského typu DCNS SETIS, 3D přehledový radar bude typu Thales SMART-S Mk.2, systém řízení palby využije střelecký radar TMX/EO Mk.2 a oprotronický systém TMEO Mk.2 firmy Rheinmetall.[4] Fregaty budou vybaveny sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru CAPTAS-2 a vrhači klamných cílů Wallop/Esterline SuperBarricade.[1]
Hlavňovou výzbroj bude tvořit jeden 57mm kanón Bofors Mk.3 v dělové věži na přídi a dvě dálkově ovládané zbraňové stanice MSI Defence DS30M Mk.3, každá s jedním 30mm kanónem. Plavidla dále ponesou dva čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery pro protilodní střely Kongberg Naval Strike Missile, dvě osminásobná vertikální vypouštěcí sila Sylver pro protiletadlové řízené střely MBDA VL MICA a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na zádi budou vybaveny přistávací plochou a hangárem pro jeden střední vrtulník (EC 725, Lynx, NH-90) a jeden bezpilotní prostředek.[1]
Pohonný systém bude koncepce CODAD. Budou ho tvořit čtyři diesely MTU 20V, pohánějící dva lodní šrouby. Maximální rychlost přesáhne 28 uzlů. Plánovaný dosah je 5000 námořních mil při 15 uzlech.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Gowind class Frigate SGPV LCS Corvette Royal Malaysian Navy Littoral Combat Ship Second Generation Patrol Vessel Malaysia Boustead DCNS BHIC BNS NSM datasheet pictures photos video specifications [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-05-08 [cit. 2015-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Never Ending Story [online]. Malaysiandefence.com, rev. 2021-10-25 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boustead & Royal Malaysian Navy Held the Gowind Frigate LCS - SGPV Keel Laying Ceremony [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-03-08 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Novinky malajských Gowindů. ATM. 2013, roč. 45, čís. 5, s. 98. ISSN 1802-4823.
- ↑ Malaysia mulls contract termination option for littoral combat ship programme [online]. Jane's, rev. 2020-08-04 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ On The Road Again, LCS [online]. Malaysiandefence.com, rev. 2021-05-07 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Down to Five LCS only [online]. Malaysiandefence.com, rev. 2023-01-30 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LCS Now Costs RM11.2 Billion, Updated [online]. Malaysiandefence.com, rev. 2023-05-26 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First LCS Gowind Frigate for Royal Malaysian Navy set for August 24th Launch [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-08-21 [cit. 2017-08-21]. Dostupné online. (anglicky)