Třída Dreadnought

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Dreadnought
Vizualizace ponorky třídy Dreadnought
Vizualizace ponorky třídy Dreadnought
Obecné informace
UživatelRoyal Navy
Typbalistická ponorka
Lodě4
Osudve stavbě (2021)
Předchůdcetřída Vanguard
Technické údaje
Výtlak17 200 t[1]
Délka153,6 m
Šířka12,8 m
Pohonturboelektrický
jaderný reaktor Rolls-Royce PWR3
elektromotory, pump-jet
Posádka130[2]
Výzbroj12× Trident II

Třída Dreadnought (původně známa jako třída Successor) jsou raketonosné ponorky s jaderným pohonem stavěné pro britské královské námořnictvo jako náhrada třídy Vanguard. Plánována je stavba čtyř ponorek této třídy. Prototypová jednotka HMS Dreadnought byla rozestavěna v říjnu 2016. Jsou to první ponorky se stealth tvarováním trupu a první britské ponorky s kormidly uspořádanými do X.[3]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní první řezání oceli na stavbu prototypu proběhlo 5. října 2016 v loděnici BAE SystemsBarrow-in-Furness. První řezání provedl ministr obrany Velké Británie Michael Fallon.[2] Dne 20. října 2016 bylo v rámci oslav výročí britského vítězství v bitvě u Trafalgaru oznámeno, že prototypová ponorka bude pojmenována HMS Dreadnought (jako desátá britská válečná loď), čímž celá třída získala definitivní název.[1]

Jednotky třídy Dreadnought:

Jméno První řezání oceli Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
HMS Dreadnought 5. října 2016[4] ve stavbě
HMS Valiant září 2019 ve stavbě
HMS Warspite 9. února 2023 ve stavbě
HMS King George VI plánována

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Velká pozornost je věnována tomu, aby nová třída byla ještě hůře detekovatelná, než její předchůdci. Jejich lehký trup a věž budou mít stealth tvarování a zároveň budou pokryty anechoickým potahem. Rozdělen bude do pěti palub. Výzbroj ponorek tvoří čtyři 533mm torpédomety a dvanáct balistických raket Trident II. Umístěny budou v nových raketových silech vyvinutých v programu Common Missile Compartment. Každý modul CMC slouží pro uložený čtyř raket. Třída Dreadnought nese tři tyto moduly. Název programu odkazuje na to, že stejná raketová sila dostanou i plánované americké raketonosné ponorky třídu Columbia.[5] Zároveň budou vybaveny tichým turboelektrickým pohonem. Jeho jádro tvoří tlakovodní reaktor Rolls-Royce PW3, který po dobu životnosti ponorky nebude potřebovat výměnu paliva. Reaktor kombinuje americké a britské technologie. Jím produkovaná pára prostřednictvím elektromotorů pohání tichý pohon typu pump-jet. Kormidla budou uspořádána do X.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b UK’s first Successor submarine to be named HMS Dreadnought [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-10-21 [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Photo of the day: First steel is cut for British Successor submarine [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-10-06 [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b First Submarine To Use New Stealth Technology [online]. Navalnews.com, rev. 2021-11-03 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Building begins on new nuclear submarines | Royal Navy. www.royalnavy.mod.uk [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Navy Awards $101M To Electric Boat To Build SSBN Missile Tubes; UK Enters Manufacturing Phase On Successor-Class [online]. USNI News, 2016-10-06 [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky)