Sval trapézový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trapezoid

Sval trapézový či kápový (podle svého tvaru), leží v horní části zad a spojuje hlavu (úpon na linea nuchae) s krční páteří, lopatkou (spina scapulae) a s hrudní páteří (všechny trny Th páteře). Na rameni se upíná na acromion.

Jedná se o široký plenovitý sval, který leží ze zádových svalů nejpovrchněji. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku a jeho jednotlivé části mají tvar trojúhelníku. Podle průběhu svalových snopců se dělí na 3 části: horní sestupnou, prostřední vodorovnou a dolní vzestupnou. Tyto části jsou do jisté míry samostatné, tzn., že jsou schopny izolované činnosti, bez ohledu na aktivaci ostatních. Např. horní trapéz je aktivován při nešení předmětu v ruce, zatímco spodní trapéz může zůstat neaktivován. [1] Tento fakt vede k častým svalovým dysbalancím a tenzím. Trapéz spolu s m. levator scapulae bývá svalem nejvíce zatěžovaným, proto bývá nejvíce bolestivý, s typickými 'trigger pointy' u mediálního rohu lopatky. Je třeba jej relaxovat a celostně posilovat, zejm. po celodenní práci v sedě. [2]

Jeho oponens je v předu na hrudi velký a malý sval prsní.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

  • Stažení ramen dozadu, zvedání ramen
  • Horizontální snopce přitahují lopatku ke střední čáře
  • Snopce sestupné a vzestupné umožňují vzpažení
  • Při fixované horní končetině zvedají vzestupné snopce trup spolu s velkým svalem prsním a širokým svalem zádovým
  • Při fixovaném pletenci horní končetiny oboustranný stah sestupné části hlavu zaklání, jednostranná ji uklání

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Prof. MUDr. Jaroslava Fleichman, doc. MUDr Rudolf Linc: Anatomie člověka I. , 2. vydání Praha 1972, Státní pedagogické nakladatelství

Reference:[editovat | editovat zdroj]

  1. VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
  2. JANDA, Vladimír, Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (1988)