Suchá dolina (važecká)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suchá dolina
Dolina Ważecka a4.jpg
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchá dolina, na turistických mapách jako Dolina suchej vody, bývá označována také jako Važecká Suchá dolina nebo Suchá dolina Važecká, Suchovodská dolina, dolina Suché vody ( polsky Handlowa dolina, Sucha dolina, Dolina Sucha Waźecka maďarsky Szuchavölgy, Szárazvízvölgy německy Suchatal, Suchawodatal je dolina, která je samostatným údolím Važecké doliny, které směřuje rovnoběžně s ní v délce 2 km pod Nefcerské sedlo. Do Važecké doliny ústí v její přední části. [1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vybíhá zpod Nefcerského sedla směrem na jih. Na jihovýchodě ji ohraničuje Sedielková kopa. Na východě dolinu uzavírá Sedielková kopa, Sedielkový priechod, Ostrá veža, Liptovská veža. Ze severu hřeben spojující Ostrú s Krátkou. Od západu ji ohraničuje Krátká s jižním hřebenovým výběžkem, s Jamskými věžemi, Krátkou vežou a Jamskou kopou. Dolinu odděluje dlouhý morénový skalní val, který je porostlý kosodřevinou. Pod Jamskou kopu jsou velké zlomíska, kde jsou plieska, které nejsou zaznamenány na turistických mapách. Stratené pliesko (1879 m n. m.) a Skryté pliesko (1880 m n. m.), Obě v horkých létech vysychají. [2] [1]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Dolina je pustá, vyprahlá, neteče z ní potok a tak odpovídá názvu "suchá". [1]

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Dolina není přístupná po turistickém chodníku. Nevedou k ní žádné turistické značky. Je přísnou rezervací TANAPu. [2]

První v údolí[editovat | editovat zdroj]

První po jménu známí horolezci, kteří ji navštívili byli Karol Englisch a horský vůdce Pavel Spitzkopf st. 18. července 1903. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchá dolina (važecká) na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-967522-7-8. S. 457. 
  2. a b c Vysoké Tatry, horolezecký sprievodca, IX. [s.l.]: [s.n.] S. 187. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]