Stupeň provozu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha, Wilsonova, stupeň dopravy 4 indikovaný na zařízení pro provozní informace

Stupeň provozu (někdy též stupeň hustoty provozu či stupeň dopravy) vyjadřuje, nakolik je silniční doprava plynulá. Vyplývá z množství a druhu vozidel jedoucích po komunikaci (frekvence provozu) i z aktuální kapacity komunikace, která je ovlivněna jak jejími stavebními parametry, tak funkcí signalizačních zařízení a případně dalšími vlivy (částečná nebo úplná uzavírka, množství a chování chodců, stav povrchu, počasí, chování řidičů atd.). Stupeň dopravy je určován buď přímým pozorováním, nebo vypočítáván z naměřených hodnot (rychlost a počet vozidel, parametry komunikace atd.).[1]

Zelená vlna Českého rozhlasu, Technická správa komunikací hlavního města Prahy, ÚAMK a. s. a Policie České republiky používají pětibodovou stupnici, která tak je v České republice považována za standardní. Podle této stupnice jsou stupně definovány takto:[2]

  • stupeň 1: provoz pouze jednotlivých vozidel, jízda je plynulá
  • stupeň 2: provoz malých skupinek vozidel, jízda je plynulá, odbavování na křižovatkách bez problémů
  • stupeň 3: tvoří se proudy vozidel, provoz je plynulý, avšak rychlost nižší než maximální povolená
  • stupeň 4: tvoří se kolony vozidel, provoz není plynulý, průměrná rychlost je výrazně snížená, průjezd křižovatkami je narušen
  • stupeň 5: dopravní kolaps – vozidla na komunikacích stojí nebo v kolonách jen velmi pomalu popojíždějí, průměrná rychlost je velmi malá

V USA se podle standardů pro dálnice používají jako dlouhodobá charakteristika komunikace stupně LOS (levels of service) podle typického (převažujícího) stavu provozu:

  • A: volný proud (free flow): provoz probíhá nejvyšší povolenou nebo vyšší rychlostí a řidiči mohou volně přejíždět mezi pruhy. Průměrná mezera mezi vozidly je nejméně 550 stop (167 metrů) nebo 27 délek vozidla. Motoristé mají vysokou úroveň fyzické a psychické pohody, efekty lokálních událostí se snadno absorbují. Typicky se vyskytuje ve městech v pozdních nočních hodinách, ve venkovských oblastech častěji.
  • B: rozumně volný proud (reasonably free flow): rychlost je udržená, ovladatelnost v rámci jízdních proudů je lehce omezena. Průměrná mezera mezi vozidly je nejméně 330 stop (100 metrů) nebo 16 délek vozidla. Motoristé stále mají vysokou úroveň komfortu.
  • C: ustálený proud (stable flow): téměř plynulý provoz, přejíždění mezi pruhy je zřetelně omezeno a přejíždění mezi pruhy vyžaduje více pozornosti. Průměrná mezera mezi vozidly je nejméně 220 stop (67 metrů) nebo 11 délek vozidla. Zkušenější řidiči jsou v pohodě.
  • D: téměř proměnlivý proud (approaching unstable flow): rychlost je mírně snížená, když objem provozu lehce vzroste. Manévrování v jízdních pruzích je silněji omezeno a úroveň komfortu řidičů klesá. Průměrná mezera mezi vozidly je nejméně 160 stop (50 metrů) nebo 8 délek vozidla.
  • E: proměnlivý proud (unstable flow), na hranici kapacity komunikace. Proud se stává nepravidelným, přejíždění mezi jízdními pruhy je téměř nemožné a rychlost se rapidně mění, jen zřídka dosahuje nejvyšší povolené rychlosti. Průměrná mezera mezi vozidly je kolem 6 délek vozidla, průměrná rychlost dosud nad 50 mi/h (80 km/h). Každé narušení dopravního proudu, jako připojovací pruhy nebo změny jízdních pruhů, vytváří vlnu, která narušuje dopravu ve směru proti proudu. Každá mimořádná událost způsobí vážná zpoždění.
  • F: nucený a zhroucený proud (forced or breakdown flow). Vozidla se pohybují v těsném závěsu za sebou, což vyžaduje časté zpomalování. Cestovní dobu nelze předpovědět.

Ve světě se používají různé metody dlouhodobého hodnocení dopravních kongescí.[3] Pro dlouhodobé hodnocení se používá například TomTom Traffic Index, který vyjadřuje v procentech nárůst jízdní doby oproti volně průjezdné oblasti či trase,[4] nebo INRIX Traffic Scorecard, který z anketních a jiných průzkumů počítá, kolik času stráví obyvatel měsíčně či ročně při cestování po městě.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ilona Kalová, Marek Lisztwan: Kontrola, sledování a řízení silniční dopravy Archivováno 4. 6. 2007 na Wayback Machine, Automatizace, Odborný časopis pro automatizaci, měření a inženýrskou informatiku, ročník 50, č. 1/2007, str. 34
  2. Jak by měla vypadat hlášení pro Zelenou vlnu? Český rozhlas, 4. 8. 2005, lep (Lenka Paličková), jkr (Jan Rosenauer)
  3. Todd Litman: How Should We Measure Traffic Congestion?, blog Planetizen, 30. 1. 2014
  4. TomTom Traffic Index, TomTom

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]