Stupavské předhoří
| Stupavské předhoří | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°18′ s. š., 17°5′46″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stupavské předhoří [1] je geomorfologickou částí Pezinských Karpat, podcelku Malých Karpat.[2] Leží na západním okraji podcelku, poblíž města Stupava.[3]
Vymezení[editovat | editovat zdroj]
Území se nachází v jihozápadní části Malých Karpat a zabírá západní okraj podcelku Pezinské Karpaty. Okrajem zasahuje na území města Stupava, z dalších sídel leží na severním okraji Jablonové, jižněji je Lozorno a na jižním okraji Borinka a Marianka. V rámci pohoří sousedí na východě a jihu geomorfologická část Homoľské Karpaty, západním a severním směrem se nachází Podmalokarpatská sníženina, podcelek Borská nížina.[2]
Tato oblast patří do povodí řeky Morava a tedy do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějšími vodními toky Stupavského předhoří je Suchý potok, Stupavský potok a Rakytov. Na Suchém potoku je na okraji Lozorno vybudována vodní nádrž Lozorno. Touto částí vedou pouze lesní cesty, výjimkou je silnice III. třídy do obce Borinka na jižním okraji území. [3]
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Tato oblast Malých Karpat je z velké části součástí Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty, vyňaty z ní jsou okrajové části a okolí Stupavy a Borinky. Zvláště chráněným územím je přírodní rezervace Pod Pajštúnom ve střední části předhoří.[3]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Stupavské předhoří nepatří mezi velmi navštěvované oblasti a slouží především jako cíl kratších vycházek obyvatel blízkých sídel. Výškově nevýrazné vrchy jsou porostlé hustým lesem a neposkytují výhledy. Turisticky atraktivní je na jižním okraji ležící Bazilika Narození Panny Marie v Marianke a v těsném sousedství ležící ruina hradu Pajštún. Při Lozorne se nachází "Gazdovská dedinka Abeland".
Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]
- po
červené značce z Marianky přes Borinku a Pajštún na rozcestí Košarisko - po
zelené značce:
- z Jablonového na rozc. Vŕšky
- z Lozorna přes Močiarnu a Lintavy na rozc. Pod Kamenným vŕškom
- po
modré značce:
- ze Stupavy přes rozc. Pod Kamenným vŕškom na rozc. Staré Hájne
- z Lozorna na rozc. Lintavy
- po
žluté značce:
- z lokality Rusniaky u vodní nádrže Lozorno přes Vŕšky a Skalu (502 m n. m.) na rozc. Pri Suchom potoku a přes Lintavy a Ohek (377 m n. m.) do Lozorna
- z rozc. Stupava, obora k hradu Pajštún
- ze Stupavy přes rozc. Klčovanice na rozc. Svätý vrch[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stupavské predhorie na slovenské Wikipedii.
- ↑ [cit. 2021-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16.
- ↑ a b Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.